Zvětšit obrázek

Jedna z mnoha slunečních erupcí roku 2012. Zemi nezasáhla, ale vyvolala polární záře 3. září. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center.

Věděl o tom jen málokdo. Ale oddechnout si teď můžeme všichni. Naše civilizace se obává rozmanitých rizik, přičemž mnohá z nich jsou přehnaná anebo úplně vyfantazírovaná. Existují ale rizika naprosto reálná, u nichž je jenom otázkou času, kdy na nás plnou silou udeří. A těch bychom se měli doopravdy bát. I když je naše Slunce vcelku poklidným, poslední dobou až strašidelně poklidným žlutým trpaslíkem, tak k zásadním hrozbám naší civilizaci rozhodně patří i zničující sluneční bouře. A jak se ukazuje, právě taková katastrofa jen velmi těsně minula lidstvo v létě 2012.

Zvětšit obrázek

Náčrtek slunečních skvrn 1. září 1859. Kredit: R. Carrington, volně dostupné.

Jedna taková událost se stala v docela nedávné historii. Je známá coby Sluneční bouře roku 1859, nebo též jako Carringtonova událost. Angličtí amatérští astronomové Richard Carrington a Richard Hodgson pozorovali 1. září 1859 vůbec poprvé sluneční erupci. Shodou okolností šlo o ohromující sluneční erupci, související s nesmírně intenzivní geomagnetickou bouři, která po překonání kosmického prostoru vyvrženou koronální hmotou brutálně zasáhla Zemi. Po celé planetě se rozlily jasné polární záře, které byly viditelné na
místech tak vzdálených zemským pólům, jako jsou Kuba anebo Havajské ostrovy.

Zvětšit obrázek

Až u nás v noci uvidíme divukrásné polární záře, je zle. Kredit: Kwon, O Chul (TWAN).

Jedním z nejpokročilejších výdobytků civilizace byl tehdy telegraf. Samuel Morse odeslal svoji historickou zprávu z Washingtonu do Baltimoru v roce 1844, v českých zemích byl telegraf zaveden do veřejného provozu v roce 1850. Geomagnetická bouře zasáhla tuto technologii naplno. Telegrafní systémy Evropy a Severní Ameriky selhaly. Telegrafisté dostávali od svých přístrojů elektrické rány. Z telegrafních sloupů sršely jiskry a některé telegrafy pracovaly i po odpojení od elektrického proudu. V posledních desetiletích, tedy v časem překotného rozvoje všemožné elektroniky, která intenzivně prosakuje do každodenních životů, se občas někdo zamyslí, jaké by to asi bylo, kdyby podobná bouře udeřila znovu. A v létě 2012 se to málem stalo. Je to pozoruhodná ironie, mnozí čekali konec světa před Vánocemi 2012 a přitom už měli to nejhorší toho roku za sebou.

Zvětšit obrázek

Sondy STEREO-A a STEREO-B. Kredit: NASA.

Dne 23. července 2012 se totiž oběžnou dráhou Země prohnala děsivá sluneční bouře, určitě nejsilnější za posledních 150 let. Podle fyzika Daniela Bakera z Coloradské univerzity to bylo tak těsné, že kdyby si Slunce zabouřilo o týden dřív, tak to na Zemi schytáme plnou silou. Pořád si stěžujeme na to, jak se nám nic nedaří, ale tehdy, přede dvěma lety, jsme měli nepředstavitelnou kliku. Bouře totiž namísto Země zasáhla kosmickou sondu STEREO-A, jednu ze dvojice sond mise STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory), které zkoumají Slunce a obíhají ho po velmi podobné oběžné dráze jako Země. Aby těch šťastných náhod nebylo málo, tak dotyčná sonda byla téměř ideálně vybavena k proměření takové extrémní události. Vědci získali spoustu zajímavých dat a odhadli, že by případná geomagnetická bouře 2012 byla zcela srovnatelná s Carringtonovou událostí. V NASA si užili symboliku čísel a na svůj web pověsili informace o této události na den přesně 2 roky poté.

Co by se stalo, kdyby nás před dvěma lety tahle šílenost zasáhla? Stále si to neumíme moc představit, ale mohlo by to být dost strašné. Společný tým britských pojišťováků Lloyd"s of London a vědců amerického Atmospheric and Environmental Research v červnu 2013 použil dostupná data o Carringtonově události a odhadl, že by taková geomagnetická bouře v roce 2012 jen ve Spojených státech způsobila škody za 600 miliard až 2,6 bilionu dolarů. K podobným údajům došla i známá Kapppenmanova zpráva, kterou v roce 2010 vypracoval John Kapppenman z Oak Ridge National Laboratory. Podle těchto zpráv bychom prý vzniklé škody napravovali celé roky, pokud by se civilizační centra nezhroutila kompletně. Podle expertů by došlo k poškození spousty přístrojů a hlavně k rozvrácení rozvodné elektrické sítě, což by mohlo mít nedozírné následky.

Zvětšit obrázek

Čerstvý snímek naší vrtošivé hvězdy od sondy SOHO. Kredit: IDOC, ESA, NASA.

Kapppenman odhaduje, že by Spojené státy přišly nejméně o jednu desetinu, tedy cca 300 transformátorů velmi vysokého napětí (EHV, extra-high-voltage), každý v ceně několika milionů dolarů. Pravděpodobně by zemřelo dost lidí, ať už v důsledku technických poruch anebo chaosu, který by to jistě vyvolalo. Velké obavy panují především kolem zásobování vodou, které je dnes do značné míry závislé na elektrickém proudu. Několik let bez proudu by prý v USA bylo 130 milionů lidí. V rámci sebezpytování po 11. září se ve Spojených státech zabývají i zranitelností elektrické rozvodné sítě a postupně zvyšují její odolnost, což pomůže nejen vůči teroristům, ale i při geomagnetické bouři. Potrvá to ale ještě celé dlouhé roky. Jinde ve světě na tom budou spíš hůř než líp. Na druhou stranu, lidé jsou vynalézaví a mají vypiplaný smysl pro přežití.

Epilog v tomhle příběhu není na pořadu dne. Slunce je dál ohromnou koulí rozžhavené plazmy, se svojí náladou a vrtochy, a lepší to nebude. Nejspíš nedokážeme přesně předpovědět, kdy udeří příště. Pete Riley z Predictive Science Inc. letos v únoru publikoval v časopisu Space Weather solidně podložený odhad, podle něhož Zemi zasáhne geomagnetická bouře rozsahu Carringtonovy události během příštích 10 let s pravděpodobností 12 procent. To jsou dost znepokojivá čísla a řada z nás se toho nejspíš dožije. Jak to asi zvládneme?

ScienceCasts: Carrington-class CME Narrowly Misses Earth. Kredit: Science at NASA.

Giant 2012 solar storm just missed Earth. Kredit: GeoBeats News.

Literatura

NASA Science News 23. 7. 2014, AFP 24. 7. 2014, Wikipedia (Solar storm of 1859, Solar flare, Coronal mass ejection).