Pavouk startuje na pampelišce. Kredit: Michael Hutchinson / University of Bristol.

Pavouci nejsou jenom obdivuhodní tkáči sítí. Alespoň někteří jsou i zdatní letci. Právě letecké dovednosti pavouků dráždí vědce už celá staletí. Fascinovaly Darwina během jeho plavby na lodi Beagle, a podobně i celé zástupy jeho následovníků. Větší pavouci létají jako mláďata, menší pavouci mohou létat celý život. Odborníci obvykle mluví o pasivním létání, anglicky roztomile „ballooning“ nebo „kiting“, kdy si pavouci vyrobí vlákno a pustí se s ním do větru nebo do termálních proudů. Přičemž tímto stylem mohou uletět tisíce kilometrů.

Erica Morley. Kredit: University of Bristol.

Jenomže, pavouci si létají, i když je bezvětří. Létají, i když je zamračeno, a létají, dokonce i když kape. Jak to ale dělají, když by v takovém případě měla být fyzika proti nim? Biologové britské Univerzity v Bristolu věří, že nalezli odpověď. Podle nich mnozí pavouci používají více vláken pavoučího hedvábí najednou, která se rozevírají do tvaru vějíře. Vedoucí výzkumu biofyzička Erica Morley proto tvrdí, že se na letu pavouků podílí odpuzující elektrostatická síla.

Badatelé vycházeli z toho, že k vysvětlení létání pavouků nestačí vítr. A také z toho, že jde zřejmě o jev či proces, který pavouci mohou detekovat nějakým svým smyslem, protože v některých dnech jich je ve vzduchu veliké množství a jindy prakticky ani jeden. Řešením této záhady je podle Morleyové a spol. vertikální gradient elektrického potenciálu (APG, Atmospheric Potential Gradient), tedy globální elektrické pole, které je neustále přítomné v atmosféře. Právě APG, a také elektrická pole obklopující hmotu v rozmanitých podobách, mohou být detekovány hmyzem, například čmeláky, včelami a řadou dalších druhů.

Plachetnatka keřová. Kredit: Aiwok / Wikimedia Commons.

Pokud jde o pavouky, už dlouho je známo, že pavoučí hedvábí funguje jako elektrický izolant. Až doposud jsme ale nevěděli, že pavouci mohou detekovat elektrická pole a reagovat na ně, podobně jako třeba zmíněné včely. Bristolský tým to teď potvrdil v laboratorních experimentech. Badatelé zapínali a vypínali elektrická pole, která odpovídala těm atmosférickým, a sledovali, co budou dělat pavouci ze skupiny plachetnatek (čeleď Linyphiidae).

Experimenty zřetelně ukázaly, že když plachetnatky cítí elektrické pole, tak se pohybují směrem vzhůru. Vše nasvědčuje tomu, že pavouci mohou létat za bezvětří a za špatného počasí právě díky zmíněným elektrickým polím.

Jak už to chodí, jedna odpověď přinesla spoustu dalších otázek. Morleyová a její kolegové teď budou zkoumat, jestli i jiní podobní živočichové detekují atmosférická elektrická pole, a zda je používají při přesunech na velkou vzdálenost. Také se chystají prostudovat fyzikální vlastnosti pavoučího hedvábí s ohledem na létání. Třešničkou na dortu by měl být detailní výzkum pavoučího létání v terénu, který slibuje slušnou porci zábavy.

Video:  Electric fields elicit ballooning in spiders


Literatura
University of Bristol 5. 7. 2018, Current Biology online 5. 7. 2018.