Není tomu ani rok, co vědci objevili nový koronavirus, známý jako MERS-CoV (Middle East respiratory syndrome coronavirus). Za tu dobu se stal mediální hvězdou a zahubil 46 lidí z 94 infikovaných pacientů, o nichž víme, že MERS měli. 49 procentní úmrtnost už stojí za pozornost. Daleko nejvíce nakažených i mrtvých mají v Saúdské Arábii a s potměšilým virem MERS se už seznámili i ve Spojených arabských emirátech, Velké Británii, Itálii, Kataru, Tunisku, Jordánsku a také Francii. Prozatím to vypadá, že riziko nákazy mezi lidmi navzájem je v případě viru MERS velmi nízké. Kdyby byl nakažlivý jako chřipka, tak už bychom pravděpodobně čelili genocidě. WHO a další odborníci se ale obávají, že se může objevit zmutovaný MERS, který by nákazu mezi lidmi v pohodě zvládal. Hodně věcí kolem MERS je stále obestřeno tajemstvím, z velké části kvůli bizarní Saúdské Arábii, které doposud byl lékařský výzkum očividně proti srsti.
Podle toho co víme se sice MERS může šířit mezi lidmi, takový směr infekce ale rychle vyhasíná. Vše nasvědčuje tomu, že hostitelem viru je někdo jiný a lidé se mu jenom přimotali do cesty. Časem se objevilo podezření, že by za šířením infekce mohla být nějaká hospodářská zvířata, jak už to ostatně u infekčních nemocí bývá. Marion Koopmans z nizozemského Národního institutu veřejného zdraví a prostředí v Bilthovenu a její kolegové pohotově uskutečnili studii, ve které se snažili objevit zdroj nákazy virem MERS. Odebrali vzorky krevného séra různých domácích zvířat v Ománu a také v jiných koutech světa – ve Španělsku, Nizozemí a Chile. Otestovali celkem 80 krav, 40 ovcí, 40 koz, 155 velbloudů jednohrbých a 34 jedinců dalších velbloudovitých druhů. Hledali v nich protilátky proteinů MERS, SARS a lidského koronaviru OC43.
Z Ománu pocházely vzorky 50 velbloudů a protilátky k viru MERS měli úplně všichni. Ze 105 španělských velbloudů jich bylo s protilátkami 15 procent. U jiného zvířete už tyto protilátky nenašli. Jak je vidět, tito velbloudi byli v minulosti vystaveni viru MERS a jejich těla na to zareagovala tvorbou protilátek. Pro odborníky je to docela překvapením, protože podezřívali především netopýry. Právě netopýři jsou hostiteli SARS a dalších příbuzných koronavirů, včetně koronaviru nedávno objeveného v netopýrech Jižní Afriky.
Jenže, háček je v tom, že jen málokdo se dostane do intimnějšího styku s netopýry. Proto je docela dobře možné, že mezi netopýry a lidmi jsou ještě další hostitelé, od nichž se lidé nakazí snadněji. V Saúdské Arábii a okolí jsou velbloudi běžně k vidění.
Anthony Mounts z MERS týmu Světové zdravotnické organizace WHO se raduje, že jde o první hmatatelnou stopu šíření viru MERS. Dalším krokem teď bude pátrání po koronavirech ve výměšcích a výtěrech z velbloudů. To ale podle Koopmansové nebude snadné. Koronaviry jsou krátkověké a v hostiteli nevydrží příliš dlouhou dobu. Taky není zatím jasné, jakým způsobem by se lidi od velbloudů mohli nakazit. Možná při konzumaci velbloudího masa či mléka anebo třeba při velbloudích závodech? Pokud jsou velbloudi opravdu zdrojem nákazy mezi lidmi, tak máme šanci šíření MERS přinejmenším omezit. Třeba se nám to povede dřív, než MERS zmutuje na masového vrahouna.
Literatura
Lancet Infectious Diseases online 9.8. 2013, NewScientist 9.8. 2013, Wikipedia (Middle East respiratory syndrome coronavirus).
Diskuze:
