Co všechno klíšťata přenášejí?
1.) Lymeskou borreliózu
Tu nám zprostředkují předáním bakterie rodu Borrelia. K nejvíce nakaženým zvířatům v přírodě patří hlodavci, pak zvěř zvaná vysoká, ale i někteří ptáci. Z těch ji na nás přenesou. Prvními příznaky jsou zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů. Všímat bychom si měli charakteristické červené vyrážky v místě kousnutí, kde postupně vytvoří rozšiřující se kruhy. Pokud nenasadíme antibiotika včas, hrozí obtížně léčitelné komplikace postihující nervovou soustavu, srdce i klouby. Zrádná je proměnlivou inkubační dobou. Ta může být 2 dny, stejně tak měsíc, nebo několik měsíců. A k vytvoření zmiňované červené skvrny nemusí dojít vždy.
2.) Klíšťovou encefalitidu
Jde o virové onemocnění, ale i v tomto případě jsou rezervoárem infekce hlodavci a lesní zvěř. Ale i ovce, kozy a krávy, z jejichž mléka se také můžeme nakazit. Týden až dva po nakažení většinou dojde ke dvěma fázím. Ta první připomíná chřipku provázenou bolením celého člověka a celkovou únavou. Poté se jakoby uzdravíme, aby vzápětí nastoupila druhá fáze. Tu provází vysoké horečky, světloplachost, zvracení, třesavka, předrážděnost, blouznění až ztráta vědomí. Zatímco v případě borreliózy stačí podat penicilin, v tomto případě, tak jako u jiných virových onemocnění, se léčí jen symptomy, mimo jiné klidem.
3.) Ehrlichiózu
Nemoc se podobá borrelióze, jen její bakteriální původce je jiný (Ehrlichia, Anaplasma). Postihuje plíce, játra a mozek. Naštěstí i zde zabírají antibiotika, zvláště ta širokospektrální.
4.) Babesiózu
Původcem je prvok z rodu výtrusovců, kteří si vegetují uvnitř červených krvinek. V těch dávají vznik svému stádiu zvanému merozoit. V napadené krvince bývají až čtyři. Nemoc se hodně podobá malárii. K bolení všeho se přidávají horečky 40,5°C .
5.) Tularémii
Říká se jí zaječí nemoc a způsobuje ji bakterie Francisella tularensis. Klíště je jejím rezervoárem a k nákaze stačí jen asi deset až padesát bakterií. Po třech až deseti dnech se v místě štípance objeví vřídky. Nemoc doprovází horečka, malátnost, únava, později nás čekají píštěle na mízních uzlinách a léze v mnoha orgánech. Žádnou z uvedených infekcí nelze brát na lehkou váhu. Všechny mohou vést k trvalému těžkému poškození zdraví a smrti.
Bohužel ani tento výčet se nezdá být konečný
Klíšťata nám dovedou zadělat na problém ještě něčím, co nemá s infekcí nic společného. Alespoň ne takovou infekcí, pod kterou se myslí to, když nám nakažené klíště svými slinami do těla předá viry, bakterie nebo prvoky. Alergii na párek v rohlíku nám poněkud paradoxně může přivodit i klíště nenakažené. Jednoduše proto, že má ve slinách alfa-galaktózu.
Co je galaktóza a co alfa-galaktóza?
Galaktóza (zkráceně gal) je monosacharid s šesti uhlíky (hexóza). Jako součást mateřského mléka je důležitým zdrojem energie pro kojence. Její deriváty se vyskytují v mnoha oligo- a polysacharidech. Alfa-galaktóza - 1,3-galaktóza (zkráceně „alfa-gal“), o kterou nám v tomto článku jde, je také sacharid, ale na rozdíl od naprosté většiny savců, kteří tuto látku v membránách svých buněk mají, je nám (člověku) cizí. Tím, že klíště saje krev na zvířatech, má alfa-gal struktury ve svých slinách. Jakmile nám tento sacharid ve formě glykosilovaných proteinů svým kousancem vpraví do krevního oběhu, náš imunitní systém to hodně rozčílí. Jde o stejnou reakci, kvůli které nám chirurgové nemohou transplantovat zvířecí orgány a proč se nám odhojují. U někoho se imunitní systém stane na alfa-gal tak přecitlivělým, že jakmile se ve střevech objeví větší množství jejích proteiových komplexů, uvede to imunitní systém do stavu nepříčetnosti. V praxi to pro takového nešťastníka může znamenat, že poté, co ho klíště senzitizovalo, si dá třeba vepřo knedlo zelo a po několika hodinách mu začne být zle. Ty slabší případy se ke zdravotníkům a do statistitk nedostanou, jen ty horší s kterými se jezdí na pohotovost.
