V létě loňského roku narazil rostlinolékařský inspektor na jihu Floridy na usychající citrusový stromek. Listy mu už opadaly, ovoce bylo zelené a deformované. Následné laboratorní testy potvrdily ty nejčernější obavy. Na americký kontinent vstoupilo „zelenání citrusů“ - choroba, která v minulých letech přehnala plantážemi v Asii a zanechala za sebou děsivou spoušť. V některých oblastech Indie nebo Číny ovocnáři od pěstování citrusů zcela upustili.
Původce choroby, bakterie z rodu Liberobacter, se dostávají na citrusy celkem nenápadně. Zanese je tam drobný savý hmyz podobný mšicím. V té chvíli začne na plantáži tikat časovaná bomba. Po celé roky je nakažený strom zdrojem infekce pro své okolí a sám přitom nevykazuje žádné příznaky onemocnění. Když choroba propukne, je na záchranu pozdě. Bakterie jsou všude a stromy jeden po druhém hynou.
Hmyzí přenašeči přicestovali do Ameriky zřejmě už v roce 1998 na sazenicích okrasných stromků z Číny a brzy se rozšířili po jihu USA. Zcela nepozorovaně s nimi imigroval do USA i Liberobacter. Propuknutí citrusové kalamity bylo jen otázkou času. Nákaza byla zatím prokázána u 615 stromů. Přesto odborníci tvrdí, že se choroba vymkla kontrole. Drtivá většina infikovaných citrusů zůstává stále neodhalena. V počátečních fázích si chorobu i odborník snadno splete s projevy nedostatečného hnojení. Byly sice vyvinuty genetické testy, které potvrdí chorobu průkazem úseků DNA bakterie, ale ty fungují teprve na stromech s plně rozvinutým onemocněním.
Navíc se zdá, že se bakterie mění a jejich nové varianty testům unikají. U některých těžce postižených citrusech už testy při detekci genů bakterie selhaly. Pomohlo by přečtení genomu bakterie, ale to vázne na problémech s jejím pěstováním v laboratoři.
Nejasno je i kolem přenašeče choroby. Nikdo neví, jak daleko hmyz doletí nebo jak daleko jej zanese vítr. Pokusy nasadit proti přenašeči jeho přirozené nepřátele ztroskotaly, protože se před nimi umí dovedně skrývat. Nepomáhají ani insekticidní postřiky.
„Naše jediná šance je v genovém inženýrství,“ říká rostlinolékař a genetik Dean Gabriel z University of Florida, který se snaží obrnit citrusy proti chorobám cílenými zásahy do jejich dědičné informace. „Zelenání ale představuje tvrdý oříšek, jehož rozlousknutí si vyžádá roky tvrdé práce.“
Genoví inženýři už jednou ovocnáře zachránili. V roce 1998 uvedli na trh geneticky modifikovanou papáju odolávající viru, který ničil plantáže od Havaje až po jihovýchodní Asii.
Diskuze:
