Když vám něco ukradnou, je to k pláči. Ale když si to ale zloději navíc mezi sebou půjčují, aby to mohli použít proti vám, tak je to k vzteku. A přesně tohle se nám všem stalo. Krádež odhalili vědci z Evropské laboratoře pro molekulární biologii vedení Tobym Gibsonem. Není jisté, zda zločin není promlčen, protože k němu došlo před drahnou dobou.

Gibson narazil u řady mikrobů na gen pro alfa-2-mikroglobulin. Byl z toho opravdu zaskočený, protože bakterie by nic podobného mít neměly. Záhy se ukázalo, že jim gen také původně nepatřil a že si jej před dávnými časy „vypůjčily“ od vyšších organismů, které napadly. U živočichů slouží bílkovina alfa-2-mikroglobulin k obraně proti cizím mikroskopickým vetřelcům. Bakteriální alfa-2-mikroglobulin naopak chrání bakterii před útokem buněk imunitního systému. Do pohotovosti je bakteriální gen uveden jen v případě, že se bakterie ocitne v ohrožení naší imunitní obranou. Významně tedy přispívá k úspěšnosti choroboplodných zárodků v nákaze svých hostitelů

Zdá se, že tato obrana by mohla být zároveň i bakteriální Achilleovou patou. Pokud bychom dokázali mikrobům narušit jejich alfa-2-mikroglobulinovou obranu, zbavili bychom je ochranného štítu a náš imunitní systém by si to s nimi už vyřídil sám. O tom, že nám bakterie mikroglobulinový gen skutečně ukradly, svědčí výmluvně fakt, že jej  přírodě najdeme skutečně jen u živočichů a jejich bakterií. Rostliny a houby gen postrádají. Navíc existují celkem přesvědčivé důkazy, že si bakterie ukradený mikroglobulinový gen navzájem půjčují. Tým Tobyho Gibsona odhalil nejméně deset různých druhů bakterií, které si mikroglobulinový gen kdysi dávno předaly.

Pachatel je známý – v naší dědičné informaci loupily bakterie.

A tohle nám šlohly – alfa-2-mikroglobulin.