Protřelé retroviry HIV i zlovolné rakovinné buňky nádoru prostaty dovedou velmi úspěšně čelit našemu bystrému, ale zdaleka ne všemocnému imunitnímu systému. Upřímně řečeno, ve skutečnosti z něho mají legraci. Srazí jim hřebínek syntetické molekuly spouštějící alarm v bezradném imunitním systému?
Právě v to doufá chemik David Spiegel z Yale University. Nedávno s týmem kolegů v časopise Journal of the American Chemical Society uveřejnil dvě studie popisující šikovné molekuly, které dovedou v přítomnosti HIV nebo rakoviny prostaty spustit imunitní poplach. Spiegel a spol. jim říkají Antibody-Recruiting Molecule targeting Hiv, čili ARM-H, respektive Antibody-Recruiting Molecule targeting Prostate cancer, zkráceně ARM-P. ARM molekuly fungují tak, že se naváží na virové částice HIV, buňky napadené HIV nebo rakovinné buňky a zároveň nachytají protilátky běžně přítomné v krevním řečišti. Oblek z protilátek ale jak HIV, tak rakovinu prostaty zviditelní pro imunitní systém a ten dostane šanci zakročit. Molekuly ARM-H podle svých konstruktérů také vlastně mohou chránit zdravé lidské buňky před invazí HIV, když předem odzbrojí infekční částice.
Podle Spiegela by ARM molekuly mohly zahájit novou éru terapií obtížně léčitelných nemocí. Namísto snahy o přímou likvidaci zlých patogenů on a jeho tým navrhují nechat špinavou práci na chytře zmanipulovaném imunitním systému. Jak HIV, tak rakovinné buňky mají své metody, jak utéct imunitnímu systému i klasické medicíně. Sebedůkladnější léčba je na nic a ani vakcinace nemá valnou naději na úspěch. Klíčové technologie dnešní doby, jako antivirové medikamenty, ozařování, či chemoterapie mají poměrně kruté vedlejší účinky a obvykle nebývají příliš účinné v pozdějších, rozvinutých stádiích nemocí. Pokud jde o medikamenty založené na protilátkách, starší přípravky jsou dost komplikované, drahé, musí být podávány injekčně a jejich vedlejší účinky nejsou právě příjemné.
Molekuly ARM-H a ARM-P mají oproti tomu relativně jednoduchou stavbu, jsou poměrně laciné a teoreticky by mohly být podávané jako tabletky. Právě takový obrázek zatím ukazují první testy na laboratorních myších. Vzhledem k tomu, že ARM molekuly v těle pravděpodobně necílí na nějaký významný biologický proces, tak by ani jejich vedlejší účinky nemusely být nijak hrozné.
HIV i rakovina prostaty jsou globální pandemie, které mají na kontě miliony lidských osudů. Proto by bylo docela fajn je nějak elegantně převést. Molekuly ARM a technologie, která by se z nich mohla vyvinout, nám dávají do ruky poměrně slibnou zbraň. Pokud dojde v jejich výzkumu k převratnému úspěchu, tak jsme možná na počátku celé ARM medicíny.
Prameny:
ScienceDaily 8.11. 2009
Journal of the American Chemical Society online & 131: 16392–16394.
Diskuze:
