Dočkáme se fúzních reaktorů? Kredit: David Parker / SPL

Každému, kdo se byť jen trochu zajímá o nové zdroje energie, už je nejspíš jasné, že jaderná fúze je naprostý propadák. Důvodů je celá řada, ale dlouhá desetiletí snah o rozběhnutí termonukleárního reaktoru, který by dovedl alespoň vyrábět více energie, než kolik spotřebuje, zatím vyzněla na prázdno. Nevzdáváme se, představa fúzní energie je úžasně lákavá, ale je to nesmírně těžké. 

Pří jaderné fúzi se slučují lehká atomová jádra a přitom dochází k uvolnění velikého množství energie. Možností, jak vyvolat jadernou fúzi, je celá řada. Termonukleární fúze využívá hodně vysokou teplotu a tlak. Spustit jednorázovou fúzní reakci vlastně není až tak těžké. Doopravdy obtížné je udržet reakci v reaktoru po delší dobu a vytěžit z ní víc energie, než kolik spotřebovalo její spuštění.

Steven Cowley. Kredit: ITER.

Ve francouzském Cadarache od roku 2007 vyrůstá největší zařízení pro jadernou fúzi na světě, mezinárodní termonukleární experimentální reaktor tedy tokamak ITER. Je to nesmírně nákladný projekt, druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt, hned po Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jeho rozpočet činí 10 miliard euro, přičemž polovinu hradí EU a o zbytek se dělí USA, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Indie a Rusko.

Stavba ITER jde ovšem ztuha. Momentálně je prý dost nepravděpodobné, že ITER do začátku třicátých let jednadvacátého století vyrobí víc energie, něž kolik spotřebuje na svůj provoz. A začíná se rýsovat reálná možnost, že do té doby projekt ITER předstihne ambiciózní Čína. Stavba tokamaku ITER se výrazně prodražuje a také protahuje. Podle Stevena Cowleyho, ředitele britského Culhamova centra pro fúzní energii v Oxfordshire se sice v průběhu 21. století nejspíš dočkáme experimentálního termonukleárního reaktoru ITER a za nějaký čas potom i termonukleárních reaktorů v běžném provozu, v tuhle chvíli se prý ale do fúze nejvíce investuje v Číně.

Staveniště ITER, duben 2015. Kredit: ITER.

Čína sice spolupracuje v ITER, zároveň ale intenzivně financuje svůj vlastní China Fusion Engineering Test Reactor. Ten bude větší než ITER a pokud se něco zásadního nezmění, tak bude hotový dříve než ITER. Cowley britské Sněmovně lordů přiznal, že někteří partneři v ITER zvažovali, zda by nebylo lepší spolupráci s Čínou ukončit. Nakonec se ale ITER rozhodl pro pokračování ve spolupráci s Čínou. Její vyřazení by prý nemělo žádný dramatický vliv.

Zvětšit obrázek

Vizualizace tokamaku ITER. Kredit: ITER

Žijeme v dramatické době a ani úspěch Číny není úplně jistý. Poslední dobou se objevují náznaky, že tolik obdivovaný vzestup čínské ekonomiky by nemusel trvat věčně. Je také téměř jisté, že Čína blízké budoucnosti bude čelit závažným environmentálním, demografickým i jiným problémům, jejichž původ vězí hluboko uvnitř čínského systému. Na obzoru jsou i silové konfrontace, ať už o sporné ostrůvky v oceánu anebo s upadajícím a vymírajícím Ruskem. To všechno by mohlo ohrozit termonukleární ambice Číny. A ve hře jsou i další hráči. Jak se zdá, závod o fúzní energii bude ještě hodně napínavý. 

ITER- in five minutesVideo

Literatura
NewScientist 23. 7. 2015, Wikipedia (Nuclear fussion, ITER).