Gliocladium roseum - houba produkující těkavé uhlovodíky. (Montana State University)

V listech jihoamerického stromu ulmo (Eucryphia cordifolia), jehož dřevo je ceněno pro svou trvanlivost, byla objevena houba, která produkuje naftové výpary. To je mimochodem mnohem výhodnější skupenství pro extrakci a čištění paliva než kapalina.
Gary Strobel  z Montana State University in Bozeman identifikoval jako zdroj naftových par endofyt  Gliocladium Roseum. Tato houba svými metabolity pravděpodobně likviduje ostatní houby, čímž způsobuje výjimečnou trvanlivost ulmového dřeva. Ve vyhledávači lze pod druhovým jménem Gliocladium Roseum rovněž najít mnoho aplikací na poli biologické ochrany rostlin před houbovými chorobami.

Zvětšit obrázek

Gary Strobel

Dosud si ale asi nikdo nevšiml její "petrochemické" aktivity a podle Garyho Strobela zatím není znám jiný organizmus s podobnými vlastnostmi. Analýza výparů odhalila, že jsou bohaté na uhlovodíky nacházející se v pohonných hmotách, jako je oktan. Dále byly nalezeny lehké (nízkouhlíkové?) alkoholy a estery, které jsou spalovány mnohem efektivněji a čistěji než klasická paliva.

Dalším nesporným bonusem je schopnost houby růst na celulóze, která obsahuje vysoké procento uhlovodíků, ale je velmi náročné ji na tyto uhlovodíky rozložit.

Celulózy je všude dost a většinou je pouhým odpadem. Podle Strobela by mělo být možné prostřednictvím naftové houby získávat za použití fermentace celulózy obrovská množství uhlovodíkových par použitelných rovnou bez dalších úprav. Vidina je to krásná, ale jak už to u podobných zpráv bývá, je Strobel zatím teprve v začátcích a bude třeba ještě dalšího výzkumu, aby se ukázalo, že je tato myšlenka využitelná i v praxi.

Houba na Petriho misce (Montana State University)

Strobel zdůrazňuje, že je tato houba dvojnásob významná. První obecný význam je objev unikátních genů, jejichž enzymy dokáží rozložit celulózu přímo na uhlovodíkové výpary. Tyto geny mohou být teoreticky včleněny do jiných organizmů, aby umožnily vyšší efektivitu produkce paliva.

Další přínos se ukazuje v souvislostí s teorií, že pro vznik ropy je zapotřebí vysokého tlaku a teploty. "Vždycky se předpokládalo, že ropa vzniká díky těmto geofyzikálním procesům," tvrdí Strobel. "Ale možná existují mikrobiální procesy, které umí udělat ropu také, takže bychom si ji mohli vyrábět procesem, který je celý biologický.

Zdroje: New Scientist, Montana State Univ. , Wikipedia , Eucryphia cordifolia Cav.,
FreePatentsOnline ,Inter Science , IngentaConnect , CAT Inist