Zvětšit obrázek

Příště prosím kvalitnější vzorky. Kredit: Alexej Jekajkin, RGO.

Nemusíte být ani skalní fanoušek démonické Věci (The Thing) Johna Carpentera z roku 1982, aby vás představa tajuplného vetřelce z ledu nenechala chladným. Věc se točila na antarktické stanici McMurdo a z jistého úhlu pohledu vyznívá jako varování před záhadnými nálezy v Antarktidě. Když ruský tým Sergeje Bulata z Petrohradského institutu jaderného výzkumu ve čtvrtek 7. března ohlásil objev útržku bakteriální DNA ve vzorcích ze zamrzlého antarktického jezera Vostok, který nepasuje na žádné známé sekvence v genetických databázích, světová média se samozřejmě nesmírně nadchla. Co by tam jenom mohlo žít za bizarní životní formu? Nezařazená a neidentifikovaná, jak říkal ve čtvrtek Bulat? Ještě dneska (10. března) vycházejí na internetu nové články o této senzaci.

Zvětšit obrázek

Jezero Vostok. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Jenže, kolem objevu se rojila celá řada pochybností, odborníci většinou jen diplomaticky kroutili hlavou. A teď, velice záhy po zveřejnění, došlo k zásadnímu zvratu. Šéf laboratoře genetiky eukaryot a také celého oddělení molekulární a radiační biofyziky Petrohradského institutu jaderného výzkumu Vladimir Koroljov sdělil ruské zpravodajské agentuře Interfax, že je to celé nesmysl. Vzorky odebrané v květnu roku 2012, podle něj neobsahovaly nic jiného, než staré známé firmy bakteriálních kontaminantů, z kerosenu vrtné soupravy a těl samotných výzkumníků. Byla prý mezi nimi jedna bakterie, kterou předtím neobjevili v kerosenu používanému k vrtání, ale zároveň patří k těm, co dovedou vytěžit energii z kerosenu. Jinak podle Koroljova nenašli vůbec nic. Jedním slovem, trapas. Bulat to teď asi bude mít na ústavu těžké.

Zvětšit obrázek

Plakát na Věc. Kredit: Universal marketing department, Wikimedia Commons.

Vyloučíme-li možnost, že zaměstnance Petrohradského institutu jaderného výzkumu právě ovládly entity z jezera Vostok a chtějí se tímto způsobem lstivě maskovat před veřejností, tak je to pořádná blamáž. Takové věci se samozřejmě stávají. Média, která šetří až na krev, neplatí odborníky, kteří by předem takové riziko hrozícího trapasu rozpoznali. V případě vetřelce z jezera Vostok by to navíc nebylo nijak těžké, stačil by průměrně vzdělaný biolog. A někdy se jim to prostě vymstí. Teď má většina médií, včetně takzvaně seriózních, z ostudy kabát. Hanba se jistě přilepí i na celou ruskou vědu, která to teď právě moc nepotřebuje. Projekt vrtání jezera Vostok je pro celé Rusko nesmírně prestižní záležitostí a nejspíš budou padat hlavy.

Co dál? Upřímně řečeno, odpustíme jim to, ale Rusové si teď budou muset dávat mnohem větší pozor. Na to, jakým způsobem unikátní jezero pod antarktickým ledovcem vrtají. Na to, jak a kde hodlají odebírat vzorky. A v neposlední řadě taky na jazyk svých natěšených vědců. Jinak je výzkum jezera Vostok fantastický a držme Rusům palce, aby nakonec dokázali přijít s něčím zajímavým. V Petrohradském institutu jaderného výzkumu vyvíjejí zařízení, s jehož pomocí by měli být schopni odebrat vzorky vody přímo z jezera Vostok. V tuto chvíli můžeme jen těžko odhadovat, co tam vlastně najdou. Prozatím je výsledek průzkumu života ve vodách jezera Vostok stejný, jako je výsledek průzkumu Marsu. Totiž nula.

Literatura

Russia Beyond The Headlines 9.3. 2013, AFP 9.3. 2013.