Genetické studie současných plemen koní založená na rozborech dědičné informace mitochondrií děděné výhradně po přeslici odhalily více než 90 „koňských Ev“. Vědci z toho vyvozují, že koně byli domestikování mnohokrát nezávisle na sobě. Světem se tedy nešířil zdomácnělý oř, ale naopak se šířilo know-how „jak se ochočí divoký kůň“. Toto know-how bylo aplikováno na domácí „surovinu“ - tedy na divoké koně v dané oblasti.
Pátrání po „koňských Adamech“ založené na analýzách samčího chromozomu Y předávaného na další pokolení naopak jen po meči skončilo celkem překvapivě. Dvaapadesát hřebců patnácti různých plemen (od arabského plnokrevníka až po shetlandského ponyho) se ve zkoumané pasáži chromozomu Y vůbec nelišilo.
Vyplývá z toho, že už od samých počátků chovu koně chovatelé praktikovali připouštění velkého počtu klisen jedním hřebcem. Tato praxe musela předcházet vznik současných plemen koní, protože v opačném případě bychom zřejmě pozorovali uniformitu Y chromozomu uvnitř plemen ale mezi různými plemeny by se chromozom Y přeci jen aspoň trošku lišil. Zřejmě se na tom podepsaly i počátky chovu koně, kdy bylo toto ztepilé zvíře chováno na maso. Při takovém chovu je obvyklé, že se pro plemenitbu vybere nejlepší samec a ostatní samci skončí na pekáči. O samice jako zdroj nového potomstva jsou zabíjeny o poznání řidčeji.
Přesto nemusí být genetická homogennost koní po meči jen výsledkem lidské činnsoti. I u divokých koní platí, že vůdcem stáda a otcem potomstva většiny klisen se stává jeden jediný vůdčí hřebec. Tak mohlo dojít k homogenizaci variant chromozomu Y už u divoké populace.
Nakonec je možné, že domestikace koně přeci jen měla své jediné centrum. Tam bylo zvládnuto know-how „krocení divokých koní“ a odtud se dovednost šířila. V první domestikované populaci byl Y chromozom celkem homogenní v důsledku výše popsaného harémového uspořádání stád koní. Pokud šli spolu s know-how do světa i hřebci z domestikačního centra, kteří se pářili s místními klisnami všude kam přišli, pak mohli svou jedinou variantu chromozomu Y snadno rozšířit po světě.
A ještě jedna zajímavost, srovnání DNA z chromozomu současných domácích koní a koní Převalského odhalilo rozdíly, které napovídají, že se praotcové těchto koní rozešli zřejmě někdy před 200 000 roky. U jejich rozchodu tedy zcela jistě neasistoval člověk – chovatel koní. Ten se objevil na scéně teprve před 6000 roky.
Pramen: Nature Genetics 36, 335-336, 2004
I když to tak na první pohled nevypadá, „pratátu“ mají jen jednoho.
S „převalákem“ se domácí koně rozešli hodně dávno – před 200 tisíci roky.
Diskuze:
vzorky z tarpana
jarda petr,2004-05-23 09:14:01
S tarpanem je problém v tom, že vzorky jeho DNA už se dají vydobýt nejvýše ve zlomcích z muzejních exponátů. To je dobré tak pro mitochondriální DNA, které je v tělních buňkách asi 25 000 krát více kopií než DNA jaderné, a tedy i sekvencí Y chromozomu. To, co mají Poláci, už není původní tarpan ale hybrid více plemen, který byl šlechtěn tak, aby se vnějškem tarpanovi co nejvíce blížil. Skutečný tarpan je na tom stejně jako mamut (jen je to "vymřelina" o poznání čerstvější).
gulas
petra,2004-05-21 11:46:28
Jen me zajimal duvod, proc ti nevztahli i na tarpana (narozdil do kone zapadniho, prip. kone severskeho :-), nebyl spornym prvkem ani ucebnicoveho folkloru).
Úrodný půlměsíc
Petr,2004-05-21 10:52:38
Jde o oblouček od Palestiny, Sýrie, Libanonu zhruba k turecké hranici a po ní na východ až k trojmezí s Íránem a pak na jih po hranici až k Perskému zálivu (přibližná severní hranice). Jižní hranice zhruba po spojnici Damašek - Bagdad.
Teď mě teprve napadla ta geometrická podoba
Pavel Brož,2004-05-20 19:39:28
Má jít o oblast u Guinejského zálivu?
No risknu to a přiznám mezery ve vzdělání
Pavel Brož,2004-05-20 19:34:30
Mohl byste mi prosím říct, která oblast se nazývá tím úrodným půlměsícem? Já vím, že se nestydím - no ale nakonec přece jen nestydím :-)))
koně
jarda petr,2004-05-20 19:26:50
Jak je to s ohledem na výsledky genetických testů s původem koně, to mi není úplně jasné. My jsme se učili, že jedním z předků domácích koní byl vedle kertaka a tarpana i kůň západní. Ovšem s dodatkem, že mnoho autorů s tím zuřivě nesouhlasí. Odhoďme tedy koně západního, i tak budeme mít nádherně zamotanou šišku. Ve skupině plemen, u kterých byl zkoumán Y chromozom, byla i plemena uváděná jako ta, která vznikla s přispěním kertaka. A stejně tam vyšla ta prospast 200 tisíc let.
Jsem přesvědčen, že to, co se dnes učí o domestikaci, je z valné části jen folklór. Řada pejskařů dodnes přisáhá i na šakala a nenechají si to vzít. Třeba u skotu vychází genetikům hned několik domestikačních center, jedno třeba v severozápadní Africe, kam se měl skot podle klasických teorií dostat velmi snadno z "úrodného půlměsíce".
No sen to byl určitě krásný
Pavel Brož,2004-05-20 17:30:59
ale v reálu bych si zebry do kočáru zapřáhnout nechtěl. Místo v příjemném prostředí bohnického areálu by pak ta jízda skončila nejspíš v areálu nějakého krematoria :-)))
zebry a dalsi
pavel houser,2004-05-20 17:26:30
zajimave je, ze treba i u psu se drive predpokladala jejich "podvojna" domestikace ze sakala a vlka. mozna by se dalo obecne rici, ze stale vice a vice prevladaji monogeneticke hypotezy (vznik druhu z male izolovane populace o nekolika jedincich, coz se pak predpoklada i u domestiakce, trebaze tam nemusi jit v pravem slova smyslu o "druhy").
btw, souhlasite, ze zebra je jedno z nejelegantnejsich zvirat vubec? v jednom snu jsem se projizdel v kocare tazenem dvema zebrami arealem bohnicke psychiatricke lecebny a vim, ze jsem z toho v tom snu i po probuzeni mel velmi dobry pocit....
Aha, tak to jsem někde pochytil mylnou informaci
Pavel Brož,2004-05-20 11:39:42
Měl jsem za to, že zebroidi jsou vzácní, protože je hrozně nepravděpodobné to úspěšné oplození a následné přežití plodu v důsledku mezidruhové inkompatibility. Děkuji za možnost opravit si své znalosti :-)))
*
Petra,2004-05-20 11:24:14
Jen pro upresneni - kdysi se razila teorie, ze predci domacich koni byli dva - kertak (k. Prevalskeho) a tarpan. Jestli se dobre pamatuju, tak tarpan toho mel mit z modernich plemen na svedomi vic. Kertakovi se pripisovala jen mongolska plemena. Cemuz by se podle exterieru (svazany hrbet, kratky krk a tezka hlava) dalo i verit. To uz dneska neplati?
Jeste k zebram - opet uz se o to nejaky ten patek nezajimam, ale co si pamatuju, tak zebra mela udajne mnohem blize k puvodnimu predku konovitych nez kone a osli dohromady. A pokud bychom se chteli zamotat do kladistiky, tak meli mit ke konim blize nez osli.
osli
jarda petr,2004-05-20 03:56:42
Pokud vím, tak i u volně žijících oslů byla pozorována menší heterogenita na Y chromozomu než u mitochondriální dědičné informace. Nakolik je tomu u "oslů" přispívajících na tento server ale není známo.
Pokud jde o mezidruhové křížence, tak tam pokud vím, byl hlavní problém se zebroidy (kříženci zebry a koně) v tom, že dědili po rodičích nectnosti a nikoli žádoucí vlastnosti. Kříženec poslušného koně a zebry odolné k tropickým chorobám je odolný jako kůň a poslušný jako zebra. Belgičani to zkoušeli v dobách, kdy jim ještě patřilo Kongo a splakali nad výdělkem. V této souvislosti je zajímavá skutečnost, že mnozí mezidruhoví kříženci nejen že nejsou neplodní, ale jsou dokonce životaschopnější než výchozí druhy.
A nevíte, co se ví o příbuznosti třeba s dalšími l
Pavel Brož,2004-05-19 23:44:29
Například s oslem (to by nás mohlo zajímat, když je to vlastně totem tohoto serveru :-))) nebo třeba se zebrou? A dá se usuzovat na větší či menší míru příbuznost mezi různými druhy např. z toho, jak snadné je jejich křížení? Tzn. že by se pak dalo usoudit, že osli jsou s koňma více příbuzní, než zebry, protože jsou kříženci zebry s koněm nesrovnatelně vzácnější než kříženci osla s koněm? Nebo jsou možnosti křížení mezi různými druhy víceméně náhodnou shodou, která nic moc o příbuznosti nevypovídá (proti tomuto názoru by ale na druhé straně asi hovořila skutečnost, že zatímco kříženců mezi různými druhy stejného rodu je známo celkem dost, tak mezirodoví kříženci jsou podstatně vzácnější (samozřejmě je to otázka také toho, nakolik námi používaná taxonomie odpovídá příbuznosti druhů)?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
