Úplněk. Poblíž tektonických zlomů mají o čem přemýšlet. Kredit: Roadcrusher / Wikimedia Commons.

Měsíc při pohledu se Země prochází fázemi. Když je nov, tak je k Zemi přivrácený neosvětlenou stranou – takže téměř není vidět. Po novu Měsíc dorůstá, projde první čtvrtí a nastane úplněk, kdy je Měsíc přivrácený k Zemi osvětlenou stranou. Po úplňku Měsíc couvá, a přes poslední čtvrť se dostane k dalšímu novu. A pak se vše opakuje, až do skonání světa. Existuje spousta pověstí o tom, jak Měsíc svými fázemi ovlivňuje lidskou psychiku, kondici, spánek nebo ženský menstruační cyklus. Prakticky všechno to jsou ale nesmysly, pokud nejste náhodou vlkodlak. Reálnější jsou reakce některých dalších živočichů na fáze Měsíce. Měsíc berou v úvahu koráli, ryby nebo třeba můry.

Satoshi Ide. Kredit: University of Tokyo.

Nejde jen o živou přírodu. Fáze Měsíce se nápadně projevují například v cyklech přílivů a odlivů. Pokud stojí Slunce, Země a Měsíc v jedné linii, což nastává při úplňku a novu, tak se sčítají jejich slapové síly a na Zemi pozorujeme výrazný, takzvaný skočný příliv a odliv. Při první a poslední čtvrti slapové síly Slunce oslabují působení Měsíce, takže na Zemi nastává slabý, takzvaný hluchý příliv a odliv. A teď vyšlo najevo, že fáze Měsíce možná ovlivňují mnohem obávanější a destruktivnější jev, nežli příliv s odlivem.

Nov čili novoluní je fáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem. Jinými slovy je to fáze, kdy je Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou. Kredit: Sagamihara / Wikimedia Commons.

Satoshi Ide z Tokijské univerzity a jeho kolegové analyzovali slapové síly v souvislosti s fázemi Měsíce, vždy v době 2 týdnů před zemětřeseními, která dosáhla síly 5,5 stupně Richterovy škály a větší. Ve výzkumu zahrnuli období posledních dvaceti let. Zemětřesení o síle 5,5 až 8,2 stupně nejevila žádný zvláštní vztah k měsíčním fázím. Ale ze12 největších zemětřesení za posledních 20 let, jejichž síla přesáhla 8,2 stupně, se jich 9 vyskytovalo ve dnech blízko úplňku nebo novu, kdy se sčítají slapové síly Slunce a Měsíce. Když se badatelé podívali na data detailněji, tak zjistili, že zemětřesení poblíž úplňku nebo novu mají tendenci být silnější, nežli zemětřesení ve dnech okolo první nebo poslední čtvrti. Vysvětlení by mohlo spočívat v tom, že slapové síly zvýšenou intenzitou působí na pohyby zemských mas ve zlomech, což pak vede k silnějším zemětřesením.

Fáze Měsíce (1-nov, 3-první čtvrť, 5-úplněk, 7-poslední čtvrť). Kredit: Wikimedia Commons.

Pokud by to byla pravda, tak je to pořádná pecka. Ostatní seismologové ale hledí na výzkum Ideho týmu, který teď publikoval časopis Nature Geoscience, dost skepticky. Specialistka na fyziku zemětřesení Emily Brodsky z Kalifornské univerzity v Santa Cruz to považuje za skvělé a zajímavé pozorování. Zároveň ale upozorňuje na to, že statistika založená na 12 údajích nepůsobí právě důvěryhodným dojmem. S čímž na OSLU musíme než souhlasit. Je to podezřelé.

Jistě není všem dnům konec a časem přijdou další ničivá zemětřesení, takže se data k této věci budou postupně zpřesňovat. Jenže, i když se ukáže, že fáze Měsíce doopravdy mají nějaký dopad na výskyt devastujících zemětřesení, tak to podle seismologa Johna Vidaleho z Washingtonské univerzity v Seattlu nebude mít valný vliv na zlepšení předpovědí zemětřesení. Pravděpodobnost výskytu velkého zemětřesení je obecně malá, a vztah k fázím Měsíce s předpověďmi moc nepohne. Na druhou stranu, jak připomíná Brodsky, pokud se tento zajímavý vztah potvrdí, tak by to mohlo vést k hlubšímu pochopení mechanismů, které vedou ve vzniku nebezpečných zemětřesení. A to by pak vlastně přece jenom mohlo vést ke zlepšení předpovědí zemětřesení.

Video:   Nepal earthquake video and footage at a road on 25 April 2015


Literatura
New Science 12. 9. 2016, Nature Geoscience online 12. 9. 2016.