U nás nevyvolávají housenky černopásky rozsáhlé kalamity. Čína zažila počátkem devadesátých let hned několik masových invazí tohoto škůdce. Zemědělci je nedokázali udržet pod kontrolou ani plošným nasazením vysoce toxických insekticidů. Během postřiků se otrávily tisíce vesničanů.
Od roku 1997 jsou čínské bavlníkové plantáže proti housenkám černopásky odolné. Pěstuje se na nich geneticky upravený bavlník, který si podle genu vypůjčeného z bakterie Bacillus thuringiensis vyrábí tzv. Bt-toxin. Ten působí specificky jen na housenky motýlů, jež se pokusí na bavlníku napást. Jiným druhům hmyzu, například včelám nebo broukům, Bt-toxin neškodí. Stejně je neškodný i pro ostatní živočichy včetně člověka.
Čínští vědci shrnuli deset let zkušeností s pěstováním geneticky upraveného bavlníku odolného k housenkám černopásky a zjistili, že ochranný efekt sahá daleko za hranice bavlníkových plantáží. Tým vedený entomologem Kong-Ming Wuem z Ústavu pro ochranu rostlin Čínské akademie věd sledoval výskyt černopásky bavlníkové od roku 1992. Celkem vědci hodnotili postižení škůdcem na 3 miliónech hektarů plantáží s geneticky upraveným bavlníkem a na 22 miliónech hektarů geneticky neupravených plodin, jež černopáska napadá. Výsledky, zveřejněné prestižním vědeckým časopisem Science dokazují, že pěstování geneticky modifikovaného bavlníku produkujícího Bt-toxin vedlo ke snížení výskytu černopásky nejen na bavlníkových plantážích, ale i v porostech okolních plodin, které nejsou přímo chráněny cíleným zásahem do dědičné informace.
Vědci provedli pokus, při kterém pěstovali po deset let vedle sebe geneticky upravený a neupravený bavlník. Ani jeden porost nebyl stříkán insekticidem. Množství vajíček, která nakladly samičky na bavlník, se u obou typů rostlin nelišilo. Propastný byl rozdíl v množství housenek. Geneticky upravený bavlník jich hostil zanedbatelné množství. Klasický bavlník byl housenkami obsypán. To naznačuje, jakým mechanismem geneticky modifikovaný bavlník chrání jiné plodiny. V příhodném klimatu severní Číny stihne černopáska během jediného roku hned čtyři generace. První vyrůstá na obilí, které není chráněné genetickou modifikací. Generace samiček, vyrostlá na obilných polích, klade většinu vajíček na bavlník. Geneticky modifikované rostliny jsou pro škůdce slepá ulička, z které už další generace můr na jiné plodiny „nepřestoupí“. Tím je úroda chráněna. Důležité je, že ani po deseti letech se na čínských bavlníkových plantážích neobjevily černopásky, jež by si k Bt-toxinům geneticky modifikovaných rostlin vyvinuly odolnost.
Čína vsází při zajištění obživy pro 1,3 miliardy obyvatel stále více na geneticky modifikované zemědělské plodiny. Nedávno čínská vláda schválila výzkumný program, v němž se vynaloží na vývoj a zavádění geneticky modifikovaných zemědělských plodin 3,5 miliardy dolarů. Čínští zemědělci si hodně slibují například od pěstování geneticky modifikované rýže.ˇ
Diskuze:
