Vojenské drony, jako tento Izraelský Hero-30, jsou většinou z kategorie kamikaze. (Kredit: uVision)

Třetího největšího dodavatele  pracovního náčiní mužů v zeleném, s výnosy okolo 30 miliard dolarů ročně, si nejspíš vybavíme v souvislosti s bombardéry B-52. Mladší generace s neméně slavnými, ale už mnohem menšími udělátky schopnými nést bomby, stíhacími letouny  F-15 Eagle. Po nich následovaly ještě menší stroje - útočné vrtulníky AH-64 Apache. Teď to vypadá že přijdou na řadu ještě menší válečné stroje, připomínající spíš hračky.

Americký Switchblade od firmy AeroVironment je také jen na jedno použití.

Z Boeingu, který kdysi dával práci zaměstnancům 5000 firem a vyráběl létající pevnosti o vzletové hmotnosti 200 000 kilogramů doručovaly zájemcům 30 000 kilogramů pum, je dnes druhý největší světový výrobce letecké techniky na světě. Tento největším americkým exportér se nyní začíná orientovat na radarech neviditelné slídily, které lze v případě potřeby obtěžkat ledasčím. V třeba i náložemi. Takoví malí smrtící zabijáci se ukazují být  neocenitelnými zvláště ve městech. Tam bitkaření přináší celou řadu překvapení,  jak se o tom v ruinách Stalingradu kdysi přesvědčila i neporazitelná 6. armáda Wehrmachtu. Poziční boje v husté zástavbě, kde nepřítel je „doma“, jsou riskantní a rády se protahují.  A právě to je pro bateriové droní srdce neocenitelných pomocníků dnešních mužů v zeleném, velkým hendikepem. Zvládají většinou jen běh na krátké tratě a do dvaceti minut kolabují. U Boeingů hodlají z bezpilotníků udělat maratonce. A protože na bateriích se toho už moc vylepšit nedá, patentují si to, čemu říkají základnová stanice. Asi proto, že to politicky zní korektněji, než třeba bojová základna.

Stejně tak větší ScanEagle od Boeing. (Kredit: US Marine Corps)

Ve skutečnosti Boeing není první, kdo s prodlužováním doby letu dronů přišel. Předběhl ho Amazon. Ten rovněž hodlá doručovat zásilky. Rozdíl mezi oběma společnostmi je jen v detailu. Pošťákům od Amazonu předchází objednávka.  Amazon byl ale první, kdo si v této oblasti začal s patentováním, mají v kapse například dobíjecí stanice. Na nich drony budou moci  přistávat a po dobití pokračovat v cestě.  Amazon hodlá mít stanice na sloupech veřejného osvětlení, kostelních věžích i rozhlednách.

Dobíjecí stanice pro drony na veřejném osvětlení v podání patentu firmy Amazon.

Na jeden detail u Amazonu ale pozapomněli. Patentem si pokryli dobíjení dronů, což se nevztahuje na výměnu baterek. Boeing ve skutečnosti paběrkuje a tak si aspoň posichroval výměnu energetických zdrojů. A ještě k tomu něco přidal. V jeho pojetí nemá jít o stanoviště pro „jednotlivce“ ale jakýsi nenápadný ukrytý holubník pro celé droní hejno, čekající jen na povel k vypuštění.  Na jedné takové základně má operovat zhruba deset až třicet dronů. Tím, že nepotřebují odpočinek nutný k dobíjení, zvládnou mnohem více práce a v podstatě  mohou plnit úkol nepřetržitě a to  24 hodin denně, sedm dní v týdnu.   Mluvčí Boeingu se nechal slyšet, že hlavní aplikace jejich stanic by měly být občanského a obchodního charakteru. Nejčastěji se skloňují požárníci a pátrací a záchranné služby. Že by se ale výrobce, tradičně zaměřený na harašení  zbraněmi, svých tradic vzdal jen tak, tomu se moc věřit nechce.

Patent na základnu k výměně baterií i „nákladu“ by měl přinést do strategie válčení revoluci.

Patent Boeingu pokrývá napájení stanic solárními články, stejně tak jako napájení z rozvodné sítě. Základny tak mohou být jak na plochých střechách zcela skryty zrakům veřejností, stejně tak ale i jako nějaké oprýskané krabice na stožárech elektrického vedení. Stanice jsou současně i oázami pro chvíle, že se počasí zhorší natolik, že by člověk ani dron nevyhnal.  Mikrovlnná komunikace přes satelit spolu se sítí „čerpacích stanic“ rozmístěných v doletu strojů, by umožňovalo přesuny přímo do operační zóny a její neustálé zásobování „čerstvými silami“.  

John Vian, zaměstnanec firmy Boeing: Jako základna může dobře posloužit střecha domu, ale i zaparkovaný automobil. (Kredit: Boeing)

Pravdou je, že mnohé armády si již testovaly různé drony i „v praxi“. Například izraelský  3 kilogramy vážící dron Hero-30 od domácí firmy uVision. Nebo americká „žiletka“ Switchblade. Zatím ale vždy šlo o typ kamikaze, tedy parťáky, kteří se z mise nevrací. Záběr Boeingu je široký. Ke svým jednorázovkám typu ScanEagle a létající ponorce přidává patent směřující na zvládnutí nebezpečných operací pomocí dronů na dálku a koordinovaně  v celých smečkách. Technika zvaná „po útoku se vrať, nalož a opakuj, nebo ve skrytu vyčkávej na další pokyn“, má něco do sebe. Možnost nenápadného hromadného přesunu přes síť spících základen na jiný vzdálený úsek fronty, je z pohledu válečnického řemesla něčím, o čem se budou ve West Pointu učit příští generace kadetů. Zaměstnanci firmy Boeing se hned tak brzo ztráty zaměstnání obávat nemusejí.

Literatura

Boeing Base Station Concept
Patent Vehicle base station EP 2 644 438 A2

Video::  Americký Switchblade (Kredit: AeroVironment)

video: Boeing Nathan Hiller umí létat a zároveň má být ponorkou