S definitivní platností byl potvrzen první případ „domácí“  BSE v Kanadě. Testy potvrdily výskyt tohoto prionového onemocnění u  osmileté krávy poražené 31. ledna 2003 v severní části provincie Alberta. První případ BSE byl na americkém kontinentu ohlášen už v prosinci 1993, ale tehdy šlo o krávu importovanou z Velké Británie.
Podle kanadského ministra zemědělství Lyle Vancliefa bylo stádo, z kterého nemocná dojnice pochází, dáno do přísné karantény.
„Postižené stádo bude utraceno, jakmile budeme mít k dispozici všechny vzorky. Pokud bychom šetřením došli k podezření, že se choroba rozšířila i do jiných stád, jsme rozhodnuti likvidovat i tato stáda,“ prohlásil Vanclief na televizní tiskové konferenci v Edmontonu. Už to, že ministr promluvil k národu z televizní obrazovky, naznačuje, jak závažnou událostí první případ BSE pro Kanadu je. Postižené stádo čítá 1000 kusů, ale s jeho likvidací nebude nikdo váhat. Ekonomické dopady případného rozšíření BSE by byly pro Kanadu velmi citelné. USA už zakázaly dovoz přežvýkavců a jakýchkoli produktů od těchto zvířat z Kanady. Ekonomové si stýskají, že kanadská ekonomika dostala po epidemii SARS v Torontu další citelnou ránu pod pás. Canadian Cattlemen Association konejší obyvatele Kanady. Její představitelé zdůrazňují, že BSE se nešíří ze zvířete na zvíře a že byla přijata všechna potřebná opatření, aby se choroba nešířila.

Ministr zemědělství se národu zaručil, že se maso nakažené krávy nedostalo na pulty obchodů. Skončilo v kafilérii. To není pro Kanaďany ta nejlepší vizitka, i když je u nich zakázáno krmit přežvýkavce krmivy s obsahem bílkovin získaných zpracováním živočišných odpadů v kafilériích. Jejich sousedé v USA měli nedávno obrovské potíže s uklidněním farmářů i veřejnosti poté, co se do krmiva pro dojnice omylem dostala příměs masokostní moučky. Taková nedopatření totiž nikdy nelze vyloučit. Kanadský způsob boje s BSE  systém „všem hlavy dolů“ vypadá sympaticky a razantně, například ve srovnání s naším postupem, kdy jsou ve stádě utraceni jen potomci a vrstevníci nakaženého kusu. Ale právě s tímto přístupem má Amerika velmi neblahou zkušenost při likvidaci skrapie u ovcí. Toto prionové onemocnění bylo po druhé světové válce importováno do USA z Británie a tvrdý postup s likvidací stád, kde se vyskytl nakažený kus, vedl jen k tomu, že farmáři tajili nákazu do posledního možného okamžiku. Šíření skrapie se tak nezabránilo, spíše naopak. Nakonec se USA rozhodly tuto „tvrdou cestu“ opustit jako neefektivní.