Tematika vysoce inteligentních, kulturně vyspělých neptačích dinosaurů (neboli dinosauroidů) je stará již mnoho desetiletí. Je logické, že hypotetický koncept rozvinuté dinosauří civilizace, vzkvétající ještě před jejich vyhynutím na konci křídy nebo i po něm, byl poprvé rozpracován autory fantastické literatury již v první polovině minulého století. Vědci se této vysmívané a znevažované myšlence dlouhodobě vyhýbali a první krok udělal až počátkem 80. let kanadský paleontolog Dale Russell (* 1937), tehdy kurátor paleontologických sbírek obratlovců v National Canadian Museum v Ottawě.

V roce 1982 vytvořil Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na deinonychosaurního teropoda druhu Troodon formosus. Troodon je přeborníkem mezi neptačími dinosaury, co se hodnoty encefalizačního kvocientu (relativní velikosti mozkovny) týče. Jeho mozek byl zřejmě až 6,5krát větší, než mozek stejně hmotného krokodýla. Tento asi dva metry dlouhý dravec žil v období svrchní křídy a možná se dožil i samotného konce druhohorní éry před 65,5 miliony let. Není tedy divu, že si jej Russell vybral jako modelového dinosaura pro své úvahy. Paleontolog přitom vycházel z vlastního výzkumu a zjištění, že hodnota EQ u teropodních neptačích dinosaurů měla v průběhu geologického času vzestupnou tendenci. U troodona byl mozek relativně až šestkrát větší, než u velké většiny ostatních teropodů (kteří byli v průměru lépe disponovaní než většina býložravých dinosaurů, s výjimkou některých ornitopodů). Přestože byl mozek ještě velmi malý ve srovnání s lidským nervovým centrem, pokrok byl dle Russella více než patrný.

Zvětšit obrázek

Russellův hypotetický dinosauroid vedle své dinosauří vývojové předlohy. Ve skutečnosti by troodon měl být opeřený, dinosauroid by však vypadal zcela jinak. Spíše než člověku by se podobal například dnešním zoborožcům. Kredit: Wikimedia Commons

Russell dále uvažoval v čistě hypotetické rovině (pravda, na vědce až neodpustitelně kontrafaktuální). Představil si, že neptačí dinosauři na konci křídy nevyhynuli a vyvíjeli se další desítky milionů let. Jeho troodon by se této "šance" s gustem chopil a vyvíjel se směrem k rozvíjení svých intelektuálních schopností, abstrakce, sofistikovaného myšlení a nakonec i kultuře v užším slova smyslu. Zkrátka k pravé dinosauří civilizaci. Objem mozkovny jeho dinosauroida by dnes dle jeho propočtů činil asi 1100 centimetrů krychlových, tedy jen o 20% méně než u průměrného moderního člověka. Russell si také povšiml stavby přední končetiny troodona, která dle jeho názoru umožňovala manipulaci s předměty díky přítomnosti částečně konfigurovaného vratiprstu (jakým je lidský palec). Další předností zřejmě v noci a za šera lovícího troodonta byly dopředu namířené stereoskopicky vnímající oči.

Ještě v roce 1982 navázal Russell spolupráci s výtvarníkem Ronem Seguinem a vznikl dnes již proslulý model dinosauroida, majícího vzhled dvounohé vzpřímené humanoidní bytosti s některými dinosauřími rysy. Matně zelený tvor měl dle paleontologova záměru obrovské oči, zkrácený čenich, ústa bez rtů, tříprstou ruku s vratiprstem apod. Genitálie měly být interní a nevyčnívaly z těla, pro rozvoj velkého mozku u mláďat však byla třeba placenta (a tedy pupek na břiše). Pochopitelně nebyly přítomny žádné mléčné žlázy, dinosauroidi by tedy krmili své mladé před-natrávenou potravou, podobně jako ptáci. Rovněž jako ptáci se měli dle Russella dorozumívat – pípáním, cvrlikáním a celou další paletou zvuků, vydávaných dnešními paseriformy. U obecné veřejnosti vzbudil děsivě vyhlížející dinosauroid o velikosti nedospělého člověka velký ohlas a zájem. Dodnes je tento neexistující tvor často zpodobňován a nechybějí ani nesmyslné ohlasy, že se k nám dinosauroidi vracejí v létajících talířích (podoba mezi modelem a obecnou představou vzhledu "ufounů" je skutečně značná).

Zvětšit obrázek

Modelovým tvorem pro inteligentního dinosauroida se stal Troodon formosus, žijící asi před 75-65 miliony let na území dnešní západní Kanady a Spojených států amerických. Při délce kolem 2 metrů vážil asi 40 kilogramů. Na této starší ilustraci ještě chybí pernatý pokryv těla. Kredit: John Sibbick, převzato z www.search4dinosaurs.com

Russellův hypotetický dinosauroid byl nicméně podrobován kritice již od svého vzniku, a to zcela právem. Paleontologové jako Thomas R. Holtz (* 1965) nebo Gregory S. Paul (* 1954) již koncem 80. let vyslovili názor, že i kdyby některý dinosaurus do třetihor přežil a vyvinul se v inteligentní bytost (o čemž pochopitelně nemáme žádné doklady), rozhodně by ani vzdáleně nevypadal jako "troodontidní humanoid". Neptačí dinosauři existovali po celých 170 milionů let své existence v poměrně uniformním tělesném plánu, který by se velmi pravděpodobně ani v dalších 65 milionech let výrazně nepřestavěl. Šlo by tedy o tvory s horizontálně neseným hřbetem, dlouhým ocasem a nepříliš zkrácenou preorbitální částí lebky. Téměř s jistotou by šlo o tvora opeřeného a vykazujícího habitus spíše velkého nelétavého ptáka než šupinatého plaza. S předměty by zřejmě manipuloval zejména čelistmi a zadními končetinami, "ruce" by k velkému užitku nejspíš nebyly. Tito "reálnější" dinosauroidi by se vyvíjeli spíše cestou dalšího zlepšování kooperace při smečkovém lovu, složitějších sociálních a reprodukčních interakcí a snad i jisté vynalézavosti v loveckých technikách a hnízdění; určitě by však nestavěli mrakodrapy a raketoplány.

Russellův dinosauroid tedy může být s klidem pohřben znovu (pokud by snad někdy byl existoval, což se jistě nestalo). V případě, že by neptačí dinosauři hluboko do kenozoika přežili, vyvíjeli by se zcela jistě cestami poněkud krkolomnějšími, než přímočarým vývojem ke kulturně vyspělé bytosti. Nedávno se o lepší hypotetické rekonstrukce pokusili různí ilustrátoři, poněkud více respektující moderní poznatky dinosauří paleontologie (zejména Koseman, 2006). Zmiňovaná problematika je však zhola nevědecká a je tedy doménou spíše vědecko-fantastické tvorby.

Prameny:

http://www.daviddarling.info/encyclopedia/D/dinosaurintell.html

http://scienceblogs.com/laelaps/2007/10/troodon_sapiens_thoughts_on_th.php

http://darrennaish.blogspot.com/2006/11/dinosauroids-revisited.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Troodon
Stránky autora:  Dinosauria