Tak trochu v pozadí mediální slávy uranu a plutonia, jako štěpných materiálů pro jaderné reaktory, se krčí další pozoruhodný prvek, radioaktivní kovové thorium. V současnosti se v jaderné energetice intenzivně pracuje na výzkumu možností jeho využití jako jaderného paliva, především v Indii, která má bohaté zásoby thoria, ale i v mnohých dalších zemích, Českou republiku nevyjímaje. Thorium má totiž, navzdory pojmenování po hromovládném Thórovi, jako jaderné palivo oproti uranu a plutoniu mnohé výhody. Především je na Zemi zhruba třikrát běžnější než uran, v zemské kůře se vyskytuje ve slušné průměrné koncentraci 9,6 miligramů na kilogram. Prakticky veškeré pozemské thorium představuje izotop thorium-232, který je slabým alfa-zářičem, s poločasem rozpadu cca 14 miliard let. Z thoria je také komplikovanější vyrábět jaderné zbraně, i když to je v zásadě také možné.
Ohledně použití thoria jako jaderné paliva panují mezi odborníky nemalé rozpory. Pozoruhodný prvek má své nadšené zastánce i zaryté odpůrce. K těm prvním se nedávno hlasitě připojil známý švédsky diplomat a politik Hans Blix, bývalý švédský ministr zahraničí (1978-1979) a dlouholetý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE, v letech 1981-1997). Veřejně vyzval jaderné vědce, aby pracovali na technologiích využití thoria v jaderných reaktorech. Zdůraznil přitom mnohem větší bezpečnost reaktorů používajících thorium a také větší obtížnost využití thoria k výrobě jaderných zbraní. Blix sice není vědec, je si ale vědom těžkostí, které vývoj podobných technologií obnáší. Přesto věří, že by se thorium mělo co nejlépe zužitkovat.
Oystein Asphjell, prezident společnosti Thor Energy, to komentoval pro BBC News s tím, že thoria je na světě spousta a přitom je poměrně pěkně rozložené po celé planetě. Stejně tak je v případě jaderných reaktorů poháněných thoriem příznivější situace s jaderným odpadem. A bezpečnější jsou i samotné reaktory na thorium. Pokud by takové reaktory fungovaly ve Fukušimě v době nedávné katastrofy, následky by byly velmi pravděpodobně mnohem méně devastující.
Nejnovější podpora vývoje thoriových reaktorů si pochopitelně ihned našla své odpůrce, především v řadách environmentálních skupin. Podpora takových technologií prý odčerpává prostředky, které by bylo možné použít jinde. Opět se ukazuje, nakolik je hluboká averze většiny klasických hnutí a spolků na ochranu přírody vůči jaderné energetice jako takové. Tato animozita, jak známo, vznikla hluboko ve světě studené války, kdy stejní nadšenci bojovali za ochranu přírody i proti jaderným zbraním. V dnešní době je to ale už jen konzervativní přežitek, který se obrací proti jeho nositelům. Shodou okolností se před pár dny objevila překvapivě pragmatická iniciativa kontroverzního klimatologa Jamese Hansena a dalších vědců, podle nichž obnovitelné zdroje energie nestačí čelit postupujícímu globálnímu oteplování a environmentálně orientovaná hnutí a politici by namísto věčných protestů měli podpořit vývoj a využití bezpečnějších technologií jaderné energetiky.
Literatura
PhysOrg 31. 10. 2013, Wikipedia (Thorium, Thorium fuel cycle).
Příští generaci jaderných reaktorů by mohlo pohánět thorium
Autor: Stanislav Mihulka (09.09.2017)
Diskuze:
