Vracíme se k nejnovějšímu číslu Svět biotechnologií, ve kterém najdete články na tato témata:
- Světový objev: Češi odhalili tajemství růstu rostlin
- Je EU na cestě ukončit 11leté moratorium na povolování pěstování biotechnologických plodin?
- Potravinové přísady – Nejčastější otázky týkající se potravinových přísad – Tabulka potravinových přísad
- Trendy v používání barviv do potravin
- Funkční potraviny – perspektivní oblast mlékárenství
- Novinky

Z dvou článků vybíráme: 

Trendy v používání barviv do potravin

Barviva do potravin jsou nejdiskutovanější problematikou v oblasti aditiv, zvláště po zveřejnění „Southampton studie“ v roce 2007, kdy vědci vyslovili názor, že mezi zvýšeným výskytem hyperaktivity u dětí a konzumací umělých barviv a benzoanu sodného (konzervant) existuje závislost. Jednou z krajností je nepoužívat umělá barviva vůbec, druhou alternativou jsou přírodní barviva. Přírodní barviva se však často získávají za použití chemických látek. Např. karmín (košenilová červeň E 120) se získává ze sušených samiček hmyzu Dactylopius, přičemž během zpracování se používá přídavek sloučenin hliníku, při získávání přírodního chlorofylu (E141) se zase používá měď. Společnost GNT nabízí jako alternativu produkty získané přímo z barevných plodů v podobě koncentrátu s definovaným obsahem bioaktivních látek, např. z bezinek, rajčat, aronie, černého rybízu, karotky, dýně nebo hroznů. (Zdroj: Ing. Irena Suková, čl. 84792, ze dne 29. 9. 2008, UZEI )

Funkční potraviny – perspektivní oblast mlékárenství
Termín funkční potraviny byl poprvé použit japonskými vědci v 80. letech minulého století. Všeobecně přijímaná definice terminu funkčních potravin charakterizuje tyto potraviny jako modifikované potraviny, které mohou přinést určitý prospěch lidskému zdraví nad rámec běžné stravy. Jsou to potraviny, které jsou konzumovány jako součást normální diety člověka a které obsahují biologicky aktivní složky podporující zdraví nebo redukující nebezpečí onemocnění. Ty nazývané také jako „Zdravé potraviny“ zahrnují výrobky se sníženým obsahem tuku, cukru nebo soli, produkty fortifikované vitamíny, minerály, fytosloučeninami, bioaktivními peptidy nebo omega-3-polynenasycenými mastnými kyselinami, a také probiotika a prebiotika. Vliv určitých složek potravy na některá onemocnění nabízí výbornou příležitost zlepšit zdravotní stav široké veřejnosti, a proto se této kategorii sloučenin v posledních letech věnuje řada vědců a výrobců potravin. Hlavními faktory, které ovlivňují výzkum v této oblasti, jsou stále rostoucí náklady na zdravotní péči a snaha o zlepšení kvality života stárnoucí populace. V Evropě neexistuje zatím žádná specifická legislativa, která by termínu funkční potraviny zcela pokrývala. Do ledna 2009 měla Komise Evropského parlamentu stanovit konkrétní výživové profily, které musí potraviny splňovat, aby mohly uvádět výživová a zdravotní tvrzení. Na to by měla pak navazovat česká legislativa změnou Zákona o potravinách č. 120/2008 Sb…
Ze správy FAO : … Zdravotní tvrzení vyžadují vědecké důkazy a hodnocení. Vědecký důkaz by měl zahrnovat epidemiologické, in vitro a in vivo studie a měl by prokázat pozitivní fyziologický účinek. Funkční potraviny by měly být účinné v množství, které se normálně konzumuje v běžné dietě.
Studium řady bioaktivních sloučenin potvrdilo jejich vliv na lidské zdraví, mnoho z nich je obsaženo v mlékárenských výrobcích. Jedná se hlavně o obsah probiotických mikroorganizmů a prebiotik v mléčných potravinách. Obecně lze jmenovat několik oblastí, kde hrají funkční potraviny pozitivní roli: gastrointestinální trakt, ovlivnění imunitního systému, ochrana proti oxidačním pochodům, kardiovaskulární onemocnění, rakovina
Mlékárenský průmysl hraje v posledních letech vedoucí roli ve vývoji funkčních potravin a mlékárenské výrobky převládají na trhu s funkčními potravinami.  (Zdroj: Mlékařské listy Zpravodaj, Šárka Horáčková, VŠCHT Praha, Ústav technologie mléka a tuků)

Protože vývoj funkčních potravin směřuje k využití nových potenciálně bio-aktivních složek z netradičních zdrojů i k zavedení nových biotechnologií – genového inženýrství, pro zvýšení produkce těchto biologicky aktivních látek v rostlinách a živočiších, Svět biotechnologií uvádí i odkaz na nejzajímavější části filmu „Spor o geny“ v pěti dílech na YouTube: 
1/5  http://www.youtube.com/watch?v=qcrlw22XNJA
2/5 http://www.youtube.com/watch?v=00qu0a06aos
3/5 http://www.youtube.com/watch?v=VlI1ctskKd0
4/5 http://www.youtube.com/watch?v=sA7ivvxzJts
5/5 http://www.youtube.com/watch?v=SMRJm9JDBAc 

Odkazy na všechny díly i české i anglické verzi jsou na stránce BIOVIDIN neziskové organizace BIOTRIN. Celý bulletin najdete jako připojený pdf soubor na konci tohoto článku.