Ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal si rovněž užil svých pět minut mediální slávy, který pro primu řekl, že hygienici budou vyšetřovat, jak se mohla  žena nakazit, zda se nenakazila třeba při pobytu v zahraničí.
Na druhý den otiskly zprávu šířenou prostřednictvím ČTK mnohé deníky, ve svém vysílání informoval o „prvním případu nemoci šílených krav u člověka v ČR“ i veřejnoprávní Český rozhlas Radiožurnál.

Teprve v dopoledních hodinách se ukázalo, že jde o docela obyčejnou kachnu. Doktor František Koukolík z referenční laboratoře pro spongiformní encefalopatie informoval, že žena trpí podle všeho klasickou, tzv. sporadickou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou a nikoli její „novou variantou“. Dodal, že definitivní verdikt je možné vynést až po pitvě.
Tam, kde neuropatolog  kalibru doktora Františka Koukolíka volí velmi opatrná slova a vyhýbá se předčasným závěrům, měla anonymní teplická zdravotnice a s ní i ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem měli jasno hned. Redaktoři Primy, ČTK, Českého rozhlasu Radiožurnál a novináři předních deníků jakbysmet.

Zvětšit obrázek

Zpráva v podání Valerie Wenkové

Sporadická Creutzfeldt-Jakobova choroba propuká s četností 1 až 2 případy na milion obyvatel z ne zcela jasných důvodů. Ročně máme v ČR 10 až 15 případů sporadické Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby jsme v ČR dosud neměli a ani po mediálním lapsu českých sdělovacích prostředích nemáme. 
Hovězí a telecí maso je v Česku už několik let pečlivě kontrolováno a tkáně, které by mohly být zdrojem nákazy jsou z lidské spotřeby vyloučeny. Loni nebyl v České republice zjištěn poprvé od roku 2001 žádný případ výskytu BSE u zvířat. Počet ročně odhalených případů nákazy od jejího prvního výskytu před sedmi lety rostl až do roku 2005, kdy kontroly zachytily osm nakažených zvířat, od roku 2006 postupně klesal. Od objevení BSE v Česku je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat. Naposledy testy nemoc odhalily předloni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji.

Nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD) patří mezi spongiformní encefalopatie vyvolané prionem. Dosud propuklo toto onemocnění u více než dvou stovek lidí, především ve Velké Británii. Ojedinělé  případy byly zaznamenány v dalších deseti zemích, např. ve  Francii nebo v USA. Inkubační doba choroby není známa. Odhaduje se, že může být delší než deset let. Drtivá většina onemocnění je připisována nákaze priony po konzumaci nervové tkáně skotu nakaženého bovinní spongiformní encefalopatií. Ojedinělé jsou případy přenosu krevní transfuzí. Průměrný věk obětí vCJD je ve Velké Británii 28 let.

Léčba spongiformních encefalopatií prionového původu není známa. Jednou z možných terapií vCJD by mohlo být podání protilátek, které by se specificky vázaly na buněčný prionový protein, jenž je nedílnou součástí většiny buněk lidského těla. Tím bylo zamezeno konverzi buněčného prionového proteinu na patogenní prion. Tým vědců z University of Liverpool publikoval v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zprávu o protilátkách ICSM18, které byly vyvinuty pro specifickou vazbu na buněčný prionový protein. Pomocí rentgenové krystalografie byla prostudována interakce těchto protilátek s buněčným prionovým proteinem. Ukázalo se, že se protilátka váže na úsek buněčného prionového proteinu, v kterém dochází k záměně jedné aminokyseliny, jež má za následek zvýšenou senzitivitu k vCJD. Protilátky ICSM18 chrání v podmínkách in vitro neurony před infekcí priony a jsou s to dokonce v časných fázích zvrátit probíhající prionovou infekci. Nyní se tým pod vedením Johna Collinge věnuje přípravě protilátek, jež by bylo možné použít pro léčbu lidí. 

Pramen: ČTK, TV Prima

Poznámka Osla: Nevíme, jestli Státní veterinární správa své dosavadní velmi příznivé hodnocení výskytu „šílených krav“ v Česku nepřehodnotí v souvislosti s televizním vystoupením teplické zdravotnice.

Každopádně není bez zajímavosti, že tahle „mediální rána“ na chovatele skotu padla ve chvíli, kdy se zemědělci chystají k razantním protestům. V anglicky hovořících zemích se této taktice odlákání pozornosti říká tuším „red herring“.