Potápění v tropech bývá jednoznačně spojováno s tichou krásu podmořských korálových útesů. Není se čemu divit, jsou snadno dostupné, barevné a pestré, doslova přeplácané biodiverzitou a zajímavými tvory. Jen málokdo by čekal, že se v tropickém moři najde i jiné společenstvo, navíc dobře známé z chladnějších vod vyšších zeměpisných šířek.
Chaluhové lesy (kelp forests), čili mnohdy neproniknutelné porosty gigantických hnědých řas používajících k fotosyntéze chlorofyl A a C, rostou v mořích, která jsou o poznání chladnější, než tropický oceán.
Porosty chaluh vytvářejí prostor k životu pro mnoho dalších druhů nejrůznějších organismů, včetně charismatických vyder mořských. V mořích mírného klimatického pásu jde o jedny z biologicky nejpestřejších společenstev, díky čemuž pochopitelně jsou v hledáčku nejrůznějších ochranářských institucí.
Až donedávna se všichni shodli na tom, že chaluhové lesy mohou být jen v mírném nebo maximálně tak subtropickém klimatu a nikoli v tropech, protože snesou pouze chladnější vodu bohatou na kyslík a živiny. Od této domněnky byl jenom krůček k obavám o osud chaluh v důsledku změny klimatu. Nebylo nijak těžké smontovat závislost chaluh na chladné vodě s obavami z růstu teploty globálního klimatu a neštěstí bylo na světě. Globální oteplování zabíjí chaluhy, které nemají kam utéct.
Nedávno ovšem vyšlo najevo, že je to celé hloupost. Ekologové Michael Graham z Moss Landing Marine Laboratories v kalifornském Moss Landing a Brian Kinlan z University of California v Santa Barbaře přemýšleli o tom, jestli by chaluhy přeci jen někde v tropech nemohly růst. Za tím účelem vymysleli pozoruhodný matematický model, který uvažoval světelné poměry, živiny a teplotu vody. Model jim řekl, že by porosty chaluh ve skutečnosti mohly být na více než 23 000 čtverečních kilometrech tropických moří. Většina z těchto míst byla ve větších hloubkách, než jsou tropické korálové útesy.
Na rozdíl od klimatických mluvků ale autoři mohli svůj model otestovat v reálném světě. Sebrali tým vědeckých potápěčů a poněkud nedůvěřiví odjeli na Galapágy, kde jejich model předpovídal velké tropické porosty chaluh. Tam se k překvapení všech zúčastněných ukázalo, že model nelže. Badatelé to nadšeně popisují, jako když během pár minut odcestujete z tropů na pobřeží Kalifornie. Galapážské chaluhové lesy, o nichž dosud prakticky nikdo neměl ani tušení jsou vcelku podobné jako ty v mírném pásu. Jsou zajímavé, plné života a nad nimi si vesele hrají místní leguáni mořští.
Pro mořskou biogeografii je to dost šokující objev. Chaluhy ve skutečnosti rostou všude, jenom je zatím nikdo nehledal v tropech. Objevem dosud neznámých společenstev se také otevírá šance pro nálezy nových druhů, s trochou štěstí i třeba nějaké nové skupiny organismů.
Zároveň je jasné, že ochranáři mohou být v klidu. I kdyby teplota oceánu stoupla, chaluhy se prostě posunou níž. Celá kauza vlastně ukazuje, jak mohou být scestné obavy spojené se změnami klimatu. Pozemská příroda není a nikdy nebyla stabilní. Klima je splašený hřebec a dnes je už dost zřejmé, že nejen v dávné, ale i v nedávné minulosti se odehrály klimatické změny velkého rozsahu a velmi rychlé. Nejen že jsou srovnatelné, ale podle všeho dokonce převyšují dosavadní pozorovaný posun klimatu. Při změnách klimatu se pochopitelně tu a tam vymírá, ale takový už je život.
V takovém případě je ale poněkud komické obávat se, že ten současný posun vymaže přírodu z povrchu planety. Nic takového zatím nehrozí a muselo by se stát něco opravdu děsivého ve stylu výbuchu blízké supernovy, aby to bylo na pořadu dne. Chalupové lesy přežily spousty klimatických výkyvů a pravděpodobně jich ještě spoustu zažijí.
Prameny:
ScienceNOW, Daily News 25.9.2007
Diskuze:
galapagy v chaluhach
galapagy,2007-09-27 22:28:20
btw to ze je mnozstvi chaluh u galapag neni zadnej objev .. je to davno znama vec publikovana ve vsech moznejch poradech a knihach o galapagach .. coz je jedna z mnoha mystifikaci tohodle clanku .. a zaroven jedinej jakoze fakt a objev kterej ten clanek nabizi. omg :D
Praha
Alena Krátká,2007-09-27 14:42:10
Osel jistě nicproti snaze ochranářů nemá, ale dává jí patřičnou váhu. Ono totiž stačí, aby se Slunce uprdlo a jací jsme všichni byli. Stejně tak chladnutí zemského jádra nás připraví o ochranný štít před radiací a jací jsme byli. A to už ani nemluvě o erupci nějaké větší sopky a nebo pád komety či asteroidu. Snaha o ochranu žabiček je chválihodná, ale vůbec neřeší ty hlavní rizika. A budoucnost lidstva už vůbec ne. V tomto směru je třeba nejen dělat osvětu ale i lobovat za patřičné rozdělení finančních prostředků na řešení priorit. Pokud chcete číst články oslavující biozemědělství, alternativní způsoby léčby a zavrhování jaderné energie, máte k tomu nepřeberné množství internetových i tištěných periodik.
???
tomáš krásenský,2007-09-27 15:24:49
vůbec nerozumím, co jste tím chtěla říci, .... jak se uprdává slunce? jaká beprostřední rizika hrozí z chladnutí jádra Země? ... jaká zásadní rizika by se měla řešit?
(je to vedlejší, ale k úrovni diskuse by snad měla patřit i základní snaha vyvarovat se nápadných hrubek, mimochodem)
Pro slečnu Alenu a nikoho jiného.
Jindra K.,2007-09-27 18:46:05
Aleno,nenechte se vytočit někým, kdo evidentně nechce chápat. Kdo tady moralizuje třeba o hrubkách a sám píše Slunce s malým "s". Chce to klídek. To, jestli máte, nebo nemáte dobrý vkus Vám spíš řekne, jak je tento článek známkován. A vůbec nepochybujte, že ti nespokojenci to autorům vždy pěkně osolí. Přesto, jak vidíte, tak ta tichá většina, je normální.
Pro Tomáše Překrásného
Leonka,2007-09-28 01:57:06
Tomáši, možná jste chtěl být vtipný a chtěl jste Alenu zesměšnit. Ale vůbec se Vám to nepovedlo. Alena má fakt pravdu. Možná jen nevíte, co dokáže korona když začne Slunce soptit a jaké částice a v jakém množství k nám posílá. Zřejmě nevíte jak velké erupce jsou pro naší atmosféru problémem. Také zřejmě nevíte, že vědci spočítali, že delší nižší období aktivity Slunce (změna pouhé poloviny procenta) vedla k malé době ledové.
tomas to vystihl
mikjs,2007-09-29 20:28:33
Aleno vas snad musi nekdo platit to nemate ze sebe (nebo to ze zeny kdyz maji mensi mozek ze to jako nevadi je jen poviera)
Slunce nechte byt to nas uz zasobuje energii priblizne konstatne uz 4 miliardy let aste nejakou dobu bude (nebo jestli chcete resit to jak dokazat aby se slunce nezmnenilo na cerveneho obra a nechat to jako odkaz nasim potomkum, kteri po nas zbudou za 2 miliardy let tak prosim jen do toho)
To same plaati o zemskem jadru a podobne (kdybyste este napsala vybuch blizke supernovy to bych este jak staks bral(ona jedna takova opravdu existuje a je to rekuretni nova)).
Ja si ale myslim, ze je treba se zamerit na nejblizsi budoucnost (aby sme se vesli tak nak do nejblizsiho tisicileti) a na problemy ktere muzeme ovplyvnit nebo lepe receno ktere sme sami spusobili (a vybuch rekne supervulkanu pod jeloustonem nechat bohu nebo nahode jak je komu libo)
A stavet proti sobe "biozemědělství" a "jadernou energii" je demaglogie - je treba brat kazdou technologickou prilezitost (a spolecenskou taky) ktera nam umozni se dostat z prekerni sytuace do ktere se lidstvo dostalo
PS: v tu spolecenskou zmenu neverim - lidsvo se nepoucilo od sveho vzniku, nevim proc by se melo poucit ted
priroda
milan,2007-09-27 09:03:45
Tyhle protiekologický články na oslu uz mi trochu lezou krkem, co sebemenší záminka jak zbagatelizovat klimatické změny ihned se jich autor chytne, chtěl bych upozornit na to že ne příroda ale lidstvo tyhle změny odnese - za několik desítek milionů let by se příroda vzpamatovala i z vymření 90% živočichů a všeho nad 1kg ale kolik procent úrody musí být z různých důvodů celosvětově zničeno aby se lidsvo vymlátilo mezi sebou? 30%? jsme tak zranitelní že k vyhlazení civilizace vlivem změn dojde dřív než se změny klimatu vůbec pořádné promítnou do geologického zápisu usazenin a za 50 milonů let se budou nějací "žabí" lidé divit co se asi stalo že je všude tenká vrstva uhlovodíků a těžkých kovů vždyť se tam podle záznamů ochladilo/oteplilo jen o 10st a na pár set let :-)
Cato
tomáš Krásenský,2007-09-27 07:28:22
"... ostatně se domnívám, že Kartágo...."
Neboli: ať píše SM o čemkoli, skončí to (mezi tím volně proloženo) filipikou proti ochranářským panikářům.
Nevím, ale opravdu je bití na poplach proti vymírání organismů vlivem oteplování tím hlavním tématem ochranářů? myslel jsem, že jsou to spíš sociální, zdravotnické a ekonomiké dopady...?
Aha,
mp,2007-09-26 19:43:28
takze i v tropickem pasmu jsou mista, kde je voda dostatecne chladna, bohata na ziviny, a svetlo dostacuje k rustu chaluh. Podle nazvu clanku by si jeden myslel, ze chaluhy snesou i tropicke teploty.
Asi ne...
Petr,2007-09-26 18:55:55
Tohle je uz trochu moc. Vyzneni tohoto clanku je skutecne velmi zavadejici, hlavne diky konfrontacnimu stylu podani pane Mihulky. Chaluhy skutecne snesou jen chladnejsi vodu bohatou na ziviny. A na tom se nic nezmenilo. A ze byly nalezeny v tropech? U Galapag, kde byl tento "uzasny" objev uskutecnen, stoupa z hloubky studeny morsky proud, ktery s sebou nese z hlubin mnozstvi zivin. Proto jsou vody kolem Galapag plne zivota. More zde ale v jakekoli hloubce rozhodne nepripomina Rude more. Prave tyto oblasti pravdepodobne hledal model autoru tohoto clanku.
Fenomen El Nino, jehoz sila je davana do souvislosti s globalnim oteplovanim, skutecne postihuje kelpy. To, ze populace chaluh ve vetsi hloubce prezivaji a napomahaji rychlejsi regeneraci chaluhovych porostu ukazali autori uz ve sve praci z roku 2004. El Nino ma bohuzel vliv prave na morske proudeni a Galapagy zasahuje dost drasticky. More je zde sice hluboke, mozna az moc. Protoze jsou chaluhy stale autotrofni organismy, jsou vcelku pochopitelne limitovane svetlem. Ve vetsich hloubach prezivaji u Kalifornie nektere populace, ale celkove se jim tam zrejme moc nedari, to by tam byly vsechny. Tak kam budou pred oteplovanim, pokud se deje, ustupovat?
Jake zavery z toho vlastne autori vyvozuji nevime, protoze puvodni prace zatim jeste neni k dispozici a vsechny informace jsou cerpany v podstate z popularni internetove zpravy pro verejnost. Panu Mihulkovi se musi nechat, ze v jeho clanku je vice informaci, nez ve zprave samotne. Jsou to vsak jen jeho nazory, coz by mel pro priste vice vypichnout.
Gymnásium v Nymburce
Ales Havlat,2007-09-26 22:56:31
Proc se nepodepisujete? Pokud vim, tak to v odbornych periodikach je zvykem. Alespon u nas na skole to do nas vtloukaji hlava nehlava. Postavit se, predstavit se a pak rici cosi myslim. Mit opacny nazor neni hanbou. A jestli se pamatuju, tak na to redakce tady jiz taky apelovala.
RE: Asi ne...
Laco,2007-09-27 06:30:11
Pokud vim, tak to proudeni neprichazi ani tak z hlubin jako spis od jihu a rika se mu Humboltuv proud.
"Aleši Havlátovi"
Standa,2007-09-27 09:13:39
Aleši, Hynku, Jarmilo,
možná se fakt jmenuješ Aleš Havlát, ale klidně můžeš být i Josef Kokot. Já to nepoznám a ani nejspíš nikdo jiný. Tvůj podpis má tedy nulovou cenu a vyčítat v internetové, že se někdo nepodepisuje plným jménem, je idiotismus.
"Aleši Havlátovi"
Standa,2007-09-27 09:13:41
Aleši, Hynku, Jarmilo,
možná se fakt jmenuješ Aleš Havlát, ale klidně můžeš být i Josef Kokot. Já to nepoznám a ani nejspíš nikdo jiný. Tvůj podpis má tedy nulovou cenu a vyčítat v internetové, že se někdo nepodepisuje plným jménem, je idiotismus.
"Aleši Havlátovi"
Standa,2007-09-27 09:13:41
Aleši, Hynku, Jarmilo,
možná se fakt jmenuješ Aleš Havlát, ale klidně můžeš být i Josef Kokot. Já to nepoznám a ani nejspíš nikdo jiný. Tvůj podpis má tedy nulovou cenu a vyčítat v internetové, že se někdo nepodepisuje plným jménem, je idiotismus.
Pane Stando
Jaroslav Kolář,2007-09-27 10:29:21
Myslíte, že když něco opakuje třikát,tak že to má větší váhu?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
