Oceán kypí životem a my toho o něm stále mnoho nevíme. Potápění je sice krásné, ale taky náročné a nebezpečné, takže pro výzkum podmořského světa je dispozici jen omezený počet specialistů. V dnešní době už sice můžeme vyslat do akce autonomní podmořské roboty, kteří sesbírají ohromné množství dat, na jejich smysluplné vyhodnocení ale stále potřebujeme intenzivní myšlení. Do doby, než vývojáři přijdou s protřelými umělými inteligencemi, které nahradí dnešní vědce, se musíme spokojit s lidským důvtipem. V dnešní době boomu občanské vědy (citizen science) naštěstí existuje možnost požádat veřejnost o pomoc s časově náročným vyhodnocováním záplavy dat.
Udělal to i Robert Cowen z University of Miami Rosenstiel School of Marine & Atmospheric Sciences (RSMAS), který potřebuje vyhodnotit miliony fotografií planktonu z unikátního podmořského robotického systému In Situ Ichthyoplankton Imaging System (ISIIS). ISIIS funguje jako podmořský skener, který fotí digitální snímky zooplanktonu s vysokým rozlišením jako na běžícím pásu. Vědci se s jeho pomocí řeší otázky kolem fungování planktonu v mořském prostředí a zároveň se snaží se předpovídat vliv, jaký mají na plankton fyzikální i biologické faktory. ISII poskytuje pozoruhodný vhled do planktonu v jeho přirozené situaci – na to, kde se jednotlivé druhy vyskytují a s jakými jinými bývají k zastižení. Háček je v tom, že miliony snímků ze systému ISIIS musí někdo vyhodnotit.
Cowen ve spolupráci s kolegy, Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a Národní vědeckou nadací (NSF) nedávno v rámci webového portálu občanské vědy Zooniverse spustil projekt Plankton Portal. V něm pod výmluvnou hlavičkou „No plankton = No life in the ocean“ vědci žádají zapálené dobrovolníky o pomoc se základním vyhodnocením snímků planktonu z ISIIS. V tomto případě jde o data z oblasti Southern California Bight u San Diega, kde robot ISIIS během tří dnů podzimu roku 2010 fotil plankton napříč hranicí doteku dvou vodních mas. Robot je tak výkonný, že analýza jen těchto snímků by jejich výzkumnému týmu zabrala několik let. Kromě vyhodnocování umělou inteligencí, která je zatím v plenkách, se proto spoléhají právě na občanskou vědu. Web projektu Plankton Portal lahodí oku a je vybavený jednoduchým tutoriálem, který zájemce zasvětí do procesu vyhodnocování snímků planktonu.
Planton Portal zaujal i Petra Znachora z Oddělení mikrobiální ekologie vody Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, který v něm spatřuje užitečný nápad. Podle něj by doopravdy mohl usnadnit zpracování velkého objemu zajímavých dat o mořském zooplanktonu. Záleží ovšem samozřejmě, jak se projekt osvědčí a kolik přitáhne zájemců.
Plakton Portal se v rámci webu Zooniverse ocitl ve vybrané společnosti známých a úspěšných projektů občanské vědy. Funguje tu například již čtvrtá série projektu Galaxy Zoo, kde můžete pomáhat třídit nespočet galaxií v dalekém vesmíru, projekt Planet Hunters, v němž lovíte cizí planety v datech vesmírného teleskopu Kepler anebo Snapshot Serengeti, kde třídíte obrázky z 225 kamerových pastí Národního parku Serengeti v Tanzanii. Kompletní nabídka Zooniverse je ale ještě daleko širší. Pokud máte zájem vyzkoušet si výzkum v oboru, v němž nejste kovanou kapacitou anebo prostě jen sdílet čirou radost z objevování, tak neváhejte a směle do toho!
Literatura
University of Miami RSMAS News 20. 9 2013, Plankton Portal (http://www.planktonportal.org/) Wikipedia (Citizen science, Zooniverse - citizen science project).
Diskuze:
