O létajícím dinosauru jménem Microraptor gui jsme na Oslu psali hned poté, jak Číňané v lednu roku 2003 jeho nález zveřejnili. Psali jsme, jak ostatně všechen vědecký tisk té doby o tom, že zmíněný létavý tvor používal svoje dvoje křídla v tandemu. Měl tedy létat podobně, jako dnešní létací papíroví draci. Nyní se ukazuje, že to co nám předkládali paleontologové, a čemuž dosud věří i odborníci, nebude pravda.
Americký důchodce přichází se zcela jinou teorií o tom, jak zmíněný dinosaurus létal. Oním důchodcem je inženýr letectví R. J. Templin, který se dal dohromady s paleontologem jménem Sankar Chatterjee. Zmíněná dvojice nyní překvapila vědeckou paleontologickou komunitu teorií o tom, že tento malý dinosaurus létal jako dvojplošník. Microraptor gui, používal při svých letech uspořádání dvou křídel pod sebou, tedy obdobně jako létaly první létací stroje. Pokud je tomu tak, jak tvrdí, potom bratři Wrightové přišli o prvenství, neboť systém dvojplošníku vzniknul již v období zvaném křída. Tedy o 125 milionů let dříve. Zachované fosilie dokládají, že Microraptor měl obrysová pera (požívaná při letu) nejen na křídlech ale také na nohách.
Paleontolog Chatterjee představil dvojplošníkový model microraptora na letošní konferenci Americké geologické společnosti v Salt Lake City (16. října 2005). V jeho zprávě zaznělo, že nejneobvyklejší na tomto tvoru je to, že měl létací peří také na nohách. Přitom se nejedná jen o prachové nebo krycí pera, ale o obrysové pera, které mají brk a specifickou zámkovou stavbu paprsků,kterou měl prapor per zpevněn. Tato pera jsou určena pro skutečný let. Ze zkamenělin šlo vyčíst i to, že nejdůležitější z per na nohách raptora jsou asymetrická, že se překrývají, a že jsou mnohem blíže sebe, než aby sloužila pouze jako manévrovací pera, jako je tomu u ocasních per ptáků.
Někteří současní ptáci také mají peří na nohách, a to obdobné stavby jako měl Archeopteryx, který měl také peří na nohách. Toto jeho peří, stejně jako peří současných tvorů, ale není určeno k létání, jeho stavba je jiná. Pokud takové současné ptáky chytíte a vytrháte jim je, jejich let to v zásadě nijak neovlivní.
Druhý klíčový moment objevu jak microraptor létal bylo uvědomit si omezení dané kloubním spojením, tedy toho, jak dinosaurus mohl pohybovat zadními končetinami. To je to, co čínští vědci, kteří fosilii vykopali, opominuli. Když se Američané zaměřili na anatomii a mechaniku kloubů, které jdou odečíst ze zachovaných ve fosilních nálezů, vyplynulo jim, že Microraptor držel své zadní nohy v napřímené poloze, nedokázal je sklopit „jako podvozek“, aby směřovaly souběžně se směrem letu. Microraptor dokázal s nohama pohybovat, stejně jako ostatní dinosauři, jen dopředu a dozadu. Za této situace je nemožné, aby tento tvor protáhnul svoje "druhá křídla" dozadu za svoje přední křídla. Ze zákonů aerodynamicky také vyplývá, že stabilní let poskytuje pouze jedinné řešení křídel, a to pod sebou.
Chatterjee a Templin při formování závěrů svojí teorie využívali počítač. Podobně jako v případě analýzy létacích schopností archeopteryxe, nakrmily počítač údaji o mikroraptorovi. Ze simulace letu vyplynulo, že mikroraptorův let se spíše než letu archeopteryxe, podobal letu současným „mono-křídlým“ ptákům, kteří se rovněž pohybují ve spleti stromového větvoví a jejichž let je vlnitým, klouzavým plachtěním. Mikroraptor podle všeho startoval z výše položených větví a ze stromu na strom se přemísťoval, aniž by při tom mával křídly. Archeopteryx měl ve srovnání s mikroraptorem křídla delší, a také jeho let byl díky mávajícím křídlům letem řízeným. Jeho dolet byl také mnohem delší, než jakého mohl dosáhnout mikroraptor.
U mikroraptora to nebylo zřejmě poprvé, co si příroda zaexperimentovala se dvěma křídly. O řešení na způsob dvojplošníku se pokoušela ještě u tvora nazývaného Pedopenna. Zkameněliny pozůstatků mikroraptora a pedopenna jsou natolik zachované, že umožňují dedukci jejich způsobu pohybu. Nález vyjasňuje i spor dvou vzájemně si odporujících teorií vývoje létání. Zastánci jedné z nich tvrdí, že let ptáků se vyvinul na stromech. Tato teorie bývá nazývána teorií „ze stromu dolů“. Oponenti této představy zase tvrdí, že let naopak vzniknul na zemi a teprve poté se ptáci dostali na stromy. Tato teorie je známa pod označením „ze země vzhůru“.
Fosílie z poslední doby ukazují na posloupnost celé řady přechodných řešení a to od plachtění stromových dinosaurů, kteří skákali z větve na větev, až po archepteryxe s obdobou mávajících křídel jaké mají dnešní ptáci. Ústřední myšlenkou teorie „ze stromu dolů“ je, že gravitace byla zdrojem energie, a že malí šplhající dinosauři nejdříve plachtili dolů, tím si spořili energii při svém pohybu na stromech. Poté jak se tyto schopnosti vyvíjely, peří se stávalo delším a specializovanějším a umožňovalo delší aktivní let.Teprve pak došlo k plnému silovému řízenému letu. Čínští opeření dinosauři tomu nasvědčují. Je logické, že takovému mikroraptorovi s dlouhým peřím na nohou, by se po zemi běhalo dost špatně. Zdá se, že odhalení způsobu pohybu stromových dinosaurů zasadilo teorii „ze země vzhůru“ ránu z milosti.
Prameny:
Geological Society of America
Naturwissenschaften DOI 10.1007/s00114-004-0604-y.
Diskuze: