Už docela dlouho se ví, že ve stínech afrického kontentu číhají velmi brutální viry, mezi nimiž je největším strašákem krvácivá horečka ebola. Při svém objevení pro vědu v roce 1976 během epidemie v Demokratické republice Kongo (tehdy Zairu) a Súdánu šokovala odborníky 90 procentní úmrtností, což dělá z eboly jeden z nejvražednějších virů lidské historie. Kdo chce dobře spát, neměl by si představovat ebolu schopnou šířit se vzduchem. Ebola to ale naštěstí neumí a také se časem ukázalo, že ji doprovází o něco nižší průměrná úmrtnost, i když stále naprosto děsivá.
Od sedmdesátých let se ebola občas objeví, zuřivě pobije pár obyvatel Afriky, proletí světovými médii a pak zase zmizí v horkém africkém šeru. Za tu dobu jsme zaznamenali celkem 7 epidemií, které mají na kontě více než 100 obětí. Jedna z nich přitom právě sužuje západní Afriku a počet nakažených a mrtvých tu ještě určitě není konečný. Západoafrickou epidemii eboly roku 2014 objevili v únoru, na území Guinejské republiky. K 9. dubnu (2014) jakžtakž spolehlivě víme o 187 nakažených lidech, z nichž 117 zemřelo. Úmrtnost při této epidemii je tedy momentálně na 62,5 procentech, přičemž ji má na svědomí zatím nejvražednější známý typ eboly – Ebola virus (EBOV, dříve označovaný Zaire Ebola virus, ZEBOV).
V tuto chvíli by měly být zasažené státy Guinea, Libérie, Sierra Leona a Mali. Mapa Afriky sice prozradí, že Guinea se s dalšími zmíněnými zeměmi sousedí, i tak ale Západoafrická epidemie děsí odborníky svým velkým geografickým záběrem. Dosavadní epidemie eboly byly totiž vždy spíše lokální záležitostí. Zatím jen těžko říct, co aktuální epidemii způsobilo. Za přírodní rezervoár eboly jsou nejčastěji považováni kaloni, není ale jasné, jaká je jejich spojitost se Západoafrickou epidemií. Nesmírné obavy vzbuzují především nakažení a mrtví v guinejském hlavním městě Conakry. Žije tam kolem 2 milionů lidí, většinou v bídných podmínkách s nedostatkem vody a hygieny. Město podle všeho balancuje na pokraji vražedné epidemie, která by hravě překonala vše, co jsme s ebolou doposud zažili. Na záplavu uprchlíků, kteří by nejspíš šířili ebolu dál, v takovém případě raději ani nemyslet.
Jaká je reakce okolního světa? Nejvíc úzko je v zemích Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), mezi než patří i čtyři postižené státy. Na konci března uvolnily pro boj s epidemií 250 tisíc dolarů a požádaly o pomoc mezinárodní společenství. Okolní země preventivně přivírají hranice a zavádějí na nich zdravotní kontroly. Saudská Arábie od 1. dubna přestala udělovat víza muslimským poutníkům do Mekky z této oblasti. Evropská komise vyjádřila sounáležitost, poslala svého experta a spolu s ním 500 tisíc euro. Za daných okolností je samozřejmostí americký tým CDC (Centers for Disease Control), který od konce března pomáhá čelit ebole guinejským úřadům a WHO. Osud Conakry a místních obyvatel je teď v jejich rukou.
O vyjádření k situaci kolem Západoafrické epidemie eboly jsme požádali Daniela Růžka, vedoucího laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích a také vedoucího Oddělení virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Podle něj můžeme být v Evropě zatím zcela v klidu, rozhodně se ale vyplatí celou situaci sledovat a podporovat místní i zahraniční odborníky v jejich úsilí. V Conakry opravdu hrozí vážná tragédie. Virus eboly se sice nepřenáší vzduchem, zároveň je ale silně infekční z tělesných výměšků nakažených. Zvláště v souvislosti s mizernou hygienou podle Růžka stačí dotýkat se věcí nakažených a pak si například promnout oči. Riziko infekce je v takovém případě vysoké.
Ebola je virus a naše schopnosti léčit krvácivou horečku jsou proto velmi omezené. Jsme prakticky odsouzeni do role diváků, kteří mohou nemocným držet palce, a to je tak asi všechno. Růžek považuje za zcela zásadní co nejdůslednější izolaci nakažených, kteří buď zemřou anebo budou mít štěstí a přežijí. Prakticky stejný význam přisuzuje kvalitní ochraně zdravotnického personálu, který je při epidemii eboly vystaven strašlivému, doslova smrtelnému riziku. Lze jen spekulovat, jak by vypadala podobná epidemie ve střední Evropě, podle všeho by nás ale do značné míry ochránila kvalitní hygiena a zdravotní péče. Na druhou stranu, expert WHO Keiji Fukuda zcela nedávno předpověděl, že probíhající epidemie může ještě trvat celé měsíce. Za takovou dobu se mohou stát různé neblahé věci. Každopádně ale, nespat kvůli Západoafrické ebole je momentálně přehnané.
Ebola expected to terrorise West Africa for "months" – WHO. Kredit: Euronews. | |
West Africa Ebola outbreak among "most challenging" ever: WHO. Kredit: AFP. |
Literatura
Euronews 9. 4. 2014, Wikipedia (Ebola virus disease, 2014 West Africa Ebola outbreak).
Koronavirus Wuhan může být mnohem nakažlivější. Jsou ale i dobré zprávy
Autor: Stanislav Mihulka (28.01.2020)
Zika a Ebola - očkovanie už čoskoro
Autor: Matej Čiernik (24.10.2017)
Stane se zmutovaná zika globálním ohrožením?
Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2016)
Jak reálná jsou zdravotní rizika migrace?
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2015)
Jak zatočíme s příští ebolou?
Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2015)
Diskuze:
Martin V,2014-04-14 21:09:31
No dobře, na obyčejnou chřipku jen u nás zemře násobně víc lidí, ale z kolika nakažených? Ta úmrtnost a že nemáme lék, to je na tom to černé. Ebola se oproti chřipce naštěstí nešíří vzduchem. Zatím.
Otázka zní co je to vlastně ten nakažený!
Jenda Krynický,2014-04-17 15:57:30
Předpokládám, že počítají jen ty u kterých se projevily nějaké projevy choroby. Je pravda, že krátká inkubační doba dost pomáhá, ale těch kteří se dostali do styku s virem je určitě podstatně víc.Takže 60%, dobrá, ale z kolika % populace?
Neviděl bych to tak černě
Václav Krajča,2014-04-14 15:30:01
Celkem nechápu, jak se vše hned nafukuje. Na Ebolu zemřelo 112 lidí ve státě, kde hygiena a osvěta je na nízké ürovni. U nác v ČR zemře ročně na obyčejnou chřipklu cca 2.000 lidí. Tím ale samozřejmě nechci celou věc zlehčovat, ale myslím, že 112 mrtvých je ještě málo, abychom mluvili o rozsáhlé nebo epidemii nebo přímo o vyhubení lidstva.
Doba trvání
Josef Šoltes,2014-04-12 16:24:44
Čím déle bude epidemie probíhat, tím je větší šance, že virus zmutuje. A pokud k tomu dojde a takto smrtelný virus se začne šířit vzduchem ve městě se 2 miliony obyvatel, bude na čase začít uvažovat o radikálních řešeních. Tohle by totiž mohlo kompletně zničit civilizaci.
Zničení civilizace
Radek Štrébl,2014-04-14 01:06:36
Tak s tím zničením civilizace bych to neviděl tak černě. Především obdobné pandemie tu již jistě v minulosti byly a civilizace přežila. I dnes by to nakonec dopadlo obdobně, pokud bude úmrtnost na uvedené úrovni 60% a alespoň 10% světové populace bude přirozeně imunní, tak to znamená vymření cca 50% populace. To je samozřejmě značný problém, ale na konec civilizace to podle mého názoru nestačí a celkově by to možná lidstvu i prospělo. Rozhodně by to řešilo problém globálního oteplování a přelidněnosti planety, ne ?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce