Nevraživé mravenčí dělnice na oplátku chrání hostitelskou rostlinu před každým, kdo by jí chtěl ublížit. Menší tvory mravenci zlikvidují přímo. Větší zaženou citelnými kousanci. V blízkém okolí akácie zničí mravenci každou klíčící rostlinu a starají se tak, aby jejich hostiteli nevyrostl v těsném sousedství nepříjemný konkurent. Mravenci hlídají i ve větvích akácie. Jakmile by se některé z větví dotkl jiný strom, mravenci na něj přelezou a ničí jeho větev tak dlouho, dokud neuschne. Akácie za to svým podnájemníkům podstrojuje. Produkuje na základě stopek listů sladké šťávy, které jdou mravencům náramně k duhu. Na koncích listů vytváří maličké bochánky s vysokým obsahem tuku, kterými mravenci přikrmují své larvy.
Toto podivuhodné spojenectví je překvapivě křehké.
Tým vedený Toddem Palmerem z University of Florida v americkém Gainesville si povšiml, že akácie chráněné plotem před velkými býložravci chřadnou. To vědce zaskočilo, protože si od oplocení slibovali pravý opak.
Palmer si na chřadnoucích stromech všiml malého počtu zduřelých trnů hostících mravence. Akácie také produkovaly méně nektaru. Mravenci neměli na akácii nejlepší podmínky a stromu to opláceli liknavým plněním svých obranných povinností.
Za normálních okolností mobilizuje sebemenší poškození akácie stovky rozzuřených mravenců. Stromy nespásané býložravci hostí mravence, kteří jsou vůči vetřelcům o poznání snášenlivější.
Oslabené kolonie „strážních“ mravenců nejsou s to odolat atakům jiných mravenčích druhů. Ty akácii nechrání. Naopak, jejich přítomnost nabízí prostor broukům, jejichž larvy vyvrtávají v dřevu stromů chodbičky. Strom chřadne, ale jeho novým mravenčím podnájemníkům to nevadí. Opuštěné chodby vyhloubené larvami brouků jim nabízejí ideální prostory pro zakládání kolonií.
Brouci nejsou jedinými škůdci, kteří akáciím chráněným před býložravci ztrpčují život. Stromy jsou napadány hmyzem podobným našim mšicím. Původní mravenci by proti těmto škůdcům důrazně zakročili. Novým mravenčím přistěhovalcům ale jejich přítomnost vyhovuje, protože si pochutnávají na jejich sladkých výkalech.
Akácie chráněná před velkými býložravci čelí dvakrát vyššímu riziku zkázy než strom, který je pravidelně okusován. Rychlost jeho růstu je třetinová. Ve studii zveřejněné v časopise Science Palmer prokázal, že i na první pohled neškodný lidský zásah může mít pro křehkou rovnováhu mezi stromy, mravenci a býložravci ničivé následky.
Diskuze:
off topic k oslovi
njn,2008-01-17 12:13:53
zaujimalo by ma, kde sa podel clanok o nadchadzajucej "malej dobe ladovej" a co tu preboha robi to video o WTC? bude snad nasledovat aj video o tom, ze americania nepristali na mesiaci?
použij vyhledávač
Jirka Pánek,2008-01-17 14:38:47
Všechny články nejsou zobrazovány v hlavní straně. Zřejmě to je podle důležitosti. Nedůležité jsou avizovány krátce a pak jsou jev v příslušné rubrice. Měl byste článek najít pomocí klíčového slova.
Re: použij vyhledávač
edison,2008-01-17 19:41:13
Články na hl. stránce jsou řazeny podle datumu (nahoře nejnovější). Stejně to funguje i v rubrikách. Ten o malé době ledové ovšem o přímý odkaz přišel, neb byl shledán hoaxem:-)
Jsem i pro zverejnovani takovych veci
Jirka.M,2008-01-17 22:21:36
Ja ale jsem rád, že tu informují i o takových věcech. Třeba to o tom WTC, to je velmi interesantní. Rozhodně to stojí zato si to poslechnout. To myslím vážně a s klidným svědomím to naopak všem doporučuji, bez ohledu, co si pak o tom všem budou myslet. Určitě to dost grazlum pomohlo v tom, že nadobro zmizely důkazy o aférách ohromných rozměrů. No a vlastník budov dvakrát pojištěný, který stál před neřešitelným úkolem odstranit z konstrukcí azbest.... A závěry seismologů, autentické svědectví o výbuších v suterenu.... Myslet si můžeme co chceme, ale za alternativní pohled na věc Oslovi děkuji. Nechápu, proč někomu ten odkaz vadí? Tak a už končím. Je to moje první psaní do diskuse, ale napsat jsem to musel. Jirka Markalous
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
