Gilad se podíval na primáty podrobněji a prověřil celkem 19 druhů – člověka, čtyři druhy lidoopů, 7 druhů ploskonosých opic (tzv. opic Nového světa), 6 druhů úzkonosých opic (neboli opic Starého světa) a jeden druh poloopice. U každého druhu se genetici podívali na stovku genů pro čichové receptory. U úzkonosých opic odhalili zhruba stejný podíl pseudogenů jako u lidoopů. Ploskonosé opice měly pseudogenů pro čichové receptory o poznání méně s jednou výjimkou a tu představují vřešťani. Vřešťani mají geny pro čichové receptory zdevastovány do podoby pseudogenů podobně jako opice úzkonosé a lidoopi. Protože však vřešťani nesdílejí s lidoopy a úzkonosými opicemi společného předka, musel je rozpad genů pro čichové receptory postihnout zcela nezávisle. Proč? Gilad a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že vřešťani, úzkonosé opice a lidoopi zaplatili ztrátou čichu za vymoženost barevného vidění. Z jihoamerických opic mají totiž právě jen vřešťani vybavenu sítnici oka třemi různými světločivnými pigmenty (tzv. opsiny), jež jim umožňují dokonalé barvené vidění, jakým díky stejným opsinům vládnou i úzkonosé opice a lidoopi. Většina jihoamerických ploskonosých opic má v sítnici opsiny jen dva, i když u některých druhů najdeme tři opsiny u samic. Plnohodnotné barevné vidění se tedy vyvinulo hned dvakrát. Poprvé se začal dívat na svět v plných barvách předek úzkonosých opic a lidoopů asi před 23 miliony roků. Jako druhý se této evoluční výsady domohl předek vřešťanů asi před 7 až 16 miliony roků. Za barevné vidění se ale platilo. Ve stejné době začal v dědičné informaci barevně vidících opic stoupat počet pseudogenů pro čichové receptory a opicím se zhoršil čich. Snad to bylo proto, že se opice začaly při shánění potravy řídit přednostně zrakem a čich už tolik nezaměstnávaly.
Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.
Diskuze:
Nevidí černobíle ale jako barvoslepí lidé
Jeroným Klimeš,2015-04-12 07:10:51
Nemám přehled o všech savcích, ale jak bylo řečeno i v článku - většinou jsou to dichromati, tedy mají čípky dvojího druhu. Tedy barvy vidí, ale jako barvoslepí, tedy jsou to poněkud deformované barvy oproti zdravým lidem, kteří používají k vidění čípky trojího druhu "RGB".
barevné vidění a vnímání světa velice stručně
Jirka,2005-08-23 10:53:13
Barevně vidí hmyz, aspoň některý i ultrafialové světlo. Barevně vidí kočky, i když za dne rozeznávají o málo menší spektrum než my. Savci jinak vidí převážně černobíle a blbě - jejich vnímání světa je jiné - dominantní je sluch a čich. Barevně vidí ptáci, kteří mají taky často nevalný čich - tedy lidské vnímání světa je bližší tomu co vnímají ptáci, než naši domácí mazlíčci pejsci apod. (s výjimkou koček).
Vidí nějaké zvíře barevně?
Ivana Hauzerová,2005-01-21 19:53:05
Jsem z toho úplnej blázen, že to nevím. Díky za odpovědi Ivana
Ještě jinak
Pavel,2004-01-30 11:03:20
Ono to je i tak, že udržovat kvalitní geny pro dobrý čich stojí nějakou námahu, a pokud je tato námaha vyšší než zisk z kvalitního čichu (který vlastně nepotřebuju, protože dobře vidím) pak ztráta čichu je evoluční výhodou.
use it or loose it
jana dvorakova,2004-01-30 07:40:26
Myslím, že jádro problému je jinde. Nikdo netvrdí, že čich je při dobrém zraku na obtíž, i když to není vyloučené. Spíš mám-li slušný zrak, nevadí mi tolik, když se mi pokazí "čichací gen". Tak mohu v populaci úspěšně šířit kombinaci dobrý zrak, čich nic-moc. A když počkáme dost let a bude nás podobných třeba víc, selekce u našich potomků vybrousí variantu skvělý zrak, zbytky čichu.
Evoluce - again
Radek Sykora,2004-01-29 19:00:59
Zdravim.
Mozna mluvime o tomtez, ale pouzivame jina slova. Moc se mi nelibi, ze jste pouzil pojem rozpad genu. Co to JE? Proc by melo platit 'use it or loose it'? Proc by se mely najeke vlastnosti ztracet? Genetika funguje tak jak jste napsal. Kdyz to poskytuje vyhodu, rozrusta se to do cele populace. Kdyz to poskytuje nevyhodu, ktera zpusobuje horsi sanci se mnozit, je to vymiceno V ostatnim pripadech vse v genech zustava a eventuelne se poskozuje. To, ze se ztratil cich je 'nahoda'. Kdyz prijmu, ze cich a zrak maji neco splecneho, tak je vyhodnejsi mit lepsi zrak a horsi cich nez dobry zrak a dobry cich. Cich je pri dobrem zraku na obtiz. Proc? To nemam tuseni.
evoluce
jarda petr,2004-01-29 03:51:57
Problém je asi někde jinde. V evoluci platí heslo "use it or loose it" čili "buďto to budeš používat, nebo o to přijdeš". Geny se nedědí z generace na generaci beze změny. Všechny geny se stále rozpadají a každá nová generace si přináší na svět "díry" v dědičné informaci. Podkud se díra udělá tam , kde to nevadí - tedy v genu, jehož služeb nevyužíváme (třeba proto, že je pro nás najednou lepší koukat než čichat), pak to živočicha příliš nehendikapuje a gen se začne skutečně rozpadat. Pokud je ale "díra" v genu, který je pro nás důležitý, je to evoluční průšvih, hendikapuje to nositele takové změny a ten mizí bez potomků (nebo mizí jeho potomci postupně s tím, jak se méně a méně prosazují v konkurenci druhých.
Evoluce
Radek Sykora,2004-01-28 23:29:21
Zdravim.
Clanek je to pekny, ale cich nezmizel proto, ze by ho nekdo nepouzival. Proc by mel zmizet? Preci geneticky by se dedil at to pouzivam ci ne.
Spis si myslim, ze se stalo to, ze barevne videni bylo natolik dobre, ze poskytlo velkou evolucni vyhodu. A cich ... ten moc v prirode nepotrebujeme. Barvene videni proste prinasi podstatne vice nez cich, ktery muze byt prekonan prave kvalitnim zrakem. A protoze konkurencni vyhodu maji dobre vidici a cich neni moc potrabny byli predci s kvalitnim cichem vyselektovani jako horsi. :-)
Radek Sykora
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