Průjem doprovází zrudnutí po celém těle s bolestivou kůží a otoky, které se nevyhnou ani plícím takže nastanou respirační problémy. Problém se může vyhrotit do stavu označovaného anafylaktický šok. A při něm už jde o život nejen astmatikům. Imunologicky jde o spuštění alfa-gal alergické reakce. Veřejnost si to ale překřtila po svém na „alergii na maso“, a tak se to do značné míry ujalo. V anglické literatuře se proto můžeme setkat se zkratkou MMA (Mammalian Meat Allergy). Charakteristické pro MMA alergii je, že k nevolnostem po pozření červeného masa dochází v rozmezí třech až osmi hodin.
Jak je alergie na maso v populaci rozšířená?
Těžko říci, případy jsou hlášeny z Austrálie, Francie, Německa, Španělska, Japonska, Koreje a Švédska. Podle Amerických doktorů z Vanderbilt University a University of Virginia v Charlottesville, by nemuselo jít o nijak výjimečnou záležitost. Sami uvádějí, že se s těmito alergiemi na svých pracovištích setkávají několikrát týdně. Hodně často má jít o lidi, kteří předtím, než je štíplo klíště, neměli s konzumací masa sebemenší problémy. Jak zákeřnou dovede tato alergie být uvádí na případu lovce, který celý život jedl zvěřinu a až nedávno, poté co opakovaně skončil na jednotce intenzivní péče, se zjistilo, co u něj život ohrožující stavy navozuje.
Určit diagnózu je v těchto případech problém i pro odborníky. Avízem bývají až hladiny specifických imunoglobulínů IgE a IgM v krvi a zmínka nemocného, že ho nedávno štíplo klíště.
Alergolog Erin McGintee má rajon v klíšťaty hodně promořené oblasti - východním Long Islandu. Jak uvádí, tak se v uplynulých třech letech setkal se zhruba dvěma sty případy, Přičemž častěji postiženými se stávali ti, kteří často chodili do přírody. Nejméně ve třiceti případech šlo o děti a nejmladšímu byly čtyři nebo pět let.
Proč si vědci myslí, že v náhlém vzniku alergie na červené maso hrají neblahou roli klíšťata?
Podle význačného alergologa Platts-Millse z University of Virginia je na tuto myšlenku přivedl lék proti rakovině cetuximab. Lék je účinný, ale někteří pacienti po něm otékali a dostávali alergické reakce. Jak se ukázalo, tak alergikům se v krvi vytvořilo hodně protilátek proti alfa-gal. Ne, že by je štíplo klíště, ale vše se vysvětlilo tím, že lék se připravuje na geneticky modifikovaných myších a protože jsou savci, byly v něm stopy alfa-gal. Injekce pacienty senzitizovaly podobně jako štípnutí klíštětem.
Když si k tomu vědci přidali statistické zjištění, že 80 % postižených nesnášenlivostí červeného masa před propuknutím ataku štíplo klíště. A že v jejich krvi testy stanovují až dvacetinásobně vyšší hladinu protilátek proti alfa-gal. Začalo to všechno do sebe slušně zapadat. Podle Platts-Millse je ale ve slinách klíšťat kromě alfa-gal celá řada dalších látek, které by mohly u spouštění alergické reakce a uvolňování histaminu asistovat. Protože jde o žhavý problém, na němž se dají trhnout publikační body, začíná se problému věnovat celá řada laboratoří, a tak je pravděpodobné, že o alergii na maso budeme brzo psát znovu. A za všechny masožravce doufám, že to bude i z pohledu léčby nepřirozeně vynuceného vegetariánství.
Závěr
V Česku a Slovensku zatím nikdo případ „půlvegetariánství“ po kousnutí klíštětem nezaznamenal. Americké případy jsou dávány do vztahu s klíštětem Amblyomma americanum. To ale u nás nežije. Bylo by legitimní předpokládat, že v našich končinách nám nic podobného nehrozí a pacienty, kterým je po jídle z neznámého důvodu zle, nemáme. Jenže švédští výzkumníci z prestižního ústavu Karolinska Institutet nám takovou naději zhatili. Případy alergických reakcí a vysokých titrů protilátek proti alfa-galaktóze už nějakou dobu zaznamenávají. Konkrétně v souvislosti s klíšťaty „trä fästing“. Entomologové jim říkají Ixodes ricincus. Tak ale říkají i našemu klíštěti obecnému.
Ani další zpráva není o nic lepší. Alfa-gal se nevyskytuje jen v mase, ale i v některých dalších živočišných produktech. A tak, soudě podle již zdokumentovaného případu v USA, může i našim klíštětem senzitivovaná ratolest skončit na pohotovosti poté, co jí koupíme zmrzlinu.
K těm optimističtějším zprávám patří snad jen to, že zatím nikdo nevyloučil, že by nutně muselo jít o alergii na celý život. Když teď víme, co nám může hrozit od klíšťat, třeba začneme být méně malicherní k tomu, jak nám ty naše samičky občas doma pijí krev. Mohlo by být i hůř.
Literatura
Hamsten C, Starkhammar M, Tran TAT, Johansson M, Bengtsson U, Ahlén G, Sällberg M, Grönlund H, vanHage M .Identification of galactose-α-1,3-galactose in the gastrointestinal tract of the tick Ixodes ricinus; possible relationship with red meat allergy. Allergy 2013; 68: 549–552.
John W Steinke, et al: "The alpha gal story: Lessons learned from connecting the dots". J Allergy Clin Immunol. 2015 Mar; 135(3): 589–597.doi: 10.1016/j.jaci.2014.12.1947
University of Virginia School of Medicine NEWS
Nezvyklá léčba alergie na mléko
Autor: Josef Pazdera (03.11.2008)
Ztráta žaludeční bakterie předehrou k astmatu
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2011)
Zvoní potravinovým alergiím hrana?
Autor: Dagmar Gregorová (21.10.2011)
S glutenem u kojenců je tomu nejspíš jinak, než tvrdí pediatři
Autor: Josef Pazdera (20.02.2013)
Proč se záměrně nakazit parazity?
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2014)
Geny po neandertálcích nám škodí
Autor: Josef Pazdera (09.01.2016)
Diskuze:
Kuba Vyklik,2017-06-26 12:30:00
Proc k senzitivizaci dochazi az po kousnuti klistetem a ne uz pred tim pouhym jezenim masa, ktere ten sacharid asi taky obsahuje?
Re:
Marta Reslerová,2017-06-26 14:48:20
Jestli to není tím, že antigen přes stěnu střeva je něco jiného než když se dostane do krve a odtud najednou do všech orgánů, kde nemá co dělat a proto vyvolá takový poplach - cizí látka - napadení celého organismu....
Re: Re:
Josef Hrncirik,2017-06-26 17:55:08
Někdo se semestrem by měl něco prohlásit o trávicím systému, krevním oběhu,
mízně?-lymfatickém systému a ev. možnosti přestupu virů či bakterií nebo alespoň bílkovin či sacharidů mezi nimi, nejlépe i o imunitním systému, alergii či anafylaktickém šoku.
Sarin je dobrý, butulutoxin je lepší, ale nemnoží se, jen se rozkládají, i když přidáme hexamine.
Clostridium botulinum však utěšeně přibývá i na prošlých špekáčcích a směňuje je za prvotřídní toxin. Přestože jde o bílkovinu 150 kDa, prý proniká přes přátelské i nepřátelské střevní stěny do lymfatického a krevního oběhu a koná své dílo.
Stačila by i tularemie nebo antrax.
Jaký potenciál má mor nebo španělská chřipka?
Je tento průchod látek řekněme 150 kDa střevní stěnou snadný a běžný, nebo jen poměrně omezený až patologický a má úspěch jen při zcela extrémní toxicitě či kombinovaném napadení?
Podplácí to imunitní systém aby nekonal?
To si takto vandrují ev. i proteiny z GMO?
Kterak vyvolat alergii na a-galaktozu u zdravého, ideologicky pevného žoldáka hmotnosti 160 liber malou létající tuberkulínkou?
Anafylaktický šok vítán, nicméně postačí, když krvavé bifteky budou konzumovat na předem připravených pozicích ve svém fátrlandu.
Myslím to smrtelně vážně.
Josef Hrncirik,2017-06-28 09:01:34
Jak možno se dočíst na Scihub: 10.1001/jama.285.1059
Na žoldáka je zapotřebí 100-150 ng butulotoxinu (bt) intravenózně či intramuskulárně, 700-900 inhalačně, orálně však až cca 70 ug, tj. cca 100-1000x více.
bt žel Bohu neproniká zdravou kůží nepřátel, ba ani přátel.
Otravy se projeví s latencí půl-3 dny, úmrtí cca po 5 dnech..
Ostřílení borci z ÓM Šimrikó však tvrdí (Ihao Ohishi a kumpáni, ii,apr.1977,107-109) ,že kompletní toxin přírodou moudře vybavený proteinem chránícím ho proti trávení, aby trávení bylo účinnější, je orálně jen 100x, ale v kmeni B Ostra i jen 1,5 méně účinný.
Bez ochranné bílkoviny však pokles může být až 40000 násobný. Testy však proběhly bohužel jen na bílých myškách.
Preventivní injekce antiséra proti bt chrání i několik měsíců.
Proto po zralé úvaze dali přednost home made sarinu.
Uvedená data však vrhají podezření, že bt i se svými cca 150 kDa poměrně snadno nějakým mechanizmem odolává trávení a prochází přes sliznice či do plic.
Re:
Josef Hrncirik,2017-06-28 09:31:11
Je to tlakem byznysu na veterinární správu a rušení Obamacare.
Mám dojem, že na Oslu bylo něco o nějaké doktorandce, která k překvapení Ameriky našla ?cosi v krvi jelenů ?snad i v oboře Bílého Domu.
Re: Re:
Josef Hrncirik,2017-07-04 09:13:08
Jaká blbá nálada?
Američtí epidemiologové hlásí, že prudce narůstá počet případů, kdy s kočkou domácí bydlící Američané se nenápadně alergizují na její bílkoviny obsahující a-gal epitopy a pokud si dají normální porci knedlo-zelo hynou na alergickou reakci.
Tutovka je prasátko jako pet a micka na talíři.
klíštata
Kvido Stepanek,2017-06-26 07:22:50
Zkoušel jsem vytvářet vlastní repelent a celkem funkuje, bohužel jsem boreliozu dostal, naštěstí zatím jsem ok a snad budu, moji rodinu jsem demokraticky donutil se nechat očkovat. Jsme u OZP a hradí se to z kreditu na kontu vitakarty což je fakt bezva věc, ozp je dobrá.
Re: klíštata
Emilka K.,2017-06-26 11:42:21
:)) reklama na OZP ? Proti borelióze vás jistojistě neočkovali - vašeho psa pak možná ano. Pro lidi není dosud účinná vakcína.
Na rybách, vodní drůbežia všech darech moře je možno si pochutnávat i v pátek.
Josef Hrncirik,2017-06-25 09:22:21
Re: Na rybách, vodní drůbežia všech darech moře je možno si pochutnávat i v pátek.
Josef Hrncirik,2017-06-25 16:25:38
Dělá to na mě spíše dojem, že otrlý lovec se po mnoha desetiletích omylem napil mléka a dopadl podobně jako Limonádový Joe, který byl zákeřně otráven podstrčeným hltem whisky.
Nemaje patřičné semestry a glejty, naivně se domnívám, že protilátky reagují extrémně citlivě až na relativně velké struktury cizí bílkoviny.
Monosacharid jako potenciálně neškodný bombónek snad přehlížejí a stejně se na něj nedokáží s extrémní selektivitou navázat.
Možná půjde galaktózou vylepšit sarin proti odmítačům mléka.
Ztraceno v překladu a lítém konkurenčním boji s Babišovými mlékárnami, jogurtárnami, sýrárnami, jakož i zábojnami.
Josef Hrncirik,2017-06-25 20:29:17
Pochopitelně, že se (pravděpodobně s jistotou) nejedná o alergickou reakci na samotnou galaktózu, ale na galaktózou povrchově modifikované proteiny (tzv. glykoproteiny, či jinak: alfa-gal epitopes) (jak vidno zříti vždy zdarma díky puťkově Scihub, ev. tentokrát výjimečně též na NHS pod DOI: 10.16/j.bbagen2007.11.003
Zase do toho sarinu budeme dávat jenom Hexamine.
I když žádné rasy neexistují (jak vědecky dokázal Dr.Mengele), přesto některé mají malou toleranci vůči ethanolu či methanolu, lactose a nyní se mámivě zdálo i vůči a-galactose.
Re: Ztraceno v překladu a lítém konkurenčním boji s Babišovými mlékárnami, jogurtárnami, sýrárnami, jakož i zábojnami.
Josef Hrncirik,2017-06-25 20:41:04
Přebytek volné a-galaktózy v roztoku inhiboval navázání imunoglobulinu na a-gal-epitops.
Cena a-galaktózy na trzích však stále prudce padá a o futures je marné přemýšlet.
Re: Re: Ztraceno v překladu a lítém konkurenčním boji s Babišovými mlékárnami, jogurtárnami, sýrárnami, jakož i zábojnami.
Milan Krnic,2017-06-25 22:25:48
Dělá to na mě spíše dojem, že jste v myšlenkové úvaze dospěl k tomu, co je uvedeno již v článku. My, co se nás klíšťata bojí a jsme pro ně jedovatí, bychom spíše ocenili info, zda otrávená chuděrka klíštěcí během umírání nevyloučí všechny dobroty do rány. Ale to je zřejmě v tu chvíli jen mezi ní a Alláhem.
Re: Re: Re: Ztraceno v překladu a lítém konkurenčním boji s Babišovými mlékárnami, jogurtárnami, sýrárnami, jakož i zábojnami.
Josef Hrncirik,2017-06-28 16:25:40
Alláh dobře ví, že by byla blbá, kdyby s sebou nevzala co nejvíce hostitelů Svých.
Momentálně jsem dospěl k závěru, že zatímco autoři 10.1016/j.jaci.2009.03.011
hovoří jen a pouze o a-gal epitopech (glykoproteinech) způsobujících až alergický šok,
pozdější opisovači už hovoří jen jak jim zobák narost, tj. jen o a-galaktoze, jako běžný novinářský póvl. Na epitopu mimo gal-a-gal- terminálu musí být ještě minimálně 3 glykosidy a protein. Ceramid vyvolávající alergii musí mít také min. 5 glykosidů, terminální a-galaktozový.
Určitě se analyzovaly jen aktivní epitopy, ne biosa či galaktozový monomer.
Provokace slinami klíštěte je z jeho glykoproteinů, ne z biosy.
Pochybuji, že z masa provokuje biosa, spíše glykoproteiny.
To ale mají jasně napsat a držet chem. názvy.
Re: Re: Re: Re: Ztraceno v překladu a lítém konkurenčním boji s Babišovými mlékárnami, jogurtárnami, sýrárnami, jakož i zábojnami.
Josef Hrncirik,2017-06-29 08:34:34
V článku z 2013 se ještě píše jen o a-gal epitopech vyvolávajících alergie u starosvětských nelido a lidoopů.
V překladu ev. dalšími opisováními je to již nekompromisně z důvodů krasoslohu střídavě oslazeno přehlednější a-galaktózou.
Pan Pazdera je v tom namočen nevinně.
Jen slepě věřil ČLK a jeho www.prolekare.cz/coaci-clanek/kousnuti-klistetem-a-alergie-na-cervene-maso-4. Tam se sice v abstraktu epitop vyskytuje, ale poté byl nekompromisně nahrazen ideologicky stravitelnější a-galaktózou a nakonec je z toho alergie způsobující galaktoza ve sladkém masíčku neopů a nestarosvětských opů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce