Výzkumnice Debi Fadool z Floridské státní univerzity v Tallahasee se svým týmem spolupracovníků připravila nový geneticky modifikovaným kmenem myší. Na tom by nebylo nic až tak převratného neboť GM myši dnes na vědeckých pracovištích vznikají jako houby po dešti. Tyto myši jsou vcelku normální až na to, že jim chybí jeden protein. Protein nazývaný Kv1.3. Ví se, že molekula tohoto proteinu má funkci v nervové komunikaci a že se vyskytuje se v mozkové oblasti, která vyhodnocuje čichové vjemy. Výzkumníci se snažili přijít na kloub funkci tohoto proteinu a tak, jak je nyní zvykem, vyřadili gen pro daný protein z funkce a sledovali co se stane. Testovali jak jsou na tom s čichem myši které jejich zásahem do genomu o tento protein přišly. Zprvu výzkumníci mysleli, že někde udělali chybu. Myši bez Kv1.3 proteinu nacházely ukryté sušenky s vůní burských oříšků dvakrát rychleji, než myši, které protein Kv1.3 měly v pořádku!

Když další vůně, jako například peprmintová silice, byla naředěna ve vodě a myši bez Kv1.3 proteinu ji rozpoznávaly v koncentraci deset tisíckrát nižší, začalo jim svítat co objevili.

Další a další pokusy ukazovaly na to, že odstranění zmíněného proteinu, nejenže myším čich nezhoršuje, ale naopak jej zlepšuje. Výzkumníkům se vyřazením jednoho genu podařilo stvořit tvora se super citlivým čenichem.

V odborných kruzích se těmto geneticky modifikovaným myším již neřekne jinak, než myši se „super-čenichem“. Nejen, že jsou schopny detekovat nepatrné koncentrace těkavých látek, ale jsou také schopny rozeznat dvě vůně, které jsou po chemické stránce téměř identické a které normálním myším voní stejně.

Dr. Debi Fadool, Florida State Univ.

Také u lidí je známo, že jsou ve schopnostech rozlišovat vůně značně rozdílní. Příkladem je častá neschopnost rozlišit vůni ananasu od vůně banánu. Výzkumníci z Tallahasee soudí, že i u nás může být na vině objevená porucha v proteinu Kv1.3. Je možné, že léky, které dovedou snížit množství proteinu Kv1.3 v lidském organismu, budou jednoho dne úspěšně léčit poruchu čichu zvanou anosmia. Porucha je poměrně rozšířená, odhaduje se, že asi 4 miliony Američanů trpí poruchami čichu, nebo chuti. Chuť a čich se také otupuje s postupujícím stářím a zmíněné poruchy jsou častou příčinou podvyživenosti starých lidí. Léky na bázi Kv1.3 by mohly přispět i k řešení tohoto problému stáří.
Čich žen je přibližně desetkrát citlivější než čich mužů, přičemž nejvyšší citlivost vykazují těhotné ženy. Výzkumníci již spekulují, že nejcitlivější jedinci zřejmě mají, podobně jako je tomu u myší, nejnižší hladinu proteinu Kv1.3. Usuzuje se, že objevený protein v organismu funguje tak, že ovlivňuje počet glomerulů v mozku, které jsou specializované na signály přicházející z nosu a které jsou ve vztahu k mozkovým oblastem vyhodnocujícím pachy. Výzkumnici Fadool se podařilo prokázat, že alespoň u myší, kterým Kv1.3 chybí, je takových glomerulů skutečně více a že současně jejich čichové nervy častěji propouštějí vzruchy. Podrobnější vysvětlení jevu zatím není známo.

To, že se na výzkum genu pro protein Kv1.3 nyní vrhnou i další výzkumné týmy je nabíledni. Zcela jistě se začne zkoumat i u jiných druhů zvířat. Ve hře jsou možná psi u nichž by knokautovaný gen z nich rázem učinil neomylné vyhledávače i těch nejmenších množství drog. Noví pomocníci by prakticky  vyřešili problémy s odhalováním teroristů a jejich výbušnin pašovaných do letadel, divadel,... Myslivcům se možná naskytne šance získat psí plemeno, jehož příslušníci budou schopni dohledat všechna postřelená zvířata.
Jen u lidí bych při knokautování genu pro Kv1.3 nabádal k obezřetnosti. Nějak se nemohu  zbavit představy, že musím na toaletu kterou někdo zrovna použil, a že mám deset tisíckrát…