Pouště La Joya Pampas jsou doopravdy jako na Marsu. Kredit: Julio Valdivia Silva.

Jak asi každý ví, astronaut botanik Mark Watney, který ve filmu Marťan (2015) režiséra Ridleyho Scotta uvízl na Marsu, přežil díky pěstování brambor v marťanské půdě. I když musel hnojit obsahem toalety a zalévat vodou z paliva. V NASA se podle všeho touto myšlenkou nadchli a teď na tom začínají pořádně pracovat. A když chcete pěstovat brambory na Marsu, kde asi tak vzít vhodnou sadbu? NASA nechce nic ponechat náhodě.

Julio Valdivia Silva. Kredit: J. Valdivia Silva.

Brambory pocházejí z oblasti dnešního Peru a vlastně se vůbec neštítí vysokohorského prostředí. Některé odrůdy brambor se tam cítí jako ryba ve vodě. Vědci NASA se pustili do experimentování s mezinárodním centrem výzkumu brambor International Potato Center (CIP) v peruánské Limě. Společně hodlají pěstovat sto vybraných odrůd brambor v podmínkách, které budou připomínat prostředí na Rudé planetě. A za nějaký čas je třeba budou pěstovat první kolonisté na přímo Marsu.

Odborníci vybírali z celkem 4500 odrůd, které jsou registrované v centru CIP. Zvolili si z nich 40 odrůd, které pocházejí z And, rostou v různých ekologických zónách velehor, dovedou čelit dramatickým změnám klimatických podmínek a jsou s to se rozmnožovat v kamenitém a suchém terénu.

Matt Damon a brambory na Marsu. Kredit: 20th Century Fox.

Zbývajících 60 vybraných odrůd brambor představuje geneticky vylepšené odrůdy, které zvládají růst v prostředí s nedostatkem vody a v zasolené půdě. Tyto odrůdy jsou rovněž odolné vůči virovým nákazám. A všechny odrůdy vybrané do experimentu NASA splňují ještě jednu zásadní podmínku – musejí mít slušný výnos, abych jejich pěstování na Marsu, kde to jistě dá lidem zabrat, mělo nějaký smysl. Nebylo by nic smutnějšího, než dřít jako mezek na jiné planetě kvůli sklizni, co nestojí za řeč.

Brambory ve službách NASA (2001). Kredit: NASA Marshall Space Flight Center.

Peruánský astrobiolog ve službách NASA a člen týmu tohoto ambiciózního projektu Julio Valdivia Silva je přesvědčen, že celá řada z vybrané stovky odrůd tyto testy zvládne. Zároveň nejde jenom o Mars. Tak jako v mnoha podobných případech, tak nejspíš i pěstování brambor pro potřeby NASA bude mít význam pro každodenní život na planetě Zemi. Badatelé totiž doufají, že během experimentu vytipují vhodné odrůdy brambor, které by mohly usnadnit život zemědělcům v oblastech s méně příznivým prostředím. Podle virologa Jana Kreuzeho z CIP musíme být připraveni na budoucnost nejen na Marsu ale i na Zemi, i pokud jde o brambory. Naše klíčové plodiny by měly zvládat sucho, horko, i zvýšený obsah soli v půdě.

International Potato Center.

Kde NASA vezme marťanskou půdu? Pro vzorky si zatím ještě bohužel neletí na Mars, ale vymysleli obstojnou náhradu. Vybrali si oblast La Joya Pampas v jižním Peru, kam zasahuje slavná poušť Atacama. Je to jedno z nejsušších míst na Zemi, které je vlastně docela podobné povrchu Marsu. Badatelé tam nabrali 100 kilogramů zeminy a převezli ji do laboratoří centra CIP v Limě, kde budou simulovat marťanskou atmosféru, tedy z valné většiny oxid uhličitý, a pak tvrdé ultrafialové záření, které skrápí povrch Rudé planety.

Experimenty začínají v březnu, Valdivia a jeho kolegové očekávají první pořádné výsledky asi za dva roky. Kdyby brambory nezvládaly syrové podmínky Marsu, tam jim vědci budou přidávat živiny a světlo. Pokud ani to nezabere, tak hodlají nasadit aeroponiku, technologii, kterou vyvinuli pro pěstování brambor v CIP. Spočívá v pěstování brambor bez půdy, sprejování kořenů živinami a odvádění toxinů. Tohle všechno je ale jen začátek. NASA v budoucnu plánuje postavit v peruánské poušti centrum pro výzkum Marsu. Chtějí tam vytvořit malý kousek Marsu na Zemi a trénovat farmáře pro cizí planety.


Video: Viaje a Pampas de La Joya 2014



Literatura
Phys.org 19. 2. 2016.