Právě teď probíhají patnácté celosvětové oslavy kosmonautiky a dobývání vesmíru v rámci Světového kosmického týdne (4. až 10. října). A když se pokusíte vstoupit na stránky agentury NASA, která se na dobývání vesmíru doposud podílela jako nikdo jiný, tak se setkáte s realitou zhroucených federálních financí USA, v podobě stroze zdvořilého oznámení o vypnutí webu NASA. Jak smutné, jak příznačné. Nicméně, svět se točí dál a Světový kosmický týden slaví i jinde než v USA. K oslavám se nepokrytě připojují i autoři OSLA a jako náš hold nelehkému dobývání vesmíru v prostoru Evropy připojujeme zprávu o výcviku sympatického robotického vozítka mise ExoMars v chilské poušti.
Projekt ExoMars vážně poznamenalo odstoupení NASA od zamýšlené spolupráce a ExoMars tím pádem zůstal v režii Evropské kosmické agentury ESA a ruského Roscosmosu. Změny doznal i design robotického průzkumníka ExoMars rover, který měl původně vážit téměř tři sta kilogramů, ale teď to vypadá na vozidlo o hmotnosti zhruba 200 kg. Pro představu, průzkumník Curiosity váží kolem 900 kg.Pokud vše půjde podle plánu, tak by ExoMars rover měl přistát na povrchu Marsu koncem roku 2018. Solární energií poháněné vozidlo se pak pustí do průzkumu Rudé planety, při němž bude pátrat po stopách dávného i současného života. Klíčovou součástí vybavení vozidla ExoMars je Pasteurova analytická laboratoř a velmi zajímavý je i například vrták, s nimž bude ExoMars moct odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů.
Jenže, dokázat něco na Marsu, to není jen tak. Na Mars je potřeba cvičit. ESA proto spustila svůj doposud nejvíce ambiciózní test planetárního roveru v historii. Účelem testu Sample Acquisition Field Experiment with a Rover, neboli SAFER, je vyzkoušet si používání nástrojů a vybavení na palubě roveru ExoMars a také vytvořit soubory příkazů, které pak budou při reálné misi pro každý marťanský den (sol) odesílány na Mars a ExoMars rover se jimi bude po následující sol na Marsu řídit. Robot ExoMars ještě není hotový a to ani zdaleka.
V poušti Atacama otestují zjednodušený prototyp jménem Bridget, který pro tento účel vybavili prototypy třech vědeckých přístrojů – panoramatické kamery pro snímání ve 3D, radaru schopného proniknout pod povrch Marsu a zařízení pro zobrazování vyvrtaných vzorků v rozlišení na tisíciny milimetru.
Pro misi průzkumníka ExoMars je velmi důležitá schopnost vrtat až do dvoumetrové hloubky pod povrch Marsu. Zatímco samotný povrch Marsu už celé věky intenzivně zkrápí tvrdé kosmické záření, v hloubce více než 1 metr by mohly přetrvávat neporušené stopy po organismech z pradávných dob, kdy byl Mars plný vody. Pokud tam samozřejmě vůbec nějaké organismy kdy byly. Dnes (pondělí 7. 10.) už je vybrána lokalita, kde celý test SAFER proběhne a Bridget má za sebou první testy pod chilským Sluncem. Evropští vývojáři si nevybrali chilskou poušť jen kvůli její divoké kráse. Svým extrémním prostředím je docela podobná pustinám Marsu a významnou roli nepochybně sehrálo i zázemí, které tu má Evropská kosmická agentura. Celý tým SAFER i s prototypem roveru ExopMars totiž nalezli útočiště v prostorách Evropské jižní observatoře ESO, poblíž soustavy dalekohledů Very Large Telescope na hoře Cerro Paranal, přímo v poušti Atacama. Snad se jim podaří vše úspěšně dotáhnout až do průzkumu skutečného Marsu.
Literatura
ESA News 4. 10. 2013, Wikipedia (ExoMars rover).
Klimatické cykly zaznamenané v horninách Marsu
Autor: Ota Beran (08.12.2008)
Co přinesla trnitá cesta japonské sondy Nozomi k Marsu?
Autor: Vladimír Wagner (12.03.2008)
Překvapivá podobnost Marsu a Venuše
Autor: Miroslava Hromadová (07.03.2008)
Mokrá minulost Marsu odhalena
Autor: Miroslava Hromadová (23.05.2007)
Noční mraky na Marsu
Autor: Pavel Koten (07.02.2007)
Diskuze:
Martin Novotný1,2013-10-07 23:25:44
Nechápu proč se ESA nezaměří na jiný projekt když už je na Marsu Curiosity a hlavně nechápu proč všechny vesmírné agentury nespolupracují dohromady na všem
Re:
Vít Výmola,2013-10-08 12:06:05
Že je na Marsu MSL neznamená, že není prostor pro jiné výzkumné mise. Mars je veliký a kromě toho Curiosity nemá úplně stejné zaměření výzkumu. Čím víc misí, tím líp!
Ale ten povzdech nad (ne)spoluprací chápu. Podívejme se na ExoMars rover. ESA mohla koupit už dávno vyvinutý, prověřený a sovědčený podvozek MERů. Totéž kamery a další systémy. Kolik by se tím ušetřilo peněz a času... místo toho se vše vyvíjí znovu a navíc ještě s osekaným rozpočtem. Podvozek ExoMarsu má třeba už na pohled nižší průchodnost terénem než MERy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce