Jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba), výjimečný strom chrámových zahrad původem z Číny, je zástupcem prastaré skupiny nahosemenných stromů, tedy vlastně jehličnan, jehož jehlice mají neobvyklý tvar vějířů v různém odstínu zelené, zelenožluté, hnědé až načernalé, ale existují i kultivary s listy panašovanými. Má šedou kůru a dorůstá výšky až 35 metrů s průměrem kmenu okolo tří až čtyř metrů. Jako okrasný strom je pěstován v mnoha zemích světa: Austrálii, Jihovýchodní Asii, Evropě, Japonsku a Severní Americe. Komerčně je pěstován ve Francii a Spojených státech.

Ve zprávě publikované v časopise Stroke vědci z Johns Hopkins Medicine uvádí, že výsledky jejich práce podporují dalšími důkazy přesvědčení, že látky obsažené v extraktu z listů jinanu dvojlaločného spouští celou kaskádu reakcí, které neutralizují volné radikály známé svým vlivem na buněčnou smrt.

„Je sice ještě pořádně daleko od mozku krysy k tomu lidskému, ale tyto výsledky jsou silným a slibným náznakem pro to, že se vyplatí investovat do dalšího výzkumu ochranných účinků jinanu,“ říká vedoucí výzkumník docent Sylvain Doré, Ph.D., z Department of Anesthesiology and Critical Care Medicine. „Jestliže i další práce potvrdí to, co jsme v této práci viděli, tak bychom mohli teoreticky doporučit denní užívání extraktu z jinanu lidem s vysokým rizikem mrtvice, jako preventivního opatření proti poškození mozku.“

V rámci této studie podávali výzkumníci speciálně laboratorně připravený extrakt z jinanu, nazvaný EGb 761, a to jak normálním myším, tak myším s „knokautovaným“ genem HO-1 (myším, kterým nefunguje gen produkující enzym hem oxygenázu-1 (HO-1). HO-1 rozkládá hem, železitou molekulu nacházející se v krvi, na oxid uhelnatý, železo a biliverdin. U pokusných zvířat byly prokázány antioxidační účinky HO-1 a také jeho ochranný účinek proti zánětu.

Doré a jeho tým podávali myším po dobu sedmi dní před umělým vyvoláním mrtvice, krátkým blokováním artérie na jedné straně mozku, orálně 100 miligramů extraktu EGb 761 na kilogram.
Po umělém vyvolání mrtvice byly u myší testovány mozkové funkce a poškození mozku. V testech se jednalo například o zkoušky reakcí na vnější podněty nebo charakter pohybu. Stejné testy podstoupily i myši, kterým extrakt z jinanu nebyl podáván.
Neurobehaviorální funkce byly hodnoceny před zahájením pokusu a v odstupu jedné, dvou a dvaadvaceti hodin po indukované mrtvici s využitím čtyřbodové stupnice: (1) žádný nedostatek, (2) slabost předních končetin, (3) neschopnost udržet zátěž na poškozené straně, (4) žádná spontánní motorická aktivita.

Výsledky ukázaly, že normální myši, které byly před mrtvicí ošetřené extraktem z jinanu, měly o 50,9 procent menší neurologické dysfunkce a o 48,2 procent menší oblast mozkového poškození než neošetřené myši. Tyto pozitivní účinky extraktu z jinanu se neprojevily u myší s vyřazeným genem HO-1.

„Naše výsledky tedy naznačují, že některé z látek obsažených v extraktu z jinanu ochraňují mozkové buňky před následky mrtvice,“ říká Doré.

Sylvain Doré: „Extrakty z jinanu už jsou poměrně dlouho nabízeny pro své pozitivní účinky na mozek a jsou dokonce předepisovány v Evropě a Asii při problémech s vynecháváním paměti. Nyní máme šanci pochopit, jak ginkgo skutečně funguje, aby ochránil neurony před poškozením.“

Zhruba 700 tisíc lidí je ve Spojených státech každoročně postiženo mrtvicí. Z nich 87 procent prodělá takzvanou ischemickou mrtvici, která je způsobena zablokováním artérie, vedoucí krev do mozku. Některá poškození mozku se objevují právě v důsledku nedostatku krve v mozkových buňkách. Ačkoliv je známo, že zvýšená přítomnost volných radikálů na straně ischemické mrtvice – jakmile je sraženina odstraněna a krevní zásobení mozku obnoveno – je také významným důvodem, který vede k poškození mozkových buněk. Podle Dorého a jeho týmu zvyšuje extrakt z jinanu hladinu enzymu HO-1 a antioxidační vlastnosti tohoto enzymu eliminující volné radikály v okolí oblasti postižené mrtvicí.

Současná léčba ischemické mrtvice většinou spočívá v odstranění sraženiny s pomocí tkáňového plasminogenového aktivátoru (tPA). Tato léčba ale vůbec neposkytuje ochranu proti poškození mozkových buněk, které se projeví až tehdy, když je krevní zásobení mozku obnoveno. Tuto ochranu by mohl poskytnout právě extrakt z jinanu dvojlaločného, nicméně, na cestě k potvrzení tohoto postupu je třeba zodpovědět ještě mnoho otázek, a proto je nezbytné provést další série pokusů.ˇ

Zdroj: Johns Hopkins Medicine