Zvětšit obrázek

Stromové ostrovy v mařici. Kredit: Maurice J. Kaurmann, Vanderbilt University.

Na jihu Floridy je jiný svět. Jako by nedaleké Kennedyho vesmírné středisko na ostrově Merritt přilákalo z dalekého vesmíru mimozemskou scenérii. Řeč je o podivuhodných subtropických mokřadech Everglades.

Zvětšit obrázek

„Řeka trávy“. Voda pomalu plyne mařicí. Kredit: Moni3. Wikimedia Commons.

 Dramatický vývoj klimatu na sklonku (zatím) poslední doby ledové, vápencové podloží a hlavně všudypřítomná voda vytvarovaly unikátní prostředí, kde se pomalu valí mělké veletoky, prostupující do tisíců kilometrů čtverečních bažin a mokřadů porostlých mařicemi (Cladium), travinami z čeledi šáchorovitých a nakonec vtékající do moře skrz spletité mangrovy. Očití svědci tomu uhrančivě říkávají „řeka trávy“.

Mezi nejcennější místa Everglades podle mnohých rozhodně patří „stromové ostrovy“, v místním dialektu „hammocks“, což je tvar slova „hummocks“, ve významu „kopečky“ či „vršky nejasného původu“. Jsou to hustě namíchané a ostře ohraničené porosty různých stromů, obvykle do výšky méně než 20 metrů, které ční jako nápadné ostrovy v řekách trávy. Píší se o nich celé knihy, pořádají konference a odborníci nadšeně velebí jejich bezesporu explozivní pestrost druhů a životních forem.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Epifyty. Pohled ze vnitřku ostrova. Kredit: Maurice J. Kaurmann, Vanderbilt University.	Gail Chmura a její studentky. Kredit: Gail Chmura, McGill University.

Zvětšit obrázek

Mapa Everglades. Kredit: Kmusser, Wikimedia Commons.

Stromové ostrovy se rozkládají na relativně méně vlhkých vyvýšeninách, které obvykle sahají jen do jednoho metru nad řekou trávy. Odolají tak většině záplav a také místním požárům, před nimiž je chrání přírodní vodní příkopy vymleté ve vápenci. Tvoří je barvitá směska tropických dřevin, jako je například mahagon (Swietenia mahagoni), březule (Bursera simaruba) nebo zlatoplod (Chrysobalanus icaco), spolu s nám důvěrněji známými stromy z chladnějšího klimatu, dubem (Quercus virginiana), javorem červeným (Acer rubrum) či břestovcem (Celtis laevigata).

Zvětšit obrázek

Houština stromového ostrova s dominantní březulí Bursera simaruba. Kredit: Alan Cressler, Flickr.

Mezi nimi se proplétá liánovitá palma serenoa plazivá (Serenoa repens), různé kapradiny, epifyty a samozřejmě početné zvířectvo, aligátory počínaje a mnoha ptáky či hady konče.

Jejich původ byl vždycky tak trochu záhadný. Donedávna se obecně věřilo, že stromové ostrovy vznikly složitým pozvolným vývojem na místech s vyvýšeným vápencem. Teď ale paleoekoložka Gail Chmura z McGill University v kanadském Montrealu a její kolegové zjistili, že je to podle všeho úplně jinak. Stromové ostrovy v Everglades nevytvořil vápenec ani záhadné geologické jevy, ale smetiště lidských etnik, která tu žila zhruba před 5 tisíci lety. Ukázalo se, že pod stromovými ostrovy jsou velmi prozaické hromady kostí, zbytků jídla, uhlíky, střepy i nástroje. Hromady odpadků byly tím původním vyvýšeným prostředím, na němž se uchytily první rostliny stromových ostrovů. Kosti jsou zároveň skvělým zdrojem fosforu, který je jinak v Everglades vzácný a rostliny po něm rostou jako divé. Nad původními odpadky jsou tvrdé vrstvy z vápence a fosfátů, které se vytvořily splynutím průsaků z vápencového podloží a starých kostí a teď fungují jako lešení biologicky velice bohatých stromových ostrovů. Paradoxně teď zase lidé kácením stromů a udržováním vysoké hladiny vody ostrovy často likvidují.

Pro někoho to může být skandál. Nejcennější příroda Everglades nedávno vyrostla na lidských smetištích. Ale je to vlastně úplně normální věc. Ve středoevropské přírodě není skoro vůbec nic, co by úmyslně či neúmyslně nevytvořili lidé.

Zvětšit obrázek

Serenoa plazivá. Kredit: Ted Bodner, Southern Weed Science Society, Wikimedia Commons.

Přestože si rádi myslíme, že jsme mimo přírodu nebo dokonce proti přírodě, ve skutečnosti jsme uprostřed hry. Vůbec nevadí, že jsme stromové ostrovy nebo třeba louky založili my sami, nijak to nesnižuje jejich biologické ani estetické kvality. Vlastně na to můžeme být docela pyšní.

Prameny
American Geophysical Union Release 21.3. 2011

Wikipedia (Everglades, Hammock).