Některé vzkazy muži chápou, aniž by porozuměli.

Bylo by nezdvořilé líčit ženy jako hříčku hormonů. Na druhé straně ale nelze zastírat fakt, že v době ovulace ženským tělem cloumá estrogen, aby týden nato předal žezlo a s ním nadvládu svému protějšku jménem progesteron. Oba jmenovaní mají tak dlouhé prsty, že aniž by si to něžná pohlaví uvědomovala, ovlivňují jejich život i v takových záležitostech, jakými jsou sebevědomí, kritický pohled na sebe sama, jak budou pohrdat sokyněmi a dokonce i v takových detailech, jakým je rozhodování, co vytáhnou ze svých šatníků. Hormony se zkrátka montují do všeho možného a nevynechávají ani hlasový projev. Názorným příkladem jsou zpívající eunuchové.

Jak významně se na samičkách účinek hormonů projevuje, dokazují pokusy na dalších živočišných druzích. Jmenujme třeba kanáří samičky - přirozeně tichá stvoření (nezpívají). Stačí dvojitý hormonální „šťouch“ a hned jsou z nich pěvkyně ptačích sexy árií.
Fyziologové již dávno tvrdili, že hormony ovlivňují sliznice a anatomové zase, že hlasivky jsou ukryty v slizničním valu vybíhajícím v hlasivkové řasy, jejichž rozkmitáním se zvuk vyluzuje. Bylo tedy jen otázkou času, kdy někoho napadne zkoumat, zda se samičkám druhu Homo sapiens v průběhu hormonálního cyklu mění hlas tak významně, aby to jejich opačné pohlaví vnímalo. Určitým náznakem, že by tomu tak mohlo být, bylo kromě pozorování změn hlasových projevů jiných primátů také zjištění, že ženám beroucím pilulky proti početí zůstává po celou dobu hlas stabilní. Fakt, že po menopauze hlas ženám hrubne a je hlubší, tomu také napovídal. Navíc američtí výzkumníci nedávno přišli na to, že samičkám makaků se v době plodných dnů zvyšuje hlasová frekvence z 206 na 211 Hz a že samečky to vzrušuje.

Zvětšit obrázek

Preference ženského hlasu souvisí s menstruačním cyklem – časovým úsekem, kdy byla nahrávka pořízena. V době ovulace a čase vhodném k početí potomka (‘Ovul’) se mužům jeví ženský hlas sympatičtější. Stačí aby záznam byl o tři dny „mladší“ („Pre“) anebo z doby druhého dne menstruace a muže hlas stejné ženy již neupoutá. (Kredit: Julia Fisherová, Cognitive Ethology Laboratory, Gottingen)

Německo-britsko-izraelský tým se rozhodl prověřit, zda si v tom nejsme podobní. Začali tím, že ženám změřili základní hlasovou frekvenci a sledovali jak v návaznosti na kolísání homonálních hladin v průběhu cyklu se jim „vysílací frekvence“ mění. Nejvíce si slibovali od parametrů vyslovovaných dlouhých samohlásek. Samozřejmě, že v pokusu nemohlo chybět ani posuzování atraktivity ženského slovního projevu. To nechali na heterosexuálních Britech. Aby do hodnocení nevnášeli zbytečné chyby, vybrali do poroty muže neznalé cizí řeči. Vzhledovou atraktivnost zase odfiltrovali tím, že slovní výlevy německých žen pouštěli ze záznamu jen jako audio. Každodenní rozbor ženského moče umožnil stanovit hodnoty estrogenu a progesteronu a zpětně zjistit fázi cyklu. Tím došli na to, která nahrávka pocházela z doby před, po, či byla pořízena v čase plodnosti. 
Výsledky přinesly rozčarování. Předpoklad, že se ženy budou v tomto ohledu chovat podobně jako jejich primátí příbuzné, nevyšel. Jakoby to u nich bylo právě naopak. Na rozdíl od „makaček“ se ženám v době ovulace hlas nezvyšoval, ale snižoval. Další výzkum vše napravil. Podrobný rozbor řeči podobnost přece jen zjistil. V průběhu cyklu se ženám výrazně mění harmoničnost i další charakteristiky jejich slovního projevu. Vědci to dávají do souvislosti se změnami v prokrvení sliznic a tím i hlasovkových řas, jež jsou za vyluzování tónů a jejich zabarvení odpovědné. V každém případě lze říci, že podobně jako samečci makaků jsme i my muži schopni tyto jemné hlasové nuance vnímat a správně vyhodnocovat. Svědčí o tom preference ve prospěch hlasových záznamů pořízených v době těsně před ovulací. Zkrátka a dobře, naše partnerky to na nás umí narafičit tak, že v plodných dnech nám připadají sympatičtější.

Pramen: Fischer J, Semple S, Fickenscher G, Jürgens R, Kruse E, et al. (2011) Do Women"s Voices Provide Cues of the Likelihood of Ovulation? The Importance of Sampling Regime. PLoS ONE 6(9): e24490. doi:10.1371/journal.pone.0024490