Na výročním zasedání Americké asociace pro pokrok  ve vědě (AAAS) představili vědci z University of Idaho hned trojici klonů muly. Světu se tak po prvním klonu Idaho Gem, představili i jeho následníci Idaho Star a Utah Pioneer. Všechny tři klony (tedy 1,5 klonu osla) se těší velmi dobrému zdraví a nic jim nechybí.

Jejich „duchovní otec“ biolog Gordon Woods o nich říká: „Ze všeho nejradši by pořád jen běhali někde venku.“

Připomeňme si, že první klon lichokopytníka a zároveň první klon neplodného mezidruhového křížence Idaho Gen se narodil 4. května 2003 naklonováním z buněk potraceného plodu. Z týchž buněk byli naklonováni i jeho „bratři“.

Woods oprášil pro zasedání AAAS svou teorii o tom, že klonováním mul odhalil tajemství lidské rakoviny. Woods tvrdí, že uspěl až poté, co snížil v živných roztocích pro kultivaci embryí mul obsah vápníkových iontů. Vyvodil z toho, že lichokopytníci jako je kůň, osel, mula či mezek mají sníženou potřebu vápníku. Lidské embryo má mnohem vyšší nároky na vápník. A pozor - nyní přichází Woodova nevšední idea. Lichokopytníci jsou méně náchylní k nádorovému bujení než člověk, což je zjevně dáno jejich nižší potřebou vápníku. Pokud zjistíme, které molekuly řídí regulaci dělení buněk prostřednictvím vápníkových iontů u člověka, máme na dosah lék proti rakovině. Wood už si nechal nápad dokonce patentovat. Odborníci na nádorové bujení nad ním jen krčí rameny. Zdá se jim to všechno tak trochu „vycucané z prstu“. A to všichni mlčky přecházejí fakt, že když o pár měsíců později naklonovali Italové vedení Cesarem Gallim prvního koně, obešli se bez živných roztoků se sníženým obsahem vápníku.

Jako 1,0 Osla radíme: „Někde něco nehraje, dr. Woodsi. Co kdybyste se na chvilku proběhl se svými svěřenci. Třeba přijdete na lepší nápad.“

A to jsou oni – 1,5 klonu osla. Zprava do leva Idaho Gem, Utah Pioneer a Idaho Star. Prosím, o mluvte Idaho Gema, který na našeho fotoreportéra nezbedně vyplázl jazyk. Může za to jeho „koňská polovina“ – oslí půlka se za to upřímně styděla.