Jednou z horkých stop se během intenzivního pátrání stala přítomnost lišejníku terčovky v žaludcích uhynulých zvířat. Veterináři začali krmit tři jeleny držené v zajetí lišejníkem a u všech zvířat se záhy projevily příznaky typické pro záhadnou „smrt jelenů“. Zvířata ztrácela vládu nad tělem a postupně ochrnula.
Nález dává smysl, protože terčovky produkují zvláštní organické kyseliny, které narušují svalovou tkáň. Záhadám však ještě není konec. Terčovky rostou v postižené oblasti stále a také jeleni tu nejsou žádní nováčci. Nikdo pořádně neví, jestli jeleni žerou terčovku běžně. Ve vědeckých publikacích zabývajících se potravními zvyklostmi amerických jelenů není o konzumaci tohoto rodu lišejníků zmínka. Je možné, že svou roli sehrálo velmi suché počasí posledních let, které donutilo jeleny sejít na zimu z hor dále do nížiny než bývá obvyklé. V suchém klimatu také můžou lišejníky produkovat více toxických látek nebo se v nich toxiny více hromadí.
V současné době se zdá být nejhorší zažehnáno, protože s příchodem jara se jeleni vracejí do výše položených oblastí pohoří Sierra Madre a tam by je toxický lišejník ohrožovat neměl.
Péče veterinářů postiženým jelenům nepomáhala.
Vrah jelenů – lišejník terčovka.
Diskuze: