Zvětšit obrázek

Mars Science Laboratory míří na oběžnou dráhu. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Zvětšit obrázek

Vize Curiosity nadšeně pracující na Marsu. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Zatímco smutný ruský hrdina Fobos-Grunt se stále motá na nepříznivé oběžné dráze a přes určitý závan optimismu, který zajímavé misi k maličké oběžnici Marsu poskytla australská Stanice Perth ze sledovací sítě European Space Tracking (ESTRACK), nejsou jeho šance záviděníhodné, v NASA se dnes slaví. V 16:02 našeho času se ze startovací rampy Space Launch Complex 41 v prostoru Cape Canaveral Air Force Station úspěšně vznesla nosná raketa Atlas V 541 mise Mars Science Laboratory.

Podle nejnovějších zpráv se Mars Science Laboratory (MSL) již podařilo překonat nešťastný Fobos-Grunt. Po zdařilém navedení na dočasnou oběžnou dráhu kolem Země následoval několikaminutový zážeh na cestu k Marsu a oddělení od raketového stupně Centaur-3. Sonda Mars Science Laboratory vzápětí poslala na Zemi zprávu, podle níž všechny systémy pracují normálně a za ovací v řídícím středisku vyrazila na osmiměsíční cestu k Marsu. Pokud všechno dobře dopadne, tak MSL dorazí k Marsu v srpnu 2012. Cílem mise je pozoruhodný kráter Gale o průměru 154 km, který leží na hranici vulkanické planiny Elysium Planitia, jižně od monumentální sopky Elysium Mons, v těsném sousedství skupiny stolových hor Aeolis Mensae. Právě tam by měla přistát robotická laboratoř Curiosity (česky Zvídavost). Není to samozřejmě náhoda, kráter Gale je něco jako okno do dávné historie Marsu. Odborníci si na něj už dlouho dělají zálusk a očekávají, že v odkrytých vrstvách neobvyklého pahorku kolem středového kopce kráteru naleznou materiál starý až 2 miliardy let a v něm odpovědi na řadu otázek.

Zvětšit obrázek

Curiosity jede na start. Kredit: Pat Corkery, United Launch Alliance, NASA.

Zvětšit obrázek

Logo mise MSL. Kredit: NASA/Jim Grossmann.

Pokud se Curiosity v pořádku dostane na povrch Marsu, tak se stane daleko největším průzkumníkem, kterého jsme tam poslali, o délce 3 m a hmotnosti 900 kg. Na Marsu by měl fungovat minimálně 1 marsový rok, tedy 2 roky pozemské, i když mnozí fanoušci optimisticky tipují i 10 pozemských let. Energii bude Curiosity poskytovat radioizotopový termoelektrický generátor MMRTG od firmy Boenig, dlouhodobý zdroj elektrického proudu využívající energii rozpadu radioaktivních prvků.

Média nás rozhodně nenechala na pochybách, co je hlavním cílem snažení Curiosity a vůbec celé mise Mars Science Laboratory. Je to samozřejmě pátrání po stopách života na Marsu, přičemž Curiosity bude hledat organické sloučeniny a také zhodnotí výskyt šestice biogenních prvků -  uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku, fosforu a síry. Kromě toho se také chystá prozkoumat geologii Marsu, klima Marsu a poměry na jeho povrchu vůbec, včetně analýzy velmi pestrého záření dopadajícího na Mars z kosmického sousedství. Za tím účelem je vozítko vybaveno spoustou vědeckých přístrojů, od několika typů kamer až po sofistikované systémy pro analýzu získaných vzorků. Významnou roli by měl sehrát například přístroj SAM (Sample analysis at Mars), vyvinutý ve spolupráci NASA, francouzské výzkumné organizace CNRS a newyorské společnosti Honeybee Robotics. Zahrnuje kvadrupólový hmotnostní analyzátor, plynový chromatograf a laditelný laserový spektrometr. Právě SAM bude analyzovat organické látky a také plyny ve vzorcích atmosféry i hornin Marsu.

Zvětšit obrázek

Curiosity (vpravo) se staršími kolegy Sojounerem (uprostřed) a roverem mise Mars Exploration Rover (vlevo). Kredit: NASA/JPL.

Zvětšit obrázek

Doletí až do kráteru Gale? Kredit: NASA.

Euforie z úspěšného startu stále trvá a očekávání NASA i celosvětové veřejnosti jsou veliká. Curiosity by mohl najít něco opravdu zajímavého. Ve světle celé řady nedávných nezdarů v dobývání Marsu ale budeme jistě rádi i za to, že se robotický průzkumník dostane bez větších problémů na Mars. Ostatně, projekt Mars Science Laboratory přišel celkem na 2,5 miliardy dolarů a ty se teď v USA rozhodně neválejí na ulici.

Prameny:

NASA News 26.11. 2011, Wikipedia (Mars Science Laboratory).