Výzkum profesora Williama Manninga z University of Massachusetts Amherst naznačuje, že stoupající úroveň ozónu v atmosféře také pravděpodobně nemalou měrou přispívá k tomuto problému s potravinami, a to snižováním výnosů důležitých plodin, například pšenice a sóji.
„Nové ozónové standardy United States Environmental Protection Agency (US EPA) v březnu 2008 jsou nastavené na ochranu lidského zdraví, ale nejsou dostatečně přísné, aby ochránily i rostliny,“ říká Manning, který působil v Clean Air Science Advisory Committee při EPA v roce 1997, kdy byly zpracovávány předchozí standardy na kvalitu vzduchu a hladinu ozónu.
Podle Manninga byly emisní kontroly automobilů úspěšné při snižování vysokých úrovní ozónu v krátkých obdobích, v tak zvaných špičkách, ale průměrné koncentrace ozónu v atmosféře v průběhu roku, takzvané základní úrovně, stoupají, jak se masy znečištěného vzduchu z Asie přesouvají do Spojených států a následně do Evropy. Základní úrovně jsou nyní mezi 20 a 45 miliardtinami (parts per billion = PPB) v Evropě a ve Spojených státech a je očekávaný vzestup k hladině 42 až 84 PPB do roku 2100.
Manning byl donedávna i členem týmu výzkumníků studujících, jak hladiny ozónu v deltě Jang-c‘-ťiang (Chang Jiang) ovlivňují růst řepky olejky (Brassica napus), patřící do čeledi brukvovitých, ze které je vyráběna zhruba jedna třetina rostlinného oleje používaného v Číně. Při pěstování rostlin v prostoru s kontrolovaným ozónovým prostředím předvedl tým, že vystavení vlivu zvýšené hladiny ozónu snižuje nejen velikost a hmotnost biomasy rostlin o 10 až 20 procent, ale i produkci a kvalitu semen, a tím pádem i množství oleje. Výsledky této studie jsou připraveny k publikaci v Environmental Pollution.
„Překvapujícím výsledkem tohoto výzkumu bylo, že rostliny vystavené nerovnoměrně rozloženým ozónovým koncentracím, které vrcholily v pozdním odpoledni, utrpěly mnohem větší poškození než rostliny, které byly vystaveny rovnoměrným koncentracím během celého dne, přestože průměrná koncentrace ozónu byla v obou skupinách stejná,“ říká Manning. „To ukazuje, že při použití současných ozónových standardů, které spoléhají na průměrnou koncentraci, by docházelo k značnému podhodnocení ztrát výnosů hospodářských plodin.“
„Rostliny se velmi různí ve své citlivosti k ozónu a dokonce i jednotlivé odrůdy stejného druhu mohou reagovat dost odlišně,“ říká Manning. „Některé z nejcitlivějších druhů hospodářských rostlin jsou z čeledi bobovitých a brukvovitých, například ředkve, brokolice a sója.“
Rostliny se mohou krátkodobě bránit poškození ozónem snížením velikosti listových pórů, takzvaných průduchů. Tím však omezují nejenom příjem ozónu, ale také oxidu uhličitého, který potřebují ke zdárnému průběhu fotosyntézy. Chronické vystavování vlivu ozónu tak vede ke snížení fotosyntézy a tím i k poklesu jejich růstu a výnosů. Při dlouhodobém působení se objevují poškození na listech, jakmile množství přijatého ozónu překročí maximální mez odolnosti listů, přestanou antioxidanty zvládat obranu proti jeho vlivu a pletiva začnou odumírat.
Toto léto bude Manning zkoumat vliv ozónu na různé rostliny v Pioneer Valley v Massachusetts, kde jsou koncentrace ozónu často nad standardy EPA, když se znečištění z New York City a Washington, D.C. přesouvá během dne k severu. Rostliny budou pěstovány na otevřených polích a některé z nich budou ošetřeny sloučeninou, která blokuje vliv ozónu. Pokud ošetřené rostliny budou zdravější než neošetřená skupina, bude to dalším důkazem, že ozón je příčinou poškození rostlin.
Diskuze:
Nechápu
smrk,2008-06-07 13:38:17
co je divného na tom, že krátkodobá vyšší koncentrace způsobí větší poškození než nižší celodenní. Mám se divit i rozdílu mezi celodenním sezením na židli a odpoledním nakopnutím ("průměrná" intenzita stejná)?
Ipomoea violacea
Standa,2008-06-07 13:33:18
Ipomoea violacea (I. rubrocaerulea) se v české botanické literatuře uvádí častěji jako povijnice fialová, občas též jako povijnice nachová.
Tak nevím,
karbet,2008-06-07 10:37:41
nejdřív píše, že ozón snižuje výnosy důležitých plodin, i pšenice. A na konci jsou jako citlivé označeny hlavně bobovité a brukvovité. Celé mi to připadá jako huráakce - nedaří se nám dost prokázat škodlivost (a vydělat) na hysterii CO2, přidáme tedy ještě O3 ...
?
,2008-06-08 11:57:25
Co je nepochopitelného na tvrzení, že pšenice je citlivější než rýže, a že nezi nejcitlivější hospodářské plodiny patří bobovité a brukvovité...
Proč by se někdo nemohl snažit o hlubší poznání vlivu O3 na rostliny?
Pokud to nevíte,
karbet,2008-06-08 13:22:26
pšenice ani rýže nepatří mezi bobovité ani brukvovité. Tudíž nejsou "nejcitlivější", tudíž pravděpodobně každá jiná příčina snížení výnosu je důležitější než nesmyslný ozón... Ale jo, když mi to někdo bude dobře platit, klidně budu zkoumat jakékoliv v praxi nepoužitelné hovadiny do konce života.
Co slovo to perla!
,2008-06-08 13:51:19
Především váš postřeh, že pšenice nepatří mezi bobovité ani brukvovité je obdivuhodný. Zdá se, že předpokládáte, že jste jediný kdo o tom ví. :o)
V příčinách snížení výnosu pšenice v Číně máte taky jasno. Tak co ještě dalšího.
Již jen to: myslet, si že výzkum vedoucí k poznání příčin potravinové krize je hovadina si může myslet jen hovado. (pokud použiji vašeho slovníku) To je zas můj názor.
Naopak,
karbet,2008-06-08 15:00:48
na základě Vaší předchozí reakce předpokládám, že jste jediný, kdo to neví. Nebo neumíte číst. Pravděpodobně oboje. Nějak se pojmenovat je taky nad vaše síly. Zjistit si oficiální názory, že předloni bylo na části Číny dlouhodobé sucho, loni zase záplavy, to taky nezvládáte. Myslet si, že za potravinovou krizi může ozón, je opravdu hovadina - a pokud tomu věříte, sám jste řekl, co jste. Dokládá to i neuvěřitelná neschopnost rozumnět psanému. Dávat rovnítko mezi větami "v praxi nepoužitelné hovadiny" a "výzkum vedoucí k poznání příčin potravinové krize je hovadina" - to jste teda opravdu dost mimo mísu, doporučuju prohlídku v Bohnicích.
......
PetrD,2008-06-08 20:44:34
Karbete, v článku je jasně řečeno:,,Některé z nejcitlivějších druhů hospodářských rostlin jsou z čeledi bobovitých a brukvovitých,..." a ,,Další výzkum..." - to jsou úvody dvou nesouvisejících odstavců (odstavec je naznačení v psaném projevu, že se začíná mluvit o jiném tématu...), tak čemu na tom nerozumíte?? Posouzení rozdílu citlivosti rýže a pšenice je důležité zejména kvůli množství v jakém jsou zastoupeny ve výživě/dvě základní potraviny/ a jen jako bonus se uvádí, že nejcitlivější k přítomnosti ozónu jsou bobovité a brukvovité....
Ano, v článku je to uvedeno poněkud krkolomněji, ale z originálu je to jasné:,, Additional research in the Yangtze Valley, which accounts for nearly half of China’s crop production, showed that wheat was more sensitive to ozone than rice. “Plants vary widely in their sensitivity to ozone, and varieties of the same species can react differently,” says Manning. “Some of the most sensitive plant species are from the legume and cabbage families, which include radishes, broccoli and soybeans."
- není důležité, že rýže a pšenice nejsou nejcitlivější - problém je v tom, že to jsou dvě nejpěstovanější plodiny a výnosy u nich se snižují i kvůli přitomnosti ozónu..(nedej bože aby byly i necitlivější..)
A navíc nikdo neříká, že za potravinovou krizi může ozón... článek uvádí, že jedním z dalších důvodů snižování produkce kulturních plodin je ozón...A nepojmenovaný přispěvatel(proč se nemůže nějak pojmenovat také nechápu)píše:,,...k poznání příčin..." - tam je množné číslo, tedy jeden z dalších důvodů....
Možné, že Vaše uváděná "neschopnost rozumnět psanému" není problém jen anonymního přispěvatele....:D
Petře,
karbet,2008-06-08 22:29:50
Vaše odpovéď je rozumná a dá se s ní i souhlasit. Původní smysl mé připomínky byl ale v tom, že vliv ozónu je málo podstatný, jiné vlivy jsou výraznější. Šlechtění, výživa a ochrana zvedly výnosy za 50 let o stovky procent. Ano, ozón efektivnost těchto činností o pár procent snižuje, ale přesto je a bude i nadále efektivnější šlechtit než snižovat množství ozónu. Třeba i genově, naučit rýži a pšenici "pracovat" s C4 uhlíkem bude je nepochybně výhodnější než se zabývat ozónem. Nepopírám jeho vliv, ale jsou i jiné cesty, kterými dokážeme jít, a účinněji. Proto jsem napsal, že zabývat se ozónem je nesmysl. Až dosáhneme horní hranice v efektivnějších výzkumech, možná nezbyde nic jiného, než zkoumat i drobnosti.
Karbete,
PetrD,2008-06-08 23:40:56
z části s Vámi souhlasím....A to s tou částí ohledně vzrůstu výnosů, efektivnosti dalšího šlechtění a GMO...Pokud dle výzkumu má rýže nižší výnosy o 10%, tak to dělá v průměru kolem 3q na 1ha...a to už si myslím není zanedbatelné..všechny "úpravy" rostlin pro zvýšení výnosu poněkud trvají....Ale pokud nebude určitá plocha zemědělské půdy(která je exponovaná odpoledním peakům ozónu jdoucímu z měst) osázena na ozón citlivou pšenicí, ale osází se jinou vhodnější plodinou méně náchylnou na ozón u které by se výnos nesnižoval a na její původní místo by se nasázela pšenice/rýže...(samozřejmě by se konkrétně musela posoudit z pedologického, hydrologiského atd. hlediska vhodnost lokality)..tak se může rapidně zvednout produkce plochy za jeden, dva roky....
Z tohoto hledisky je dle mého názoru důležité dopad ozónu(a jakýkoliv jiný vliv na snížení produkce) na kulturní plodiny sledovat...
Právě
karbet,2008-06-09 09:50:57
Vaše poslední věta je mi tak malinko "proti srsti". O kousek níž jste napsal " Mě zas připadá, že přichází s křížkem po funuse..." a s tím jednoznačně souhlasím. O to se mi jednalo v mé reakci. Podle mě jsou vyhozené peníze na výzkum, který přinese již dávno známé výsledky. Proto jsem taky řekl, že jsou tyto známé účinky ozónu "vytahovány" jen za účelem znásobení tzv. alarmistických názorů. Pokud budou za nemalé peníze pokračovat výzkumy, jejichž výsledkem je jen potvrzení negativního vlivu O3, jsou to vyhozené peníze. Výsledkem výzkumu dnes již musí být návrh na opatření, ne ? A i to je dnes víc než jasné, omezení autom. emisí. Takže pokud svět má peníze na vědecké zkoumání vlivu O3, je nutné je nasměřovat do vývoje "automobilových" technologií (viz např. článek Osla o elektřině z výfuku za tímto příspěvkem), rozšíření ekologicky poháněných vozidel nebo třeba do šlechtění a pod. Tak jsem to myslel. Ale je možné, že opakování starých pravd tyto výzkumy urychlí, takže možná kus pravdy máte i Vy ...
Ale ano...
PetrD,2008-06-09 15:28:39
v tom s Vámi Karbete souhlasím....Ale já hovořím o horizontu nejbližších let....zatímco Vy o horizontu desetiletí!! Pochybuji, že se teď někde bude rychle omezovat automobilová doprava(navíc v Číně..)a i když automobilový provoz omezíte, tak O3 se nezbavíme - základní prekurzor je NOx a ten bude vznikat při spalování i kdyby se výzkumníci třeba rozkrájeli....A nějaké zvyšování efektivnosti(viz. Vámi uváděný článek) nehraje v produkci NOx žádnou roli....Jak jste Vy naspal, tak nebude se dělat výzkum pro výzkum:,,(Proč by se taky dělaly výzkumy, kdyby to vše bylo již úplně zdokumentováno, že jo...)" - ty výzkumy se musí provést proto, aby se dalo říct, že pouhé přemístění plodin na jinou plochu, přinese během jednoh - dvou let o 10% větší výnosy....A toho už se dnes jen tak nedosáhne(a to téměř bez nějakých vícevýdajů...)
Prostě a jednoduše jde o "genius locci" - přece nikdo nebude mít v Alpských svazích obilná pole a v úrodném udolí nazřídí pastvinu....tohle je velmi podobný případ....
Obávám se,
karbet,2008-06-09 19:18:09
že již dnes se pěstuje všechno tam, kde se tomu daří. Pochybuju, že lze "přemístit pěstování" plodiny do nové oblasti tak, aby to bylo výhodné. A osevní postupy se taky nedají "znásilnit" našimi požadavky a výmysly...Tady opravdu řešení nevidím. Jedině ve šlechtění či genetice. Jo, jo, to vyčištění vzduchu je fakt na mnoho desetiletí až několik století - než dojde uhlí a ropa...
no právě o tom to je...
PetrD,2008-06-10 01:14:11
že je možné, že v lokalitě exponované O3 valícímu se v odpoledních hodinách z měst se prostě některým plodinám nedaří(jiným by mohlo/ o tom to celé je)....no a ohledně těch osevních postupů jsem již psal výše, že by se samozřejmě musela každá lokalita konkrétně posuzovat.......
Hmm..
Beldor,2008-06-07 09:45:08
Me to pripada osobne jako dost divny typ vyzkumu.Skoro bych si byl jisty ze tech vlivu tam bylo tolik,ze ozon za nic nemuze.V poslednich letech se s podobnymi stupidnimi studiemi roztrhl pytel.Kazda vetsinou dojde k nejakemu katastrofickemu zaveru cimz si zajisti financni podporu do budoucna.Obecne ovsem plati.Pokud delas teoretickou studii o jeste uplne ne zdokumentovanem jevu tak papir snese vsechno....A na konci napisou ze nevi cim to je nevi co vsechno to ovlivnuje,ale urcite za to muze hlavne ozon..
troposférický ozon...
PetrD,2008-06-08 11:14:43
Mě zas připadá, že přichází s křížkem po funuse....O škodlivosti a účincích troposférického ozónu se ví mnohé a dost dlouho....(myslím že i ty náchylnější čeledi jsem se kdysi na škole učil)...
A Beldore - nevím zda je stupidní studie, nebo někdo, kdo neví co je to troposférický ozón a ještě se s tím nahlas předvádí... Stačí do jakéhokoliv vyhledávače napsat heslo "troposférický/přízemní ozón" a uvidíte, že to není zas tak teoretická studie o jevu o který není zas tak neprozkoumaný...Jo a když už budete u toho vyhledávače, tak zkuste i "letní/oxidační/Los Angeles smog"....
Petře,
karbet,2008-06-08 15:26:23
s Vaším prvním odstavcem reakce souhlasím. Ve druhém ale myslím neoprávněně napadáte Beldora. Spojením "úplně ne zdokumentovaný jev" asi nemyslel ozón jako takový, ale jeho vliv na výnos ! (Proč by se taky dělaly výzkumy, kdyby to vše bylo již úplně zdokumentováno, že jo...) Nejhorší je , že tyto výzkumy jsou dělány pouze pro zastánce IPCC teorií. Jinak, pokud má ozón tak ukrutný vliv, by již dávno sedláci dělali to, co vědci v pokusech. ( Viz závěr článku "budou ošetřeny sloučeninou, která blokuje vliv ozónu." )
....
PetrD,2008-06-08 19:59:06
Tak to se omlouvám, pokud to vyznělo jako "napadení"....Pouze jsem použil stejné slovo jako Beldor, abych zvíraznil nesouhlas s jeho názorem! Je pravda, že to vyznělo nepřimněřeně a proto se Beldore omlouvám!!
Karbet - co myslel Beldor vskutku nevím, ale v celkovém kontextu - zejména s " ozon za nic nemuze" to vyznělo tak, jako že si William Manning celou studii vycucal z prstu....A tím co jsem napsal jsem jen chtěl upozornit na to, že to není "uplně ne zdokomentovaný jev" a že se o účincích ozónu /i že jsou rostliny citlivější/ mluví už pěknou řádku let...Celkově tento výzkum schazuje - viz. jeho poslední věta(já v posledním odstavci vidím jen to, že budou pokračovat ve výzkumu..), navíc nevím, kde přišel na to, že je to teoretická studie, ale budiž....
Upřimně řečeno nevím, pro koho je nebo není studie napsána, ale zabývat se dnes tímto problémem, tak můžeme 98% studií, které se týkají podobných témat, zapálit....Protože vždy se najde někdo, komu nebude závěr vyhovovat!! A ohledně objektivity se dá napadnout vše.....!! No a o postřiku proti ozónu nic nevím, tak nemohu soudit, ale co když ještě nejsou ty ztráty natolik velké, aby případné množství, které by sedláci vypěstovali díky postřiku navíc není dostatečné na jeho zaplacení...??
Hmm..
Beldor,2008-06-09 20:11:55
To ze troposfericky ozon v laboratornich podminkach negativne ovlivnuje vegetaci je snad kazdemu jasne .Na to nemuseli delat studii.Mne jdeo to ze se snazi nejakym neprimym zpusobem "dokazat" odpovednostozonu za neurodu coz je vzhledem k tomu co presne v te studii zkoumali evidentne smesne.spis to vypada jako ze si nejaky vyrobce chemickych latek chce namastit kapsu na prodeji postriku proti ozonu..
hmm..
Beldor,2008-06-09 20:15:26
Tim ze dokazali ze ozon ma v laboratornich podminkach efekt jako ozon v laboratornich podminkach nedokazali prakticky nic jineho nez vliv ozonu v laboratornich podminkach. coz je samozrejmne zajimava studie , ale pro zemedelstvi naprosto zbytecna....
hmmmm....
PetrD,2008-06-10 01:29:25
Beldore, nevím jestli jste četl celou studii, nebo kde berete ty informyce o laboratorních podmínkách??? V článku nic o laboratoři není - naopak, údolí Jang-c‘-ťiang mi jako laboratoř nepřipadá....A nedokazovali žádnou neúrodu, ale snížení výnosu....čtěte...
mno..
Beldor,2008-06-12 12:34:14
"" Při pěstování rostlin v prostoru s kontrolovaným ozónovým prostředím "" v originale """By growing the plants in chambers that controlled the ozone environment, the team showed that exposure to elevated ozone reduced the size and weight, or biomass, of the plants by 10 to 20 percent."" Myslite ze to neni laboratorni prostredi???
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
