Evropské sdružení pro paliva z bioetanolu
Zdroj: Gallagher Review disappointing, eBIO, Press release, Brussels, 10 July 2008 Evropské sdružení pro paliva z bioetanolu, eBIO, je nezisková organizace sdružující 54 členů z oblasti průmyslu. Byla založena v květnu 2005 a podléhá belgickému právnímu řádu. Podporuje výrobu a využití biopaliv z etanolu a také vytvoření vhodného právního a regulačního rámce. Podle této instituce jsou doporučení z Gallagherovy zprávy postavena na jednostranné analýze, ohrožují současné a budoucí investice do evropských výrobních kapacit biopaliv a ochromují velmi slibný nový evropský průmysl. Proto eBIO vítá, že hodnocení Evropské komise považuje rovněž zprávu za jednostrannou, která ignorující obecný konsensus, že máme dostatek země jak pro bioenergii, tak pro rostoucí nároky na potraviny. V současnosti totiž produkce bioetanolu v EU spotřebovává méně než 1% v Evropě vypěstovaných obilovin, zatímco 64% obilovin se spotřebovává jako krmivo pro dobytek. Z tohoto důvodu nemůže hrát roli v růstu cen potravin. Navíc, každý litr etanolu produkovaného ze pšenice dává přibližně 1 kg krmiv s vysokým obsahem proteinů. Obdobně zbytky z výroby etanolu z cukrové řepy poskytují nezanedbatelné množství krmiva. Při výrobě biolihu je tedy možné využít odpady jako krmivo a nahradit tak podobný objem krmné pšenice nebo dílčí dovozy sóji. Substituční efekt krmiv z výroby bioetanolu znamená, že požadavek na potřebu zemědělské půdy EU pro biopaliva je vlastně nulový. Prudce stoupající ceny ropy a stále rostoucí emise z dopravy nelze ignorovat a proto je třeba použít prostředky nabízející rychlá řešení a nikolivpenalizovat výrobce etanolu. eBIO doufá, že členské země EU a Evropský parlament budou podporovat návrh Komise a závazek dosáhnout cíle – 10% energie v dopravě z obnovitelných zdrojů.

Mořské řasy jako biopalivo
Podle propočtů řešitelů projektu by bylo třeba méně než 3% světových oceánů k tomu, aby plně nahradily fosilní paliva a pouze malá část k náhradě biopaliv vyráběných na pevnině.
Pěstování mořských řas ve velkém však znamená i přísun živin. Idea využít k tomu komunální odpadní vody byla s úspěchem testována na renomovaných ústavech v USA, včetně pracovišť jako je Woods Hole Oceanographic Institution nebo Harbor Branch Oceanographic Institution. Zatím jsou největší pěstitelé mořských řas v Asii. Podle autora t.zv. „modrá revoluce“ čili kultivace plodin ve vodních zdrojích roste exponenciálně.

Studie našla „zdravé“ střevní bakterie uvnitř vajec
Tradičně se soudilo, že ptáci získávají střevní bakterie nezbytné pro jejich zdravý život ze životního prostředí.Idea, že embrya jsou sterilní ve vajíčku a Nové DNA techniky jsou mnohem citlivější a nejsou závislé na tom, jak dobře se daří bakteriím v živné půdě. Studie profesora Johna Maurera, University of Georgia, totiž ukazuje, že kuřata (mláďata) přicházejí na svět již s těmito bakteriemi To by mohlo mít celkově důležitý dopad na drůbežářský průmysl, který probiotika podával až po vylíhnutí kuřat. Studie ukazuje, že by bylo dobré podávat probiotika in ovo.

Transgeny pro biodiversitu zemědělských plodin
Jonathan Gressel argumentuje ve své knize, že je nedostatek genetické rozmanitosti a že t.zv. Velká Čtyřka již dosáhla stropu svých možností jak zlepšovat kvalitu, výnosy atd. Nejde jen o to zvyšovat objem osevních ploch, kde jsou pěstovány, prostě je třeba zvýšit genetický potenciál schopný významně zlepšit zemědělské vlastnosti plodin. Gressel zmiňuje trangenózi, tedy techniku, která umožňuje přenést geny z jedné odrůdy na jinou jako jednoduše kontrolovatelný způsob řešení. Transgenní plodiny představuje jako Transgenní plodiny představuje jako výsledek syntézy myšlenek z agronomie, medicíny, pěstování plodin, fyziologie, genetiky, molekulární biologie a biotechnologie. Dalšími alternativními zdroji energie jsou podle něho GM plodiny jako palmy (olej), papaya, pohanka, proso. U nich lze genovým inženýrstvím vylepšit vlastnosti tak, aby byly schopné širokého uplatnění a tím redukovat naší závislost na „Velké Čtyřce“. Transgenóze je podle autora nezbytný přístup k zabezpečení autora nezbytný přístup k zabezpečení dostatku a různorodosti světových zdrojů potravin.“Velkou čtyřkou“ se  v souvislosti s GM plodinami často myslí ty, které se nejvíce pěstují, což jsou kukuřice, sója, řepka a bavlník.

Geneticky modifikovaná mrkev dodává více vápníku
Informace o modifikované mrkvi vám přinesl Osel již v lednu.

Laktobacily – nové možnosti využití při výrobě sýrů

Konference BIOTEC 2008
Konference se uskuteční na brněnském výstavišti 22. října 2008. Jako součást doprovodného programu mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví – Medical Fair Brno.

Celý text Svět biotechnologií č. XXV/červen /2008 ve formátu pdf ke stažení ZDE.