Heslo „věda“ v české mutaci Wikipedie začíná slovy: Věda je systematický způsob poznání skutečnosti, jehož objektem mohou být předměty, události nebo lidé.

Ve slovenštině: Veda je jedna z foriem osvojovania si sveta človekom, ktorej produktom sú teoreticky systematizované objektívne poznatky alebo súbor poznatkov nachádzajúcich sa v zdôvodnenom kontexte. Na vedu sa kladie požiadavka objektivity, pravdivosti a metodickosti.

Anglická verze dodává: ..science refers to a system of acquiring knowledge based on scientific method, and to the organized body of knowledge gained through such research.

Zvětšit obrázek

Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, nebo anglicky Swiss Federal Institute of Technology Zurich je rozsáhlé moderní vědecké centrum nad Curychem.

Ať jakkoli budeme žonglovat s definicí vědy, jistě se všichni shodneme na tom, že vědomá lež a podvádění jsou s vědeckým bádáním absolutně neslučitelné. (I proto by měla platit přísná odluka politiky od vědy, ale ne naopak, jak se to stává). Proto zprávy o odhalených podvodech jsou právě z oblasti systematického (a společností ne až tak špatně placeného) poznávání velice frustrující. Navíc, když tušíme, že to, co pronikne na veřejnost, nebo se odhalí, je jenom ta pověstná špička ledovce. Zejména ti, kteří dělají v oblastech výzkumu, kde se výsledky verifikují jen stěží, se někdy nevyhnou „tušení stínů“. A někdy se jim nevyhnou ani ti, co ve snaze vědu popularizovat pátrají po novinkách.

I při nejlepší vůli o objektivitu, člověk podléhá pokušení potvrdit si tu svou pravdu. A když je ještě navíc situací a touhou po kariéře tlačen k dosažení „konkrétních“, nebo alespoň positivních výsledků (negativní výsledky „neletí“), pak podlehnout svodům sice vynikajících, ale ne zcela pravdivých závěrů nemusí být tak nepředstavitelné. I vědci jsou jenom lidé.

Mezi krátkými zprávami na stránkách časopisu Nature se dnes objevila informace, že šéf výzkumu na známém Švýcarském federálním technickém institutu v Curychu (Swiss Federal Institute of Technology (ETH) Zürich), chemik Peter Chen, se vzdal své funkce poté, co šetření odhalilo, že údaje které jeho skupina uvedla ve svých publikacích, byly zfalšované. Koncem září tedy opouští svou pozici vice-prezidenta pro výzkum a vztahy s průmyslem, kde jedním z jeho úkolů bylo zvyšovat kvalitu vědecké práce. Je pravděpodobné, že jako vedoucí Laboratoře pro organickou chemii ETH nese jen odpovědnost za pochybení svých kolegů, o kterém neměl tušení. I když pozice řádného profesora mu zůstává zachována, temného stínu na svém vědeckém štítu se zbaví jen stěží.

Profesor Peter Chen

Peter Chen pracuje v jedné z nejpřednějších evropských chemických laboratoří v ETH Zürich již od roku 1994. Zabýval se výzkumem reaktivity uhlovodíkových volných radikálů pomocí speciální spektroskopie, která využívá elektrony s (prakticky) nulovou kinetickou energií. Vznikají při ionizací molekul světlem, fotony kterého mají právě energii nevyhnutnou pro excitaci (zero kinetic-energy photoelectron spectroscopy). V době Chenova nástupu do ETH šlo o novou metodu a výsledky experimentů jeho týmu byly jinde těžko ověřitelné. Působily věrohodně.

Mezitím se metoda rozšířila, ale výsledky experimentů Chenovho týmu se nepodařilo nikomu zopakovat. Počátkem tohoto roku Chen již opravil závěry jedné z prací, kterou s kolegy publikoval v roce 2000 v Journal of Chemical Physics. Někteří z autorů pracoviště v ETH opustili.

Na žádost samotného Chena a Výkonné rady ETH Zürich pětičlenná komise interních i externích expertů prozkoumala, zda k pochybným údajům ve zmíněném, ale i v dalším článku vědci dospěli omylem, nebo úmyslně. Výsledek šetření byl jednoznačný: šlo o falšování. I druhý článek odborníci navrhli ztáhnout. K úmyslným podvodům se nikdo z autorů článků nehlásí a neexistuje žádná právní cesta, jak jednoznačně odhalit konkrétního „pachatele“.

Ralf Eichler, prezident ETH Zürich Chena brání a byl proti jeho odstoupení z postu vice-prezidenta pro výzkum. Podle jeho slov je "pro ETH Zürich podstatné, že tento případ byl zveřejněn. Jasným signálem pro potenciální falzikátory je, že se na vědeckých podvrzích nedá profitovat. Vykonstruované údaje nepoškodili výzkumnou oblast jako takovou a nebyly využity pro žádné aplikace.“

Souhlasíte s Eichlerem, když si uvědomíte, že k odhalení pravdy došlo jenom díky snaze o zopakování experimentů v jiných laboratořích? Není podstatné to, že se tím snižuje samotná prestiž vědy? Případů odhalených falsifikovaných vědeckých výsledků je více a snad se k nim na stránkách Osla vrátíme. Kolik je takových výsledků v obrovské vědecké produkci, které by neprošly nezávislým ověřením? Možná by heslu „Publikuj, nebo zhyň!“ mělo být nadřazeno: „Padělání výsledků se trestá podle zákona.“ Jde přece o zneužití veřejných finančních zdrojů. Nebo ne?

Zdroj: Nature News , Wikipedie