Podle mainstreamového názoru vzniká ropa z fosilizovaného organického materiálu původem z oceánu a jezer, jako jsou mnohé druhy zooplanktonu či řas. Když tuhle hmotu pohřbí sedimenty v prostředí bez kyslíku a pak ji okolní horniny intenzivně stlačují a zahřívají, tak po hodně dlouhé době vznikne ropa. Proto ropu vnímáme jako fosilní palivo a proto máme strach, že ropa dojde dřív, než zase vznikne nová. Je sice pravda, že existují i alternativní hypotézy o vzniku ropu (např. abiotický původ ropy), které jsou pro naši civilizaci mnohem příznivější a tudíž jsou trnem v oku prorokům ropného zlomu, zatím se ale na ně nemůžeme spolehnout. Co kdybychom si ale dokázali udělat ropu za necelou hodinu, řekněme z mikroskopických řas?
Právě o tohle se intenzivně snaží Douglas Elliott z laboratoře ministerstva energetiky USA Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) se sídlem v Richlandu, Washington. Se svými kolegy vyrábí bioropu procesem hydrotermálního zkapalnění, který kombinují s katalytickým hydrotermálním zplyňováním, ze zelené řasové břečky, konzistencí i barvou připomínající hráškovou polévku. Z této bioropy pak lze běžnou rafinací vyrobit například naftu, benzín anebo letecké palivo. Dalším zpracováním odpadní vody lze získat topný plyn a také čistou vodu plus živiny jako dusík a fosfor, které poslouží pro napěstování dalších řas.
Výroba biopaliv z řas není zase až tak převratným nápadem. Některé společnosti dokonce i takové palivo experimentálně vyrobily, zatím to ale vždy bylo dost nákladné. Právě finanční náročnost výropy bioropy a biopaliv je zcela rozhodující pro úspěch či neúspěch nových technologií. Elliott a spol. jsou přesvědčeni, že jejich výrobní proces má dobrou šanci se prosadit i v průmyslovém měřítku. Jeho klíčovou výhodou je, že na rozdíl od většiny ostatních technologií nezahrnuje energeticky náročné a drahé sušení biomasy. V tomto procesu se napěstované řasy zpracovávají ve formě zelené břečky, která obsahuje 80 až 90 procent vody. Další podstatnou výhodou je, že Elliottův tým nepoužívá rozpouštědla jako hexan k extrakci energeticky bohatých olejů ze zbytků řas. Zpracovávají totiž celé řasy a většinu jejich biomasy přemění na palivo.
Nová technologie výroby bioropy hydrotermálním zkapalněním zaujala i Elišku Zapomělovou z Laboratoře ekologie fytoplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Vývojáři v tomto případě využívají služeb řas rodu Nannochloropsis, jednobuněčných, nesmírně drobných, nepohyblivých a jednoduše stavěných kuliček z linie eustigmatofyt. Není to náhodou, tyhle mikrořasy jsou už nějakou dobu považovány za velmi slibné pro výrobu biopaliv. Za normálních podmínek obsahují téměř 30 procent oleje v sušině a vědci se usilovně snaží, aby ho v sobě měly mnohem víc.
Elliott a spol. vyrábějí bioropu při teplotě kolem 350 stupňů Celsia a tlaku přes 200 atmosfér. Momentálně dovedou více než 50 procent uhlíku z řas přeměnit na energeticky využitelný uhlík, někdy i 70 procent. Kontinuálně pracujícím zařízením proteče 1,5 litru řasové polévky za hodinu. To sice není závratně mnoho, celý výrobní systém je prý ale už blízko velkoobjemovým procesům v průmyslové produkci paliv. Novou technologii si už licencovala společnost Genifuel Corp. se sídlem v Utahu a v současnosti buduje zkušební továrnu. Jsme na dohled udržitelné a ekonomicky smysluplné výroby ropy z řas?
Literatura
Pacific Northwest National Laboratory News 17. 12. 2013, Algal Research 2: 445-454,Wikipedia (Petroleum/ Formation, Nannochloropsis and biofuels).
Diskuze:
Tom M,2014-01-27 03:03:24
Není důvod k obavám... Lidé využívají planetu tak málo, že kdyby se mohli/chtěli sestěhovat na jedno místo, pak by zabírali plochu státu Texas. Nově objevené způsoby získávání energie jsou podle mého názoru dalším způsobem, jak vytvářet umělou (koncentrovanou) přírodu kolem sebe. Schopnost planety navrátit se k původnímu prostředí je asi 30-50 let.
Očekávám odpor "zelených"
Jaroslav Záruba,2014-01-25 18:35:42
Protesty Greenpiss na sebe jistě nenechají dlouho čekat. V EU to projistotu zakážeme rovnou.
Výtěžek fotosyntézy
jaroslav mácha,2014-01-24 18:19:06
je na suché zemi maximálně 5%. Takže je otázka, jak efektivní jsou řasy- násobky to určitě nebudou. Methan se známou biotechnologií má výhodu, dá se skladovat, ale fotosyntéza nemůže konkurovat ani současné fotovoltaice.
Energetický obsah paliva získaného z 1 l řasové
Josef Hrncirik,2014-01-24 07:46:25
polévky by zahřál na požadovanou teplotu cca 300 °C pouze 0,4 či jen 0,3 l této polévky. Na ohřátí zbytku 0,6 či 0,8 l polévky bych musel vynaložit energii (čistou ztrátu) nebo to řešit systémem protiproudých výměníků tepla či tepelným čerpadlem. Problémy budou s přestupy tepla v kaši, růst povlaku na výměnících, míchání ... . Asi vyjde nastejno z toho v čistírně nadělat metan a z něj pak chemií 1C nadělat kapalné uhlovodíky cca 8C.
Osvědčené řešení je dřevoplyn.
Nová technologie biopaliva je i v Čechách
Josef Navrátil,2014-01-23 21:39:26
Už před 7 mi lety přišel s novým nápadem nové technologie výroby biopaliva chemik M.Škoda. Zde :http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=v
Bohužel se nenašel nikdo, kdo by mu pomohl s laboratorním vyzkoušením.
konečná efektivita za moc nestojí
Tomáš Pilař,2014-01-23 18:40:44
Každá známá metoda pěstování biomasy je málo efektivní na to, aby reálně alternovala současnou spotřebu energií (např. současnou spotřebu uhlí v ČR by bylo možné pokrýt teprve celoplošným zalesněním republiky plantážemi topolů, pak ale nebudou mít žádný smysl protože se sem lidi nevejdou). Efektivita pěstování biomasy není nic, co bychom mohli napravit. Rostliny totiž rostou příliš řídce (akumulují málo biomasy) a bychom je mohli průmyslově využít, tak je musíme dopravovat na velké vzdálenosti, takže se tam objevují přídavné náklady na dopravu, stavby technologie (továrny), likvidace vzniklého odpadu a průmyslových havárií... V konečném důsledku to vychází vždycky stejně: jsou potřeba dotace, aby se to vyplatilo producentům, pro společnost je to ztrátové (dotace=daně mohly být využity jinak nebo je nebylo potřeba vybírat).
...ekologie
Josef Jindra,2014-01-23 18:31:49
Doplňte ten řetěze ještě o CO2 + slunce a nějaká ta voda, jen se obávám aby to nebylo stejně energeticky (ne)efektivní jako řepka.
Ekologie
Xavier Vomáčka,2014-01-23 16:54:47
Nedokážu si představit nic ekologičtějšího, než uzavřený cyklus: uhlík - řasa - ropa - palivo - uhlík. Kam se hrabou elektromobily.
Zni to hezky
Daniel Konečný,2014-01-23 18:46:05
Jeste by to chtelo dopravovat se ve mestech rozumneji, at to nemusime dychat. To je zatim jedina vyhoda elektromobilu, ze emise presunou na vhodnejsi misto.
nic ekologičtějšího
Mintaka Öüü,2014-01-24 02:53:01
Dovedu si představit spousty ekologičtějších přístupů.
Mnohem ekologičtější mi například příjdou smysluplné přístupy, kdy energii vůbec není třeba vydat.
Například:
NEvozit tuny zboží z druhého konce světa.
NEvyrábět zboží se součástkami pro řízené zastarávání, tzv. "kurvítky".
Tam kde to snadno jde, podporovat dopravu osob by MHD, koly, koloběžkami, pěšky a ne po jedné osobě v několikatunových plechovkách.
NEvozit zboží např. z Rumunska do Británie, kde dostane patřičná razítka a je vezeno do Čech, kde je prodáváno jako zboží z UK.
Ropa je zatím příliš levná na to, aby se takové nesmysly nevyplácely.
Re: nic ekologičtějšího
Didi Dusmor,2014-01-24 09:14:44
Část ono vození z druhého konce je dáno prostě tím, že daný produkt se jinde nevyskytuje, resp. že jeho produkce v místě spotřeby by byla příliš náročná.
Druhá (a bohužel čím dál větší část) je způsobená příliš velkým zdaněním práce a energie v našich končinách a dále byrokratickými překážkami, kvótami a regulacemi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
