Klimatičtí pesimisté rádi vyprávějí srdcervoucí příběhy o tom, jak se změní klima a vzápětí potom zmizí celá příroda. Konstruují přitom složité úvahy o jemném přizpůsobení rostlin a živočichů současné teplotě klimatu, z něhož podle nich plyne, že sebemenší změna zaběhaných pořádků nevyhnutelně povede ke tragickému masovému vymírání. Pár stupňů nahoru nebo eventuelně dolů a je konec. Máme se opravdu připravit na totální rozvrat živé přírody?
Ve skutečnosti je to podle všeho nesmysl. Jak by mohly miliony druhů přežít poslední milion let, kdy planetární klima poletuje na splašené houpačce ledových a meziledových dob? Je čím dál jasnější, že se klima v minulosti měnilo velmi prudce a takzvaná změna klimatu dnešní doby je svými parametry zcela srovnatelná s nedávnými i dávnějšími událostmi. Pokud by organismy bezmocně vymírali při každé svižnější změně podmínek na planetě, bylo by tu dnes veselo asi jako na Marsu. Přitom zjevně nežijeme v muzeu plném ztrouchnivělých mrtvol, ale v pestrém kypícím světě. Kde tedy udělali klimatičtí soudruzi chybu?
Elegantní odpověď nedávno poskytl kanadský evoluční biolog a nadšený experimentátor Rowan Barrett z University of British Columbia, jehož nejnovější výzkum publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Barrett a jeho kolegové pracovali s koljuškami tříostnými (Gasterosteus aculeatus), drobnými rybkami, které jsou v biologických kruzích velmi oblíbenými protagonisty nejrůznějších experimentů. V dnešní době už sláva koljušek překračuje prahy evolučních konferencí a molekulárních laboratoří a lze se s nimi běžně setkat i ve středoškolských učebnicích a populárních knížkách. Historie koljušek začala v oceánu severní polokoule, odkud se minimálně na konci zatím poslední doby ledové zvědavě šíří do brakické a sladké vody jezer a vodních toků. Už z toho je vidět, že koljušky nebudou žádná ořezávátka, a že se nejspíš dovedou přizpůsobit velmi dramatickým změnám prostředí. Obzvlášť sladkovodní koljušky jsou nesmírně proměnlivé a za evolučně krátký čas evidentně zvládli vytvořit pestrou sbírku tvarů těla, fyziologií a životních stylů, které rybí taxonomy přivádějí k šílenství. Někteří méně vyrovnaní jedinci mají dokonce sklon popisovat z každého jezera jiný druh koljušky.
Zdálo by se, že už není třeba dodávat nic dalšího. Mnozí lidé v naší technicky naladěné civilizaci ale zatvrzele ignorují vše, co není výsledkem přísně kontrolovaného experimentu. Barrett a spol. tudíž uspořádali elegantní manipulativní pokus, během něhož ověřovali schopnost koljušek reagovat na změnu prostředí. Badatelé si vlastně znovu přehráli historii a přemístili koljušky tříostné nachytané v moři do sladkovodního rybníku, kde je ponechali osudu. Už po třech letech zjistili, že potomci koljušek z moře ustojí teplotu o 2,5 stupně Celsia nižší, než v jaké žili jejich mořští předci.
Na první pohled nepůsobí dva a půl stupně nijak ohromujícím dojmem. Jde ale o průměrnou teplotu vody, kde je každý stupeň proklatě znát. A také je to jedna z nejrychlejších evolučních změn, která kdy byla seriózně vědecky doložena mimo laboratoř. Není divu, že Barrett a spol. vzbudili značnou pozornost po celém světě a o jejich práci informují špičkové vědecké servery i masová média. Koljušky si právem zaslouží náš obdiv. Tohle je totiž ten dlouho postrádaný experimentální důkaz, že organismy nejsou tupě smířené s klimatickým osudem a že je nevyřídí sebemenší změna teploty oběma směry. Mají kupodivu i jinou možnost - mohou se adaptovat. Je jasné, že ne každý druh může reagovat tak rychle a snadno jako koljuška tříostná a že občas i někdo snad skutečně kvůli teplotě vymře, ale pohled do přírody napovídá, že doby ledové i mnohem kratší doby meziledové se dají vcelku rozumě přežít. Pokud má někdo i nadále potřebu strašit masovým vymíráním v důsledku změn klimatu, měl by se raději omezit na rodinu a přátelé, pokud mu jsou ochotní takové rozverné prášení dlouhodobě tolerovat.
Pramen: Proceedings of the Royal Society B online 4. 8. 2010, University of British Columbia 4. 8. 2010, ScienceDaily 9. 8. 2010, Wikipedia (Three-spined stickleback).
Diskuze:
zprava ze to zajimava, ALE
Ondřej Zeman,2010-08-10 18:14:18
uroven clanku hodne, opravdu hodne devalvuje navazeni do tech, kteri maji jiny nazor. A co vice, autor jim vklada do ust neco, co z nich rika opravdu jen hodne mala skupina.
Ale i tak mam vytek celou radu...
Nelze vztahovat uspech v rychle evoluci u druhu s kratkym reprodukcnim cyklem na vsechny ostatni druhy, zvlast ne na ty s dlouhzym cyklem.
Zmena v prostredi vzdy vyvolava evolucni tlak a ten vzdy znamena vymirani druhu.
Nejvetsim omylem autora je to, ze si mysli, ze protoze je priroda na tyhle zmemy odolna, ze na ne je odolna i nase civilizace. Ony ty vety o te tragedi pro prirodu, ktere autor vlozil do ust tem, co maji jiny nazor, se v jejich podani prirody vubec netyka. Oni totiz v souvislosti s tragedii mluvi o lidech, lidske spolecnosti. Klimaticke zmeny jsou pro lidstvo velmi vaznym problemem, protoze jejich dusledek bude mit znacny vliv na zemedelstvi a pristup k vode. Prave ten nedostatek vody je neobavanejsim dusledkem, protoze jim muze v budoucnu trpet az 3 miliardy lidi. A to memluve o skodach, ktere zpusobi pocasi. Letosni serie zaplav, ktere postihly Evropu, rozhodne budou v budoucnu beznou realitou.
Jaroslav Záruba,2010-08-10 20:16:00
V článku je explicitně zmíněno, že takhle rychle se prostředí samozřejmě nepřizpůsobí každý druh.
Případně vyhynuvší druhy uvolní místo pro druhy nové. Je velice málo míst na Zemi, která jsou bez života. Počasí, kterému říkáte "změna klimatu", existuje odjakživa. Výkyvy byly a budou. Druhy mizely a mizte budou, vnikaly a vznikat budou.
jenže člověk si zvykl na to, že tohle žije v takovém počtu támhle, takže to je Ta Správná Verze Přírody.
Dopady na ekonomiku, která tu už předkládate jako fakta, jaou pouhé spekulace. Je docela možné, že případné oteplení by mělo dlouhodobě přesně opačný účinek.
(Chci věřit tomu, že hrozbu ochlazením byste před třiceti lety nepodporoval úplně stejnými argumenty.)
Zatím na ekonomiku dopadá hlavně boj s přirozeným během věcí organizovaný Círvkí Antropooteplovací.
Celým vaším komentářem se jako vine nit teze "až dosud bylo přesně stejně".
Období záplav tu již také byla. Přístup k vodě je a bude problémem tam, kde se člověk množí více, než na kolik jsou "uzpůsobené" lokální zdroje. Dříve by se na takových místech více umíralo. Ovšem dnes jsou tu humanitární organizace, které cítí nutkání to Nefungující Prostředí Opravit. A tak dlouhodobě zvyšují počty žíznících.
Pane Zaruba
Ondřej Zeman,2010-08-10 22:43:26
ono sice v clanku stoji, ze "Je jasné, že ne každý druh může reagovat tak rychle a snadno jako koljuška tříostná a že občas i někdo snad skutečně kvůli teplotě vymře", nicmene a tady to velmi dobre vyadril pan Jaromír Šrámek - "Základní a podle mého fatální chybou celého tvrzení je implicitní předpoklad toho, že možnost adaptace jednoho druhu po dramatickém vychýlení podmínek jakkoliv podmiňuje to, že se smysluplně adaptuje po vychýlení podmínek i celý ekosystém." Jinymy slovy, nemeni se jenom teplota, ale i ekosystem se vsemy vazbamy, ktere tam jsou a prave tyhle zmeny jsou tim, co vytvari smrtici evolucni tlak.
Pocasi rozhodne nerikam "zmena klimatu". Tim pocasim jsem mel predevsim namysli castejsi vyskyt extremnich klimatickzch jevu. Rozhodne netvrdim, ze vykyvy v minulosti nebyly. A uz vubec netvrdim, ze zivocisne a rostline druhy nevynikaji a nezanikaji, ze "až dosud bylo přesně stejně", jak se mi snazite podsunout.
Vzrustajici dopady extremnych klimatickych jevu na ekonomiku je bohuze fakt a souvisi to se vzrustajicim poctem techto jevu. Jejich narust je zapricinen faktem, ze planeta zadrzuje vice energie. Napriklad ty zminovane zaplavy v Evrope a jejich castejsi opakovani ma na svedomi stoupajici teplota Stredozemniho more a Atlantickeho oceanu, s cimz je spojeno vyssi vyparovani a tudis i vice oblacnosti.
Tim vzrustem nedostatku vody jsem rozhodne nemel namysli oblasti, kde to uz drive byl problem, ale oblasti nove. Neni to davno, kdy kvuli zmenam vzdusnych proudu ustaly v nekterych oblastech Afriky pravidelne deste a nastal tam hladomor. A o tom presne opacnem ucinku vypravejte treba australanum ci lidem, co ziji na Kypru, ktere ceka jeste dalsi vysouseni. Nemluve o zemich, jejiz reky jsou ziveny horskymy ledovci a s jejich mizenim se mohou po nejakou dobu v roce s vodou z tech rek rozloucit, coz jsou shodou okolnosti i nejlidnatejsi zeme - Cina, Indie.
Dovolim si vas parafrazovat...
Lide si proste zvykli, ze ziji v takovem podnebi, ktere jim prinasi to a to pocasi. Prave proto nejsou pripraveni na zmeny a ty je zaskoci...
PS ta hrozba ochlazenim byla medialni bublina, kterou melo na svedomi, oproti poctu clanku zabyvajicich se otepleni, opravdu jen par clanku.
Hmm....
August Dupin,2010-08-10 14:24:17
Zde byl adminem vymazán komentář s invektivami, které do odborné diskuse nepatří. Napadal i jineho autora, který s tímto článkem nemá absolutně nic společného.
Korekce
Jaromír Šrámek,2010-08-10 18:45:33
Děkuji za přeposlání textu před smazáním, pokusil jsem se odstranit ty nejsilnější výrazy. Dále jsem změnil jméno - i když vzdhledem k tomu, že v serióznějších diskuzích používám obvykle nickname A.C.Dupin, je pro mě používání občanského jména poněkud "nepřirozené" a jeví se mi jako nedůstojné distancování se od jiných aktivit.
Moje největší chyba - a také zdroj většiny invektiv - spočívala v tom, že jdem předpokládal, aniž bych si předem ověřil, že zdrojem většiny faux pas je až S.Mihulka a nikoliv již R.Barrett.
A jako malé doplnění - nejsem přesvědčen ani o existenci globálního oteplování ani o jeho neexistenci, mám trochu jiné zájmy, takže tohle jde tak trochu mimo mě. Jsem pouze přesvědčen, že propůjčování se vědců k dle mého nevědeckým desinterpretacím ať již pod praporem klimaativistů nebo klimadenialistů je jevem v zásadě škodlivým a opovrženíhodným.
___________________________________
Základní a podle mého fatální chybou celého tvrzení je implicitní předpoklad toho, že možnost adaptace jednoho druhu po dramatickém vychýlení podmínek jakkoliv podmiňuje to, že se smysluplně adaptuje po
vychýlení podmínek i celý ekosystém. Další zrada je v tom, že katastrofou nemusí být pouze úplné vyhlazení ekosystému (to ostatně tvrdí jen skuteční fanatici), ale dramatické změny v produkci biomasy - lhostejno zda ve smyslu plus nebo mínus, změně spektra druhů a extinkci některých druhů apod. Další vývoj celého ekosystému po takovém zásahu je jen omezeně predikovatelný, protože jde o poměrně komplikovaný (nelineární) systém, navíc se obávám, že nejsou dostatečně známy všechny proměnné. Změny v ekosystému pak mohou (nemusí, ale mohou) být nejen kataklyzmatického rázu, tedy např. prudký úbytek biomasy produkující kyslík, ale (a to je imho
pravděpodobnější) rázu jemnějšího, nicméně v konečném důsledku stejně ničivé. Příkladem takových jemných změn může být např. rozšíření biotopu přenašečů chorob, škůdců, zhoršení životních podmínek pro hospodářská zvířata, snížení výnosů hospodářských plodin,....
Abych byl naprosto přesný - ekosystém je z hlediska teorie systémů v oblasti lokálního minima, tedy jisté kolísání podmínek snést může (vlastně musí, protože podmínky kolísají neustále), ať již na vrub adaptace jednotlivých organizmů (v rámci fyziologické adaptibility nebo evolucí), nebo na vrub změn v kvantitě jednotlivých vztahů (vulgárně: lišky přestanou žrát králíky a vrhnou se na bažanty), nicméně po překročení jistých mezí se systém začně přesouvat do jiného lokálního minima (vč. možnosti zániku). Systémy s řadou vztahů jsou sice obvykle robustní v tom smylu, že je jen málo klíčových druhů, jejichž eliminace by vedla k dramatické změně, ale stále platí, že stabilita systému je určena právě těmi nejslabšími prvky. Po eliminaci nejslabších prvků vlivem abiotických faktorů bude těm silnější prvkům celkem lhostejné, že se adaptovaly, protože se vedle nich vytvoří prázdný prostor (změní se biotické faktory), který v může umožnit vstup novým druhům s mnohdy ničivými následky (viz králíci a kočky v Austrálii).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
