Paměť je ošemetná záležitost. Je samozřejmě fajn že ji máme a vděčíme ji za mnohé v celé naší evoluci. Někdy nám v ní ale uvíznou nepěkné, šílené věci, na které bychom nesmírně rádi zapomněli. Ono to ale nejde. Přestože je paměť významnou součástí mozku, stále ji příliš nerozumíme. Takže ji ani neumíme spravit, když je rozbitá. Už se ale blýská na lepší časy.
Právě teď se ve výzkumu paměti blýskli Roberto Malinow z medicíny Kalifornské univerzity v San Diegu a jeho spolupracovníci. Jako úplně prvním se jim povedlo selektivně odstranit paměť laboratorním potkanům a pak jim zase paměť vrátit. Dosáhli toho stimulováním nervů v mozku na frekvencích, o nichž se ví, že posilují nebo naopak oslabují synapse, tedy propojení nervových buněk. Malinow se nechal slyšet, že teď mohou paměť potkanů do jisté míry ovládat.
Neurovědci pracovali s potkany, kteří jsou geneticky pozměnění, aby nervy v jejich mozku reagovaly na světlo. Pak jim pečlivě vybrané nervy skutečně dráždili světlem a potkanům současně pouštěli do nohy elektrický proud. Potkani nejsou hloupí a tak se rychle naučili souvislost mezi světlem a bolestí z elektrické rány. Detailní analýzy ukázaly chemické změny související s posilováním příslušných synapsí. Jde o dlouhodobé zesílení synaptického přenosu mezi neurony v důsledku jejich souběžné stimulace, takzvanou dlouhodobou potenciaci (LTP, Long-Term Potentiation).
V další fázi experimentu se jim zase povedlo paměť s nepříjemnými vzpomínkami vymazat, když použili sekvence nízkofrekvenčních pulzů. Potkani pak už na dráždění nervů nereagovali jako dřív, což svědčí o tom, že o vzpomínku na bolest přišli. V řeči neurovědy došlo ke dlouhodobé synaptické depresi (LTD, Long-Term Depression). Asi největšího úspěchu ale Malinow a spol dosáhli, když smazanou paměť potkanům opět obnovili pomocí série vysokofrekvenčních pulzů. Dotyční potkani se zase báli stimulace nervů světlem, i když je vědci znova nešokovali elektrickým proudem. Vše nasvědčuje tomu, paměť úzce souvisí s posilováním spojů mezi neurony. Neurovědci to sice tvrdí už dlouho, teď mají ale v ruce solidní důkazy.
Malinow a spol. si pochvalují, že naučili potkany bát se, pak je to odnaučili a pak je to naučili znovu, brnkáním na nervové synapse. Jsou to sice jen takové hrátky s geneticky modifikovanými potkany, ale mohly by prý vyústit do zajímavých klinických aplikací. Malinow poukazuje na to, že beta amyloidní plaky oslabují při Alzheimerově nemoci synaptická spojení velmi podobným způsobem, jako nízkofrekvenční stimulace nervů u potkanů. Takže, když Malinowův tým dokáže obnovit vymazanou paměť potkanům, tak by třeba mohl pomoct zvrátit některé projevy Alzheimera.
Neuroscience - Long-Term Potentiation. Kredit: Carleton University.
Literatura
UC San Diego Health Sciences 1. 6. 2014, Nature online 1. 6. 2014.
Lidskou paměť lze podpořit i zmást
Autor: Dagmar Gregorová (11.07.2011)
Molekula oživující vzpomínky
Autor: Josef Pazdera (05.04.2004)
Diskuze:
