Káva je benzínem úředníků, jak často v žertu říkají kancelářské síly celého světa. Možná by bylo dobré, vzít je za slovo a zkusit prakticky, zda by se káva nemohla stát pohonnou látkou budoucnosti. A tak to Indové z Nevadské univerzity zkusili. Nemůžeme si ovšem představovat, že dopijeme svou odpolední kávu, zbytek nalijeme do nádrže vozu a pojedeme domů. Tak jednoduché to zase není a zřejmě nikdy nebude. Nicméně, v kávové sedlině je ještě dostatek oleje, ze kterého lze vyrobit bionaftu, aby se s ní dalo počítat jako se surovinou pro výrobu.
V této nové studii Mano Misra, Susanta Mohapatra a Narasimharao Kondamundi zjistili, že hlavní překážkou širšího využití bionafty je nedostatek levné a kvalitní suroviny k výrobě nového zdroje energie pro pohon vozidel. I ve zbylé kávové sedlině je obsaženo mezi 11 a 20 procenty oleje, kterého je možno využít se stejnou výtěžností jakou je možné získat i z dalších surovin. Proč tedy tohoto zdroje nevyužít, když je skoro stejně efektivní jako tradiční suroviny – například řepkový, palmový nebo sojový olej.
Pěstitelé kávy na celém světě vyprodukují každoročně více než 7 miliard kilogramů kávy. Použitý kávový prášek zůstává po přípravě espresa, kapučína nebo staré známé turecké kávy a často končí v odpadcích nebo se používá k úpravě půdy na pěstování rostlin. Vědci spočetli, že pokud by se povedlo využít těchto zbytků z kaváren a dalších provozů, kde je ve větším množství připravována káva z klasického mletého zrna, tak by se lógr mohl stát zdrojem pro výrobu více než jedné miliardy litrů bionafty.
K potvrzení výsledků své práce sebrali vědci použitý kávový prášek z nadnárodních kavárenských řetězců a izolovali z něho olej. Pak použili relativně nenákladný chemický proces k přeměně veškerého tohoto oleje na bionaftu.
Výsledkem bylo „kávové palivo“ – které mimochodem chutná a voní podobně jako kafe – jež mělo hlavní přednost v tom, že je stabilnější než běžná bionafta, a to zejména kvůli vysokému přirozenému obsahu antioxidantů. Zbylá sušina může být použita k výrobě etanolu nebo zkompostována. Vědci odhadují, že by tento proces mohl přinést více než 8 milionů amerických dolarů ročně jen ve Spojených státech. Plánují vytvořit malý „pilotní“ závod k výrobě a testování experimentálního paliva v průběhu následujících šesti až osmi měsíců.
Bionafta je komoditou s rostoucím významem. Odhady naznačují, že roční světová produkce bionafty přesáhne hranici 11 miliard litrů do roku 2010. Když se může vyrábět nejenom z řepkového, sojového, palmového nebo arašídového oleje, ale i z dalších rostlinných olejů, živočišných tuků a dokonce z přepáleného oleje z restaurací, tak proč by to nemohla být bionafta i z kávového odpadu? Tato bionafta může být přidávána do skutečné nafty. Ale může být také samostatným palivem, používaným v naftových motorech.
Jak je vidět, tak káva nemusí být jen „pohonem“ úředníků a dalších kancelářských „krys“, káva, respektive bionafta z ní vyrobená, může pohánět naftové motory. Když půjde o smysluplné a ekologické využití odpadu, tak proč ne?
Tato studie byla publikována online v časopise American Chemical Society (ACS) Journal of Agricultural and Food Chemistry.
Zdroj: American Chemical Society
Diskuze:
