Stefano Bonaglia, postdok na Stockholm University jedna z vůdčích osobností kolektivu.

Metanu se klimatologové bojí více, než oxidu uhličitého, má totiž 28krát vyšší oteplovací potenciál. Podrobná analýza nyní ukázala, že asi 10 % celkových emisí metanu z Baltského moře mají zřejmě na svědomí mlži spolu s mořskými červy. Těmi zde máme na mysli hlubokomořské měkkýše s červím tvarem těla. U nás se pojmem červ spíš rozumí helmint a parazit, což je v tomto případě poněkud matoucí. Nicméně nejde tu o kladistiku, ale o to, že mlži mají v zažívací traktu bakterie a že ty tvoří metan a oxidy dusíku. Těch se pak mořští tvorové zbavují dost podobně, jako tvorové suchozemští.

Nenápadná zpráva týmu z Cardiff University a Stockholmské university hovoří o tom, že plži v Baltu produkují metan a v přepočtu tolik, co zvládá stádo dvaceti tisíce krav. To není tak moc, a tak zpráva zapadla. Za mnohem větší problém všichni považují eutrofizaci vod. Mluvit o ní by ale bylo nošením dříví do lesa. Mlžům i hlubokomořským červům, jak se už ví z jiných zpráv, to ale nevadí. Nejen, že se s tím dokážou vypořádat, ale dokonce jim to svědčí. Proto si také ekologové vzali za své, rozvoj velkochovů a farem mlžů podporovat. Chtějí tím Zemi problému eutrofizace zbavit.

Mořští mlži a červi vydali svědectví o své své neblahé roli oteplovačů. Kredit: Östersjöcentrum, havet.nu, HaV a Baltic Eye

Když si přečteme nynější zprávu z Cardiff pozorně, tak v ní najdeme zmínku o tom, že kde se mlži vyskytnou, zvyšuje plocha produkci oteplovacích plynů osmkrát. A tak se bohulibé snažení jedněch brzo dostane do střetu s těmi, kteří chtějí planetu zachránit od metanového zla a před oteplením. Nám se i takové handrkování nezdá být podstatné. Ve zprávě se totiž skrývá ještě jedno čertovo kopýtko.

Z analýzy detekovaných plynů vědcům vyplynulo, že zmíněná produkce mlžů je jen desetinou metanové produkce uvolňované do ovzduší Baltickým mořem. Když to domyslíme, tak už to v přepočtu na krávy začínají být poněkud jiné počty. I kdyby eutrofizace a umělé chovy mlžů situaci dál nezhoršovaly, musíme si začít celkový pohled na produkci metanu v mořích začít poopravovat. Mají-li Cardiffští pravdu, tak „oteplovací škodlivost Baltu“ není jako stádo s dvaceti tisíci hlavami, ale je ekvivalentem dvou set tisíc krav.

S mořskými mlži a červy budou muset klimatologičtí prognostici ve svých modelech začít vážně počítat,.... Kredit: CCO Public Domain.

Zkusme ale ještě dál rozvinout hru s čísly, kterou výzkumníci rozehráli. To, čemu Staří Římané říkali Mare Suebicum, je vlastně pouhé tintítko. Tak malicherné, že představuje jen pouhou desetinku procenta světových moří a oceánů a nejspíš i co do produkce zmiňovaných škodlivin. A tím se dostáváme k čertovu kopytu jejich práce. I když to ve své studii autoři nezmiňují, tak se dá jejich informace interpretovat také tak, že v celosvětovém měřítku by u produkce metanu mělo jít o mnohem více metanu. Teoreticky až o ekvivalent dvou set milionů krav.  Ale i kdyby to nakonec tolik nebylo, stále se tu hraje o hodně metanu.  Ze soupisky stavů hospodářských zvířat sedmadvacítky EU (tedy včetně vystupující Británie) vyplývá, že v EU se chová okolo 25 milionů dojnic. Jinak řečeno, jen samotní mlži by mohli přispívat svou troškou do oteplovacího mlýna planety stejně, jako dojnice celé Evropy. Že to je celé úsměvné? Ano je, ale jen do doby, než si nový poznatek dáme do dalších souvislostí. A třeba i k tomu, proč teď máme tak drahé máslo.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10. Kredit Google,Inc.

Není to tak dávno, co jsme na Oslu psali amerických expertech, kteří chovatele skotu pasovali na větší zamořovatele metanem, než jakým je průmysl s těžbou uhlí i skládkami odpadu. Klimatologické panely již celé desetiletí dělají z chovatelů skotu jedny z největších škůdců klima planety.  A nutno přiznat, že se jim to daří. Pod tíhou argumentů se i mnozí farmáři cítí být viníky a na svých setkáních se občas častují pozdravem „Jak se vede teplouši“. Když se teď spolu s metanovou produkcí mokřadů začíná postupně ukazovat, že velcí hybatelé s metanem v ovzduší, jsou nejspíš někde jinde, nemělo by  také dojít i ke změně postojů veřejnosti k chovatelům?

I když mlži a červi zodpovídají jen za deset procent produkce oteplovacích plynů, v celosvětovém měřítku se vyhoupli mezi významné metanové hráče. (DEEP at Sthlm Uni, Francisco Nascimento, Cardiff University a Stockholm University)

Líto by nám teď mělo být jen chudáků legislativců, kteří podlehli tlaku politického tvrdého zeleného jádra spolu s lobisty za vytvoření obchodu s emisními odpustkami a vyplodili takové perly, jako jsou přílohy k zákonu č.86/2002 Sb o ochraně ovzduší. Nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006), což následně plodilo další paragrafy, jako třeba č. 25/2008 Sb. O ohlašovací povinnosti do Integrovaného registru znečišťování. Abychom ale jen nekritizovali, Bruselem nalinkované paragrafy měly i pozitivní dopad. Ministerstva musela vydat celou řadu formulářů s nově vzniklými povinnostmi pro chovatele a vydat pokyny pro kontrolní orgány dbající na dodržování litery zákona. Vznikly nové instituce s potřebou pracovních míst. Zavedl se Integrovaný registr znečišťovatelů, který má v náplni práce posílat údaje o škodlivosti chovatelů dál. O náročnosti vypovídají počty školení k pokynům a tabulkám v přílohách zákonů. Posílena musela být i CENIA, česká informační agentura životního prostředí -  příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí. Počet pracovních příležitostí ve státní sféře placených za kontrolu kontrolních hlášení s pravomocemi udělovat chovatelům flastry, byť jen za opomenutí se do registru znečišťovatelů nahlásit, rostl spolu s tím, jak v ČR klesaly počty chovatelů a chovaných zvířat.

Inovativní centrum Cardiff Univ.

Zásluhou cardiffských by se mohly začít hýbat ledy a snad časem dojít i na rehabilitaci těch, kteří se nám starají o mléko, stejky i levnou drštkovou. Bohužel k celkovému chovatelsky nevraživému klima si přisadili i čeští vědci. Jejich výzkum se totiž interpretoval tak, že skot vlastně škodí dvakrát. Nejen zepředu říháním, ale i zezadu odkud trousí lejna. Kam padne, tam se v půdě začnou víc množit metanogenní mikrobi a ti také přispívají ke zhoršení klimatu. Všichni, kteří ke stávajícímu stavu přispěli, by měli nejen začít zpytovat svědomí, ale také přispět k nápravě. Dostali k tomu mocný argument – změřené pšoukání mlžů a červů. Možná už nazrál čas udělat v žebříčku škůdců  pořádek.

Závěr

Modleme se, aby těm, kteří začnou přehmaty napravovat, nepřišlo na mysl, jak je vlastně život v oceánech svou velkoprodukcí oteplovacích plynů škodlivý a že je potřeba ho utlumit. Lobistů z řad drancovačů moří, kteří by to ocenili krabicemi s vínem i bez vína, se jistě vyvrbí dost.      

Prameny

Cardiff University News

Scientific Reports