Mnoho nových genů vzniká zdvojením úseků dědičné informace. Během tvorby pohlavních buněk můžou být celé kusy DNA vytrženy ze svého původního místa a zaneseny do nových oblastí dědičné informace. Může se stát, že z pohlavní buňky s takto pozměněnou DNA vznikne potomek, který zdědí zdvojené geny. Získání další kopie genu představuje pro evoluci skvělou příležitost. Geny procházejí neustálými změnami. Většina změn má však pro  své nositele neblahé následky, protože pozměněný gen špatně funguje.

Elaine Ostrander

V případě pomnožených genů ale za pozměněný gen „zaskočí“ jeho kopie. Gen se tak může „beztrestně“ proměňovat tak dlouho, dokud nezajistí svému majiteli novou výhodnou vlastnost. 
Tým genetiků vedený Elaine Ostranderovou z National Human Genome Research Institute v americké Bethesdě srovnával dědičnou informaci krátkonohých plemen psů a DNA psích plemen s normálně rostlými končetinami. Zjistili, že krátkonohost je způsobena pomnožením genu pro růstový faktor označovaný jako FGF4.   Gen se však nezkopíroval do dědičné informace tradičním způsobem. Jeho pomnožení začalo tím, že gen pracoval tak, jak měl určeno. Syntetizovaly se podle něj molekuly ribonukleové kyseliny určené jako předloha pro syntézu bílkovinné molekuly růstového faktoru FGF4.

Předčasné kostnatění chrupavčité části dlouhých kostí a zkrácení končetin zajistila kopie genu FGF4.

 V tomto případě byla ale jedna z molekul ribonukleové kyseliny opět přepsána do podoby DNA. Vznikla tak kopie genu, která se vmáčkla zpět do dědičné informace předka dnešních krátkonohých psů. Podobné události nejsou v dědičné informaci až tak vzácné. Většinou však nekončí vznikem funkčního genu, protože kopie genu postrádá na svém novém působišti úseky nutné k jejímu spuštění.  Kopie genu FGF4 však shodou okolností našla na „nové adrese“ v psí DNA velmi účinný „zapínač“ náležející tzv. skákajícímu genu. Tyto geny mají schopnost putovat dědičnou informací a zabudovávat se na nejrůznější místa. Často přitom páchají škodu na genech, do kterých se „nabourají“. Tentokrát však poskytl skákající gen nové kopii genu FGF4 „zapínač“, jenž uvádí kopírovaný gen do činnosti v buňkách chrupavky během růstu kostí. Psům s takto pozměněnou DNA předčasně kostnatí chrupavčité části kostí a to vede ke zkrácení končetin.   

Kopírování genu z molekul ribonukleové kyseliny bylo považováno z hlediska vzniku nových funkčních genů za celkem neproduktivní proces. Stejně tak vědci nahlíželi i na skákající geny. V tomto případě ale oba destrukční procesy vyústily ve vznik nového funkčního genu, který přinesl zásadní změnu v anatomii psů. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Science tak ukazuje jeden z mechanismů evoluce a genetik Henrik Kaessmann z university ve švýcarském  Lausanne  ji označil za „dobře načasovanou poctu k letošnímu dvoustému výročí narození Charlese Darwina“.