Je skoro až zbytečné opakovat, jakým zázrakem je americká DARPA, neboli Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů (anglicky Defense Advanced Research Projects Agency). Tuhle relativně malou a hodně efektivní instituci s rozpočtem 3,2 miliardy dolarů založil Pentagon v roce 1958, když se vzpamatoval z šoku vyvoleného pípáním sovětského Sputniku.
Od té doby je posláním DARPY popohánět vývoj amerických vojenských technologií, aby k něčemu takovému už nikdy nedošlo. DARPA se zaměřuje na krátkodobé projekty, v jejichž rámci financuje malé univerzitní nebo firemní týmy. Slávu si získala hlavně jako tvůrce internetu.
V dnešní době je DARPA zřídlem originálních nápadů a zajímavých konceptů a potvrzuje tak klíčovou roli vojenských peněz v technologickém rozvoji civilizace. Během letošního podzimu například šokovala čtenáře sci-fi, když vypsala soutěž „Casimir Effect Enhancement program“ dotovanou 10 milióny dolarů, která by měla přinést technologie využívající takzvaný Casimirův jev - exotický projev párů virtuálních částic ve vakuu. Na přelomu tisíciletí s Casimirem laškovala i NASA a zkušení snílci jistě vědí, že kromě nanotechnologií a technologie levitace se Casimirův jev zmiňuje i v souvislosti s vytvářením červích děr pro cesty vesmírem nadsvětelnou rychlostí.
Letos 5. prosince DARPA u příležitosti 40-tého výročí propojení prvních dvou uzlů ARPANETu, předchůdce internetu, vyhlásila podivuhodnou soutěž DARPA Network Challenge, v níž šlo o co nejrychlejší nalezení 10 dvouapůlmetrových červených meteorologických balónů. Balóny byly vypuštěny a ukotveny na deseti veřejně přístupných místech USA a na vítěze, který by jako první zaslal organizátorům GPS koordináty všech 10 balónů s přesností na jednu míli, čili přibližně 1,6 kilometru, čekala sladká odměna v podobě 40 000 dolarů. DARPA vypisuje podobné soutěže ráda a vždycky tím sleduje nějaký zajímavý výzkumný cíl.
V tomto případě se DARPA chtěla dozvědět, jak lidé dovedou využít existující komunikační technologie k bleskovému posbírání informací z prostoru celých Spojených států a je zřejmé, že jim šlo především o internet a jeho nové mocné nástroje, jako je Facebook či Twitter.
V lovu červených balónů nakonec triumfoval tým z Media Lab v MIT, který vedl Riley Crane a to za neuvěřitelných 9 hodin . Podle DARPY sice mnohé týmy lovců balónů objevily většinu balónů už během prvního dne, na MIT Red Balloon Challenge Team ale rozhodně nikdo neměl. Účastníků přitom bylo celkem 218. Tajemstvím úspěchu Craneho týmu podle všeho byla nabídka rozdělení výhry podle jasně definovaného klíče. Ten, kdo zaslal správné koordináty hledaného balónu, dostal 2000 dolarů. Když někdo objevil úspěšného spottera červeného balónu, čekalo ho 1000 dolarů, pokud někdo našel někoho, kdo objevil nálezce, tak dostal 500 dolarů a tak dále, vždy s poloviční odměnou. Veškerý zbytek dostala charita. Díky této technologii odměn se tým lovců MIT velmi rychle rozrostl z 5 na 5000 spolupracovníků.
Největším problémem prý bylo neskutečné množství podvodníků a vtipálků. Zvlášť zákeřný byl obrázek falešného balónu v Providence, stát Rhode Island, který sám o sobě vyprovokoval spoustu zavádějících hlášení. DARPA se teď bude zvědavě vyptávat vítězů z MIT, jak vlastně vyhráli. Badatelé chtějí pochopit, jak se klíčové informace šíří po internetu, jak nejlépe koordinovat lidi na síti a jak efektivně pracovat se sociálními sítěmi. Když se to povede, tak by nakonec DARPA ráda získala nástroj, kterým bude možné najít příslovečnou jehlu v kupce sena. To by byl pro internet velmi důstojný dárek k jeho kulatému výročí a nakonec i pro celé lidstvo. Snad tohle chvályhodné snažení nezhatí momentální vývoj nálady na internetu, kdy se Murdoch, Microsoft a další známé firmy snaží omezit dostupnost informací a tím zlikvidovat největší potenciál světové sítě. Pokud by uspěli, tak to bude muset zachránit DARPA, která jistě vymyslí něco nového.
Prameny:
New Scientist 4.12. 2009, 9.12.2009
Wikipedia (DARPA, Casimir Effect, Internet).
Diskuze:
