Kdyby šlo jen o hmotnost, tak vodík má třikrát větší hustotu energie než benzin, ale čím je lepším palivem, tím těžší je tento plyn skladovat. A tak při zkapalnění obsahuje jenom čtvrtinu energie, jako stejný objem benzínu, a to je k tomu ještě potřeba vysoký tlak a ochlazení na velmi nízkou teplotu. Prototypová vozidla s nejmodernějšími nádržemi mohou na plnou nádrž dojet pouze do 450 kilometrů. Absolutní rekord drží Toyota Prius upravená pro vodíkový pohon, jejíž zavazadlový prostor zcela zabrala nádrž na kapalný vodík, jež dokázala na tuto nádrž ujet více než tisíc kilometrů.
Pokud budeme schopni snadněji uchovat více vodíku, mohlo by to naráz obrovsky postrčit technologii vodíkového pohonu. A nová generace vodíkových nádrží, které uchovávají plyn v tekutém stavu nyní toto začínají umožňovat. Ale i ty mají své meze, jak se objevilo i v článku na Oslu.
Materiáloví inženýři z Řecka nyní tvrdí, že navrhli materiál schopný splnit úkol zadaný americkým Department of Energy (DoE) již před pěti lety. Zadání úkolu tehdy znělo: vytvořte materiály, které umožní, aby alespoň 6 % hmotnosti nádrže tvořil uskladněný vodík.
Pomocí metalhydridů se doposud povedlo dosáhnout pouze 2 % hmotnosti uskladněného vodíku z hmotnosti nádrže.
Výzkumníci na University of Crete vloni dokázali, že uhlíkové nanosvitky mohou udržet vodík až 3,31 % jejich hmotnosti. Nyní zkonstruovali na podobné bázi jiný materiál, který může teoreticky udržet téměř dvakrát tolik.
Je to houba nebo klec?
Nová vnitřní struktura skladovací nádrže se skládá grafenů– uhlíkových plátků o tloušťce jediného atomu – oddělených 1,2 nanometrů vysokými uhlíkovými nanotyčinkovými sloupky. (viz obrázek ).
Byla použita simulace k zjištění toho, zda by vodíkové molekuly mohly volně pronikat přes kus materiálu, který je „nadopovaný“ kationy lithia k tomu, aby byla posílena jeho schopnost udržet molekuly vodíku.
Simulace ukazuje, že tento nový materiál pohlcuje 6,1 % své hmotnosti ve vodíku, a to při běžné teplotě a tlaku.
Věřím, že dosud teoretický materiál splní tyto předpovědi i ve skutečnosti, protože předchozí materiál navržený pro skladování vodíku se choval přesně tak, jak jsme předpovídali. „Podle toho, co vím, tak se minimálně další dva týmy pokouší vyrobit tento materiál,“ říká Froudakis.
Zdroj: New Scientist Tech
Celostní lithium sírové baterie
Autor: Martin Tůma (20.11.2013)
Phantom 102EX – první elektromobil Rolls-Royce
Autor: Josef Pazdera (21.02.2011)
Stringbike – kolo bez řetězu
Autor: Josef Pazdera (26.09.2010)
Diskuze:
Řešení úkolu DoE
Pavel A1,2008-10-07 09:23:29
Já navrhuji, aby se vždy čtyři atomy vodíku navázaly na jeden atom uhlíku. Tím dosáhneme obsahu vodíku v substrátu 25%, čímž se lehce pokryje oněch požadovaných 6% včetně nádrže.
Uhlík se dá získávat odebíráním CO2 z atmosféry.
zkratka
Suberin Güzmo,2008-10-06 17:17:12
Zkrátka jde jen o další z řady moderních hysterií kvůli CO2. {biopaliva, vodík} V obou případech se spotřebuje víc enegie při výrobě, než se následně získá (ještě aby ne, že). Lobby ale dělá svoje.
uskladnění vodíku
vilmed mas,2008-10-06 15:57:39
nechápu jednu věc...proč musí být uskladněný vodík za tak nízkých teplot?
když mám doma propan-butan láhev,zapalovač, tak teplota tekutiny uvnitř je přece teplota okolí...proč to neplatí pro vodík?
to by přece pak hmotnost byla ne 6%, ale většina ...
PB vs. H2
Aleš Metzmacher,2008-10-06 16:59:01
No propan butan se za beznyho tlaku vari asi pri -10 az -20°C podle slozeni, takze aby zustal zkapalnenej pri pokojovy teplote staci tlak par atmosfer
Vodi se vyri uz pri -253°C takze tlak by byl naprosto nepredstavitelnej
nehlede na to ze existuje neco jako kriticka teplota, nad kterou se stejne zacne vyparovat a ta je -240°C pri 13 atmosferach
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce