Vědci Ústavu Maxe Plancka a Univerzity v Bielefeldu se pustili do luštění dědičné informace rostliny, z které vyrábíme naše sladidlo a potravu pro dobytek. Cílem je zjistit jak vypěstovat výnosnější odrůdy. Z takto formulovaného cíle ale přesto není jasné, čeho chtějí dosáhnout. Představte si následující situaci, kdy jsou dva badatelé ve při:

Zvětšit obrázek

Čeho chtějí vědci vlastně dosáhnout?

Názor badatele A: Cukrovka by se měla dříve hnojit než dosud, bude tak mít více dusíku.
Názor badatele B: Když ale bude mít více dusíku, vytvoří se v ní méně cukru a na tunu cukrové řepy tak bude méně získu.
Argument badatele A: Ale když bude mět řepa vyšší obsah dusíku, budeme moci z listů vyrábět více proteínů jako krmiva pro dobytek!
Argument badatele B: Ale prosím vás, do kafe přece potřebujeme cukr a ne dusík !

Badatelé ve při pokračovali dále s argumenty o ochraně prostředí, o výrobě elektřiny z rostlin atp., jak už je v Německu zvykem, ale nám to pro ukázku jistě stačí.

Zvětšit obrázek

Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), orlíček (Aquilegia vulgaris) a kejklířka (Mimulus guttatus)

V posledních letech bylo již analyzováno velké množství rostlin. Výsledkem byly vyluštěné genomy. Genomem se označuje celá dědičná informace rostliny nebo živočicha. Z tohoto velkého počtu byly ale jen čtyři kvetoucí rostliny: huseníček rolní, vinná réva, topol a rýže.

Mimo jmenované se v současné době usiluje o sekvencování dalších rostlinných genomů. Zejména kukuřice, brambor a různých druhů obilí. Zajímavé jsou také rostliny jako orlíček a kejklířka skvrnitá (mimulus guttatus), které by kvůli své velké rozmanitosti mohly podat informaci o vzniku druhů.

Cukrová řepa není se žádným dosud sekvencovaným druhém spřízněna. Velikost genomu cukrové řepy odpovídá velikosti 1/3 lidského genomu. Přesto vědci očekávají, že naleznou více genů než u člověka.

Zvětšit obrázek

Svoji karieru začala řepa skromně.

Největší prospěch z výzkumu bude mít srovnávací genomová analýza. Vědci doufají, že na základě svých výsledků naleznou molekulární markery, které zjednoduší šlechtění výnosnějších jakostních tříd. Po vypátrání sekvence genomu cukrové řepy za využití bioinformatických metod se mají v rámci projektu nalezené geny uvést do souvislosti s jejich biologickými funkcemi. Projekt je dotován třemi milióny euro.

Závěrečné otázky
Ustanou vášnivé diskuse o tom, zda by měla řepa obsahovat více proteinů, aby se jí mohlo krmit, nebo více cukru, aby se jí mohlo více sladit? A přijdou badatelé z oblasti výzkumu argumentace a postojů zase o jeden svůj oblíbený typ dialogů a výzkumného předmětu? Otázka za otázkou nám ukazuje, jak je moderní věda svázána jak svými předměty výzkumu, tak penězi, o které jde konec konců všem.

Doplňující informace: Bioinformatika
Velká množství genetických a biochemických dat za posledních 15 let si vynutila vytvořit nový vědní obor, který by byl s to tato množství účinně organizovat a uchovávat. Spojuje v sobě oblasti informatiky, matematiky, statistiky, biologie, biochemie a lékařství. Jednotná definice proto neexistuje. Bioinformatické metody se významně uplatňují při automatickém anotaci a sekvencování eukaryontických genomů, při sekvenční analýze bílkovin a nukleotidů nebo jejich homologickém modelování a z něho vyplývající strukturní a funkční předpovědi. Zejména v molekulární biologii hraje bioinformatika rozhodující úlohu při uchovávání a organizování sekvencí nukleotidů a aminokyselin v databankách.

Zdroj: Chemiereport