Crohnova choroba
Onemocnění postihuje celou trávící trubici od úst až po konečník, ale umístění v ústech a jícnu je velmi vzácné a je popsáno u několika málo případů na celém světě. Nejdříve byla popsána Crohnova choroba v oblasti napojení tenkého střeva na tlusté (ileocekální oblast), resp. na konci tenkého střeva (terminální ileum), podle kterého byly popsány první případy jako zánět konečné části tenkého střeva (ileitis terminalis). Později se však zjistilo, že asi z 20% je postiženo tenké střevo a dalších 30% se vztahuje k tenkému i tlustému střevu. Ve 30% je postižen samostatně konečník. Typické pro tuto chorobu je, že postihuje vždy pouze určitý úsek tenkého či tlustého střeva a ostatní úseky mohou být zcela zdravé.
Crohnova choroba je charakteristická tím, že zánět postihuje střevo do hloubky (v celém průřezu stěny) a proto je zde sklon k tvorbě píštělí a abscesů. Vzhledem k tomu, že zánět prochází celou střevní stěnou a po léčbě má sklon k jizvení, dochází ke zúžení průsvitu střeva s možností vzniku neprůchodnosti střevní. Střevní kličky postižené zánětem mají tendenci se spojovat, čímž vznikají srůsty mezi jednotlivými střevními úseky a další možnosti zúžení.
 Příznaky onemocnění
Bolest břicha nejčastěji v pravém podbřišku. Stolice průjmovitá, většinou bez příměsi krve. Teplota do 38 °C , úbytkem tělesné hmotnosti. Náhlý začátek onemocnění někdy připomíná  zánět slepého střeva a pacienti jsou často operováni. Je to chyba, protože odstranění slepého střeva v těchto případech může vést ke vzniku píštělí. Prvním příznakem nastupující choroby může být střevní neprůchodnost. Je-li postižen velký úsek střeva, může se projevit i těžkou podvýživou. Časté jsou jsou příznaky, které jakoby se střevem neměly nic společného, například bolesti kloubů, abscesy či píštěle v oblasti hýždí.
Nejčastější propuknutí nemoci je mezi 20. a 35. rokem věku

Saleh Naser, výzkumný pracovník se svými kolegy z  University of Central Florida  z města Orlando (USA),  publikovali v posledním čísle časopisu Lancet , že Crohnovou chorobou trpí ve Světě asi milion lidí. Dosud není jasno v tom, co je příčinou. Vědci dosud předpokládali, že na vině je reakce imunitního systému namířená proti viru nebo bakterii. Naser nyní přichází s dalším potvrzením této teorie, a upřesňuje ji v tom smyslu, že dává toto onemocnění do přímé souvislsoti s bakterií MAP, neboli Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis. Podle něj by bakterie vyskytující se u zvířat, měla být původcem choroby také u lidí. Jeho teorie je podložena opakovaným zjištěním, že bakterie se objevuje v krvi pacientů, kteří Crohnovou chorobou trpí. Tento poznatek zapadá do již dřívějšího podezření, že infekce hraje u této nemoci významnou roli. Znepokojující na tom všem je to, že zmíněná bakterie se obchodováním se zvířaty doslova "roznesla" a že je nyní celosvětově infikováno velké procento chovů  skotu, ovcí i koz.

Závěr
I když u chronického zánětu střev budou dál hrát roli imunologické a genetické vlivy, infekční hledisko podle poznatků z Floridy nabývá na významu. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří žijí na venkově a nebo tam rádi jezdíte či trávíte dovolenou, bude dobré abyste nejen dávali pozor na to kam šlapete, ale také jaká zvířátka tam poplácáváte. Mají-li paratuberu a má-li pravdu  pan doktor Naser, mohli byste se z toho      . A to chronicky, prostě na celý život.

Poznámka:
V České republice si s paratuberou hlavu zatím moc nelámeme. Oficiálně  je infekce zjištěna jen  ve 30 chovech skotu, což z přibližně 4600 chovů není ani jedno procento.  Nové informace o možném původci Crohnovy choroby  děsí spíš odborníky ze zemí, kde monitoring na  paratuberu (na rozdíl od nás), v chovech hospodářských zvířat provádějí (Dánsko, Holandsko, Francie, Německo). V Evropě jsou totiž oblasti, kde je více než polovina chovů infikovaná.
Otázkou je, zda-li jsme na tom se zdravím našich zvířat opravdu tak dobře a zda jsme naše sousedy skutečně předhonili. Spíš to vypadá, že se budeme divit jak jsme zase jen "ztratili směr".

MAP, neboli Mycobacterium avium paratuberculosis, vylučují infikovaná zvířata například trusem.

Saleh Naser, vedoucí výzkumného týmu na University of Central Florida.

Prameny: Lancet ,  informace zveřejněné UFC