Mezihvězdné cestování na laseru. Kredit: Q. Zhang / UCSB.

Mezihvězdné lety jsou pro většinu lidí hudbou vzdálené budoucnosti. Nebo alespoň byly. Situace se změnila. Najednou to už není tak šílený nápad plánovat cesty k nejbližším hvězdám. Ve skutečnosti jsme už tak daleko, že experti vybrali první kandidáty na nefalšovanou mezihvězdnou cestu.

Lidé to nejsou. Zatím. Jestli někdo v dohledné době poletí ke hvězdám, tak to budou háďátka Caenorhabditis elegans a želvušky. Nabízí se to. Podle Philipa Lubina z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB) to jsou ryzí mezihvězdní cestovatelé. Háďátka jsou na Zemi všudypřítomná, ekologicky zdatná a vědci je milují jako modelové organismy. Želvušky získaly letenky kvůli tomu, že to jsou nejdrsnější mnohobuněčná zvířata na Zemi a mezihvězdný prostor si s úsměvem vychutnají. A také jsou sexy.

Philip Lubin a jeho tým. Kredit: P.Lubin / University of California, Santa Barbara.

Lubin a jeho spolupracovníci se pochopitelně nespoléhají na to, že háďátka s želvuškami za nás prozkoumají cizí světy. Chtějí ale otestovat, jestli pozemský život vůbec vydrží takovou mezihvězdnou cestu. Šikovná háďátka a extrémně odolné želvušky by to mohly dokázat . Lubin o tomto projektu nedávno přednášel na sympoziu NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) Program's 2017 Symposium v americkém Denveru.

Na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře funguje pod Lubinovým vedením program Starlight, též známý jako projekty DEEP IN (Directed Energy Propulsion for Interstellar Exploration) a DEIS (Directed Energy Interstellar Studies). Program, na jehož financování se podílí NASA, vychází z konceptu mezihvězdných cest malých sond poháněných energií extrémně výkonného pozemního laseru. S touto myšlenkou jako první přišli lidé z Breakthrough Initiatives, kteří pracují na programu Breakthrough Starshot.

Roztomilý astronaut želvuška. Kredit: Bob Goldstein & Vicky Madden, UNC Chapel Hill.

Jak je to reálné? Podle Lubina to rozhodně nebude jednoduché. Ale kdy bylo dobývání vesmíru jednoduché? V cestě nepochybně stojí celá řada technických překážek. Taky to rozhodně nebude levné. Ale podle Lubina je takové cestování k nejbližším hvězdným systémům v zásadě možné.

Háďátko obecné. Kredit: PLoS Biol 3(1): e30.

Bylo by skvělé, kdyby ke hvězdám letěli lidé. Ale třeba na to jednou taky dojde. Teď jsou na řadě háďátka a želvušky. Prověří, jak je možné přežít v mezihvězdném prostředí, v němž je nejen mráz, sucho a vzduchoprázdno, ale také intenzivní radiace. Drobní astronauté budou čelit také extrémním zrychlením, která se budou pohybovat v desítkách tisíc G.

Pokud jde o průzkum vesmíru, tak háďátka, natož želvušky, nejsou žádnými nováčky. Ve skutečnosti už byli ve vesmíru, tedy prozatím na oběžné dráze kolem Země. K cestování na laserem poháněných wafersatech ke hvězdám mají celou řadu předpokladů. Jak háďátka, tak i želvušky jsou mikroskopických rozměrů. Takže se na kosmické plavidlo tohoto typu pohodlně vejdou. Rovněž je možné je uvést do stavu anhydrobiózy, tedy extrémního vyschnutí, v němž mohou přečkat dramaticky nepříznivé podmínky. Pak je stačí jenom znovu zavodnit a háďátka i želvušky jsou jako nové. Co asi najdou naši malí astronauté u nejbližších exoplanet?

Video: From Here to the Stars E3 / Lubin

Video: Experiment Hexapod / DEEPSPACE UCSB

Literatura

Space.com 1. 11. 2017.