Zvětšit obrázek

Pekelné světy soustavy Kepler-444. Kredit: Tiago Campante, Peter Devine.

Díky odhadům stáří jednotlivých hvězd v Mléčné dráze, založeným na dlouhověkých radioaktivních izotopech, čili nukleokosmochronologii, tušíme, že se zárodek Mléční dráhy vytvořil nedlouho po samotném vzniku vesmíru. Nový objev slavného teleskopu Kepler naznačuje, že v Mléčné dráze vznikaly terestrické planety podobné Zemi, když Galaxie byla ještě velice mladá.

Daniel Huber. Kredit: SETI institute.

Tiago Campante z Birminghamské univerzity a jeho kolegové analyzovali data teleskopu Kepler a hlásí se s úlovkem u hvězdy označené jako Kepler-444, vzdálené nijak zvlášť závratných 117 světelných let. Je to oranžový trpaslík spektrální třídy K s nízkou metalickou, jehož hmota i velikost odpovídají zhruba čtyřem pětinám Slunce. Za zmínku stojí především věk hvězdy, který činí závratných 11,8 miliardy let. To odpovídá osmdesáti procentům délky existence známého vesmíru. Také jde o relativně jasnou hvězdu, vlastně jednu z nejjasnějších v zorném poli teleskopu Kepler.

Znak Birminghamské univerzity. Kredit: University of Birmingham.

Právě u této pozoruhodné hvězdy Campante a spol. objevili z našeho pohledu velmi exotický planetární systém. Můžeme-li věřit pozorováním a výpočtům, tak u oranžového trpaslíka krouží přinejmenším pět planet. Kepler-444 b, c, d, e, f jsou podle všeho kamenné planety menší než Venuše a zároveň větší než Mars. Jsou to vesměs velmi nehostinné světy, na kterých by bydlel jenom naprostý blázen. Svou hvězdu oběhnou zhruba za 3, 4, 6, 7 a 9 dní, takže by nikdo neměl zůstat na pochybách, jak rozpálené a ozářené tyhle planety asi jsou. Původní život pozemského typu tam rozhodně nebude.

Zvětšit obrázek

Jak se používá hvězdná seismologie. Kredit: Travis Metcalfe, NCAR.

Navzdory naprosté neobyvatelnosti ale planety u Kepler-444 fascinovaly celý svět. Jak podotýká člen šťastného týmu objevitelů Daniel Huber z Birminghamské univerzity, nic podobného jsme zatím ještě neviděli. Pětice planet výrazně menších než Země u prastaré hvězdy, to chce pořádný přípitek. Nejméně pětkrát, samozřejmě.

Campante je profesí hvězdný seismolog a právě hvězdnou seismologii, čili analýzu vnitřní struktury hvězdy z jejího frekvenčního spektra, badatelé využili k určení stáří hvězdného systému Kepler-444. Hvězdná seismologie byla ještě nedávno použitelná jenom pro Slunce a pár jasných hvězd. Intenzivního výzkumu se dočkala až s teleskopem Kepler, který sehnal data v potřebné kvalitě pro větší množství hvězd.

Z hvězdného systému Kepler-444 se nejspíš nestane prioritní cíl budoucích detailních výzkumů anebo prvních letů k cizím hvězdám, alespoň ne kvůli zmíněné pětici rozpálených kamenných planet. Rozhodně ale není důvod se jim vysmívat. Potvrdily nám představu, že kamenné planety vznikaly už v mladém vesmíru, na samotném úsvitu Mléčné dráhy. A také jsme si díky nim opět rozšířili obzory pro naši planetární ZOO. Už je úplně jasné, že okolní vesmír je prošpikovaný naprosto úchvatně rozmanitými planetárními systémy, které se jen a jen třesou na to, až je objevíme.

Video:   Kepler-444 – an ancient extrasolar systém. Kredit: SciNews.

Literatura

University of Sydney 27. 1. 2015, Astrophysical Journal 798:1, Wikipedia (Kepler-444, Asteroseismology).