Rychlý rádiový záblesk z hlubokého vesmíru. Kredit: Jingchuan Yu, Beijing Planetarium.

Rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRB) jsou oslnivě energetické výtrysky rádiového záření, které trvají jenom pár milisekund. Víme o nich teprve několik let. Ten úplně nejstarší z nich pochází z dat získaných v roce 2001 radioteleskopem Parkes v Novém Jižním Walesu. Vědci odhadují, že na obloze každý den zajiskří na deset tisíc takových záblesků, přesto jich ale známe jenom pár. Zachytit něco tak strašně krátkého na kousku oblohy je totiž nesmírně obtížné. V přímém přenosu jsme první takový záblesk pozorovali až v lednu letošního roku (2015).

Kiyoshi Masui. Kredit: Spencer Fu.

Asi nepřekvapí, že rychlé rádiové záblesky jsou stále velice záhadné. Odborníci se ani neshodnou, jestli přicházejí z hlubokého vesmíru anebo odkudsi z Mléčné dráhy. Existuje podezření, že část vědců zajásala, když se nedávno zjistilo, že podobně záhadné rádiové signály, kterým se přezdívalo perytony podle jelenů s ptačími křídly z knihy Jorge Luise Borgese, generuje mikrovlnná trouba. Když hladoví zaměstnanci observatoře nedočkavě otevírali mikrovlnku ještě za chodu, tak se z toho zrodil peryton. Jenže rychlé rádiové záblesky jsou nejspíš doopravdy z vesmíru, až doposud jsme ale neměli možnost žádný prostudovat detailně, ze širšího souboru dat.

Kiyoshi Masui z Univerzity Britské Kolumbie a Kanadského institutu se společně s týmem kolegů ponořil do dat nasbíraných radioteleskopem Green Bank v Západní Virginii. Nakonec se jim povedlo z oceánu informací vytáhnout zatím nejpodrobnější záznam rychlého rádiového záblesku. Záblesk dostal jméno FRB 110523 a k jeho vytěžení ze zhruba 40 terabytů rádiových dat museli vědci vyvinout specializovaný software. Nepochybně to byla dřina. Masui a spol. si nejprve vytipovali více než 6 tisíc kandidátů, z nichž jim na konci zbyl jenom jediný.

Rychlý rádiový záblesk. Kredit: Swinburne Astronomy Productions.

Úlovek to byl sice hubený, nově objevený rychlý rádiový záblesk se ale stal zřídlem pozoruhodných informací, hlavně co se týče polarizace jeho záření. Badatelé například zjistili, že rádiové záření tohoto záblesku vykazuje takzvanou Faradayovu rotaci, tedy stáčení roviny polarizace polarizovaného záření při průchodu silně zmagnetizovaným plazmatem.

Zvětšit obrázek

Teleskop Green Bank. Kredit: NRAO.

Masui a spol. dospěli k závěru, že záblesk FRB 110523 pochází z galaxie vzdálené asi 6 miliard světelných let. Krátce po svém vzniku prolétl vysoce zmagnetizovaným a hustým prostředím, což by podle Masuie mohlo být v blízkosti čerstvé supernovy nebo třeba uvnitř bouřlivě aktivní hvězdné porodnice. Tyhle poznatky každopádně zajímavě poodhalují tajemství, které obklopuje rychlé rádiové záblesky.

Zdá se, že jsou vskutku reálné, a že nepřilétají z relativně blízkého okolí v Mléčné dráze, ale z mnohem hlubšího vesmíru. Je také ale pravda, že známé rychlé rádiové záblesky stále spočítáme na prstech, a při teoretizování o nich bychom se neměli nijak moc odvazovat. Takže, hlavu vzhůru a směle na lov ve nekonečných databázích rádiových dat. Každý nově objevený rychlý rádiový záblesk má stále cenu zlata.


Video:  Fast Radio Burst Sheds New Light on Signal's Origin

Literatura
Carnegie Mellon University 2. 12. 2015, Nature online 2. 12. 2015, Wikipedia (Fast radio burst).